Zahrada

Kyselomilné rostliny, které vyléčí naše neduhy

Pěstování kyselomilných rostlin v zahradě nám umožní pochutnat si na ovoci, které má výrazné lěčebné vlastnosti. Nejednou dokáže zaplnit i „léčebnou díru“ v našich možnostech a léčit některé nemoci, na které přestala zabírat i kdysi všemocná antibiotika.

kyselomilné rostliny

Medvědice lékařská

(Arctostaphylos uva – ursi)

Keříky medvědice lékařské jsou vysoké 15 až 25 cm. Plodem je tmavočervená pětisemenná peckovice zrající od konce srpna do října. Chuť plodů je moučná, slabě kyselá, méně výrazná. Když však přejdou varem nebo mrazem, zesládnou. Využívají se jako brusnice v kompotech ke zvěřině a k masu vůbec.

Na léčení se využívají jen její listy, které mají nejvyšší obsah účinných látek od dubna do června, kdy se sbírají a suší na slunci (nebo uměle do teploty 55 °C). Skladujeme je ve tmě a chladu maximálně rok.

kyselomilné rostliny
Na léčení se využívají jen listy medvědice lékařské.

Zdravotní účinky

Jednou z nejúčinnějších látek nacházejících se v listech medvědice lékařské je fenolový glykozid arbutin, který se v ledvinách hydrolyticky mění v účinný hydrochinon. Tato látka působí výrazně antibakteriálně, čehož se využívá při zánětech močových cest. Hydrolýza arbutinu se však děje pouze v alkalickém prostředí, tedy když není organismus překyselený. Ti, co jedí převážně kyselinotvorné potraviny (maso, mnoho sacharidů, málo zeleniny a ovoce), si mohou trochu pomoci při užívání medvědice současným užitím sody bikarbony, protože jinak by medvědice nefungovala.

Bohatou škálu léčebných látek v medvědici farmacie úspěšně využívá při přípravě čajových směsí. Vnitřně je však vhodné používat medvědici jen krátkodobě, případně opakovaně s přestávkami, a to hlavně pro arbutin, jehož dávkování je nutné sledovat. Nevhodné je používat medvědici při léčení malých dětí, těhotných a kojících žen.

Medvědice pomáhá při akutních, ale i chronických zánětech celého močového ústrojí, i v případě ledvinového písku. Často alternuje antibiotika – je velmi účinná proti bakterii Escherichia coli, která nejednou tyto záněty způsobuje.

Jako diuretikum se využívá při hubnutí, při ženských problémech se zadržováním tekutin před menstruací, ale i při snižovaní krevního tlaku. Při odvodňování však musíme zabezpečit stravovací náhradu za močí odvedený draslík.

Pěstitelské podmínky

Přesto, že medvědice snese až 45stupňový mráz, nejde o typicky chladnomilnou rostlinu. Má ráda místa s plným osluněním. Roste na skalnatých svazích a v půdách chudých na živiny, často písčitých a relativně suchých. V zimě má ráda sněhovou přikrývku. Nesnáší zaplevelení. Po dobrém zakořenění se dožívá až 100 let. U nás v přírodě je zřídkavá, je chráněná.

Vysazování medvědice

Medvědici můžeme vysévat nebo řízkovat, její zakořeňování však trvá dlouho. Doporučujeme zakoupit si kontejnerované sazenice. Do připraveného kyselého sub-
strátu je vysazujeme do sponu 30 × 30 cm –
tak se porost spíše zapojí. Do půdy kolem rostlin je vhodné přidat nevápenaté kameny, které pomáhají drenážovat substrát. Jejich dobrými společníky jsou plodonosné borůvky a brusnice, případně okrasné vřesy a vřesovce.

Brusnice pravá

(Vaccinium vitis – idaea)

Tento dřevitý půdopokryvný keřík vysoký 25 cm roste na osluněných stráních našich hor. Plody brusnic jsou 6 až 8 mm velké kulaté peckovice šarlatově červené barvy. Zrají od konce srpna. Lze je načas skladovat v chladném sklepě, kde se mohou i dobarvit. Nakrátko je můžeme uložit i do sklenic, zalít vodou, uzavřít a uložit do chladu a tmy.

kyselomilné rostliny
Výsadba brusnic do oddrenážované jámy s kapkovou závlahou  Výsadba do oddrenážované jámy izolované fólií

Pěstitelské podmínky

Brusnice je skromná na živiny v půdě, ale zase náročná na světlo a půdní kyselost.
Požadavky na půdní a klimatické podmínky, jakož i na ošetřování a množení jsou stejné jako u medvědice lékařské.

