Vzpomínáte si na ta obyčejná, ale hřejivá jídla, která voněla po celé kuchyni? Na polévky z pár surovin, sladké knedlíky z bramborového těsta nebo na chléb s cibulí, který chutnal lépe než cokoliv z obchodu? Naše babičky měly v kuchyni zázračnou schopnost – dokázaly vykouzlit výborné jídlo i z mála. A právě tahle prostá jídla, která se vařila, když nebyly peníze ani maso, mají dodnes svoje kouzlo.
Chudá jídla, která zasytí i potěší
Dnešní doba přeje rozmanitosti, exotickým surovinám a rychlému vaření. Ale dřív bylo všechno jinak, kuchyně byla jednoduchá, založená na tom, co rostlo na zahradě nebo co se dalo sehnat u sousedů. A přesto se z těchto „chudých“ jídel staly poklady, které nás umí vrátit do dětství.
Třeba obyčejné brambory na loupačku, vařené ve slupce, posypané solí, s tvarohem a hrnkem podmáslí. Nebo škubánky s mákem a máslem, které se dělaly z brambor, mouky a trošky soli. A co teprve kyselo, beskydská polévka z chlebového kvásku, brambor a kmínu. Jednoduché, levné, ale s chutí, kterou dnešní instantní jídla nikdy nenahradí.
Kousek chleba, jablko a hřejivé světlo kuchyně – tak vypadala skromnost, která měla skutečnou chuť.Zdroj: Shutterstock
Zázraky z mouky a vody
Mouka bývala základem téměř všeho. Z ní se dělaly noky, halušky, nudle, ale i sladké pokrmy. Naše babičky uměly z mouky a vody vytvořit prádelní knedlíky, škrábance nebo krupicovou kaši, která voněla po skořici a dětství.
Když nebylo maso, místo něj se připravovaly omáčky na kyselo – třeba koprová, houbová nebo rajská, často jen s vařeným vejcem. A když došla i vejce, improvizovalo se. Z brambor a cibule vznikl bramborák, z ovesných vloček zase „karbanátky chudých“.
Polévka jako hlavní chod
Dnes bývá polévka jen předkrm, ale dřív bývala často celým obědem. Hustá, sytá, a hlavně teplá, ideální pro rodiny, kde se muselo šetřit.
Velmi oblíbená byla česnečka, známá jako „psí polévka“. Udělala se z vody, pár stroužků česneku, kmínu a kousku chleba, a dokázala postavit na nohy i po těžkém dni. Nebo zelná polévka, ze zbytků kysaného zelí, pár brambor a trošky sádla. Na Vánoce se vařila hrachová polévka, která vydržela i několik dní a chutnala čím dál víc.
A nesmíme zapomenout na čočkovou polévku nebo fazolačku. Luštěniny byly dřív běžnou součástí jídelníčku, protože nahradily maso a dodaly bílkoviny.
Brambory byly základem skromné kuchyně. Z nich vznikaly škubánky, bramboráky i syté polévky.Zdroj: Shutterstock
Sladké bez cukrovinek
Když nebylo na zákusky, babičky si poradily po svém. Sladilo se medem, povidly nebo ovocem ze sadu. V zimě přišly na řadu povidlové taštičky, švestkové knedlíky nebo krupicová kaše s máslem a kakaem.
Jedno z největších kouzel staré kuchyně bylo, že se nic nevyhazovalo. Starý chléb se usušil a dělal se z něj chlebový nákyp, nebo se nakrájel na kostky a osmažil na pánvi s vajíčkem. Kousek jablka a lžička cukru proměnily i obyčejné těsto v voňavý moučník.
Z pár surovin vznikaly zázraky. Mouka a voda stačily na jídla, která nás dodnes hřejí u srdce.Zdroj: Shutterstock
Tajemství babiččiny kuchyně
Babičky neměly kuchyňské roboty ani přetékající lednice, ale měly něco jiného, cit a zkušenost. Uměly využít každou surovinu, znaly její chuť a kombinace, které fungují. Vaření pro ně nebylo o přepychu, ale o péči.
Dnes se k jejich stylu vaření čím dál víc vracíme. Nejen kvůli úsporám, ale i proto, že jejich jídla mají duši. Možná neměla perfektní vzhled, ale voněla domovem. A to je něco, co se nedá koupit v žádném supermarketu.
Zkuste si to taky
Pokud chcete zažít chuť dětství, zkuste si uvařit něco z těchto jednoduchých jídel:
- Škubánky s mákem a máslem – z brambor, mouky, špetky soli, posypané cukrem a mákem.
- Kyselo – z kvásku, brambor, cibule a vajíčka.
- Česnečka – voda, česnek, sůl, kmín a na závěr kousek chleba.
- Brambory na loupačku s tvarohem a podmáslím – jednoduché, ale neuvěřitelně syté.
- Povidlové taštičky z kynutého těsta – levné, voňavé a přesně takové, jaké dělala babička.