Nejznámější pěstovanou odrůdou pravých brusnic je dvakrát rodící odrůda ’Koralle‘.

Zdravotní účinky

Velkou předností brusnic jsou jejich zdravotně preventivní i léčebné účinky. Obsahují dobrou dávku hořčíku a vitamínu C, působí při nachlazení a horečce. Jsou výjimkou mezi ovocem – jsou kyselinotvorné. Brusnicové plody a šťáva mají ojedinělé antiadhezní (protipřilnavé) vlastnosti pro různé bakterie, které napadají hlavně urogenitální systém, ba dokonce chrání naši žaludeční sliznici před bakteriemi (i před Helicobacterem pylori), a tím i před žaludečními vředy. Podobně ochranně působí i na dásně a zuby. Toto je mezi léčivými rostlinami velmi ojedinělá vlastnost, která bakteriím nedovolí, aby se uchytily na sliznicích a vyvolaly zánět.

Plody brusnic působí silně antioxidačně, což se výborně uplatňuje při prevenci i léčebné podpoře nemocí srdce, diabetu, ale i při rakovině. Právě v brusnicích se totiž našly další látky, které jsou toxické pro několik druhů rakovinových buněk. Takže brusnice pomáhají i při léčení rakoviny plic, krčku dělohy, prostaty, prsu, dokonce i leukémie.

Listy brusnice se sbírají na jaře, kdy mají nejvíc účinných obsahových látek, ale při sběru se nesmí pomačkat ani polámat, protože by zhnědly. Musí se rychle usušit. Skladujeme je ve tmě a chladu maximálně rok. Působí i detoxikačně a močopudně, tedy odnášejí škodliviny z těla ven.
Sbírají se i květy a používají se při revmatizmu.

Obezřetnost při koupi

Při pořizování brusnicových sazenic si musíme dát pozor, abychom namísto nich nekoupili sazenice americké klikvy velkoplodé (Vaccinium macrocarpon). Jde o jiný druh jinak příbuzné plodiny, který však potřebuje trochu jiné pěstitelské podmínky. Americká klikva je příbuzná naší klikvě bahenní (Oxyccocus quadripetalus, syn. Vaccinium oxyccocus).

Borůvka obecná

Na našich stráních roste keřík vysoký jen 10 až 40 cm. Tato borůvka (Vaccinium myrtillus) má nejvyšší výživové i léčebné hodnoty, ale bohužel není vhodná na produkční pěstování v zahradách. Na toto se využívají velkoplodé odrůdy, původem hlavně z Ameriky, a to jednak nízké typy pocházející z botanického druhu Vaccinium angustifolium a vyšší typy dorůstající do výšky 2 až 3 m z druhů Vaccinium corymbosum a V. australe.

Většina pěstovaných kulturních odrůd vznikla právě křížením těchto botanických druhů. Označují se jako borůvky velkoplodé, hroznovité, kanadské či zahradní. Výška keříku je 1,5 až 2,5 m a dosahují věku 30 i více let. Na jednom hroznu se nachází 6 až 12 bobulí velkých 10 až 25 mm, které po odkvetení dozrávají asi 60 dnů. Jeden keřík urodí až 4 kg plodů. Jejich voňavé květy jsou výbornou pastvou pro včely.

kyselomilné rostliny
Borůvka

Pěstitelské podmínky

Borůvky vyžadují plně osluněné stanoviště a kyselý pěstitelský substrát s pH 3,5 až 4,8, nevápenatou, lehčí půdu bohatě zásobenou humusem a soustavně přiměřeně vlhkou, ne však přemokřenou. V zimě snášejí teplotu až −30 °C. Výsadby je nutné mulčovat, nejlépe silnou vrstvou borové kůry. Přesto, že odrůdy jsou deklarované jako samosprašné, vždy spolu vysazujeme 2 až 3 odrůdy bez ohledu na termín kvetení.

Zdravotní účinky

Originální vlastnosti borůvek si odzkoušeli angličtí letci ve druhé světové válce při nočních náletech. Pokud před nálety snědli borůvkový džem a dělali to pravidelně, tak se jim výrazně zlepšilo noční vidění a ostrost zraku. Dnes takto borůvky využívají kosmonauti, a to nejen pro lepší zrak. Antioxidační působení flavonoidů, antokyaninů i beta karotenu oči nejen posiluje, zbavuje únavy, ale chrání je i před šedým zákalem, glaukomem. Všechny tyto látky nás však chrání i před mnoha druhy rakoviny, zánětů (hlavně žaludku, střev i dalších sliznic), ba i před srdečně-cévními problémy. Pomáhají i při otocích dolních končetin. Vítané je i snižování krevního cukru u diabetiků přítomnými glukokininy. Plody působí i při léčení zánětů dásní.

V borůvkách objevený pterostilben má ještě větší schopnost snižovat cholesterol a tukové látky v krvi než resveratrol z červeného vína, čímž výrazně chrání naše cévy před ucpáváním.

Vysoký antioxidační a protizánětlivý či protirakovinový účinek vyzvedl borůvky při porovnávání potravin systémem ORAC (kapacita absorpce kyslíkových radikálů) na první místo. Borůvky pomáhají i pacientům po mozkové příhodě při jejich návratu do fyzického i mentálního života.
Borůvky nemají žádné negativní vedlejší účinky.

Množení borůvek

Šlechtěné odrůdy zásadně množíme jen vegetativním způsobem, při němž si mladé rostliny zachovávají vlastnosti mateřských rostlin. Borůvky můžeme tedy množit zelenými polodřevnatými olistěnými řízky nařezanými v létě. Konce řízků dlouhých asi 10 cm ošetříme práškovým stimulátorem a napícháme do květináče.

Dalším způsobem množení je hřížení mateřských rostlin – mateřské keříky sestřihneme v předjaří od země na 3 až 4 poupata a vyrostlé výhony během vegetace postupně zasypáváme rašelinou, kterou udržujeme vlhkou. Během 1 až 2 let zakořeněné výhony odstřihneme od mateřské rostliny.

Řez borůvek

Borůvky rodí na jednoletém dřevě vyrůstajícím z dvouletého. Nemá proto smysl ponechávat na keříku starší než čtyřleté odrozené a zesláblé větve. Po 4. roce ponecháváme na keříku 10 až 15 hlavních větví. Řez se podobá řezu rybízu.

Udržovací řez: starší větve po 2 či 3 úrodách odstraňujeme těsně nad zemí.
Prosvětlování: v teplejších oblastech a u raných odrůd můžeme prosvětlovat hned po sběru úrody, čímž keřík ozdravíme.
Zmlazení: po 10 až 12 letech rodivosti všechny větve starší než jeden rok odstraníme u země a ponecháme jen silné jednoleté výhony delší než 60 cm.

kyselomilné rostliny
Řez borůvky v nádobě

Chutné odrůdy borůvek

Vysazujeme především kontejnerované, už dobře rozrostlé keříky, protože dost dlouho jim trvá, než se „udomácní“ na trvalém stanovišti. Při přesazování maximálně chráníme kořenový bal před rozpadnutím, ale i samotné kořeny před poškozením.

Dnes je k dispozici bohatá odrůdová skladba, takže si můžeme vybrat například podle termínu dozrávání takové odrůdy, abychom měli na talíři 3 až 4 měsíce stále čerstvé borůvky.

  • Vynikající nejdříve zrající odrůdou je ’Duke‘, kterou sbíráme už koncem června. Pozdní, až 2 m vysokou odrůdou je ’Elliott‘, dozrává koncem září. Mimořádně velké plody má odrůda ’Chandler‘, ale i odrůdy ’Darrow‘, ’Herbert‘, ’Bluecrop‘. Bohatě rodí odrůda ’Herma‘, a to až tak, že její plody obtěžkané větve musíme vyvazovat na oporu.
  • Mezi nejranější odrůdy patří ’Chanticleer‘ a ’Spartan‘; středně brzy zrající jsou ’Bluecrop‘, ’Chandler‘ a ’Bluegold‘; pozdní jsou ’Darrow‘, ’Liberty‘, ’Elliott‘ a ’Jersey‘.
  • Pokud chceme pěstovat borůvky v nádobě na balkoně, vhodná je balkónová odrůda ’Hortbue Poppins‘ nebo růžová rarita ’Pink Lemonade‘.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: archiv autora, isifa/Shutterstock