Chovatelství

Zima není jen o romantických vločkách, horké čokoládě a dece u krbu. Pro psy a kočky je to každoroční kovbojka o tom, kdo vyhraje při trucování u radiátoru tu nejlepší kapsičku. Mráz umí být krutý, chodníky plné soli zákeřné a teplé pelíšky jsou náhle cennější než vaše oblíbené boty. Pojďme si tedy ukázat, jak tuhle zimu zvládnout bez ztráty hvězdičky, omrzlin a také bez hysterických mňoukacích scén.

Kdo má doma kočku, ten ví, že Vánoce jsou tak trochu adrenalinový sport. Všude světýlka, šustivé mašle, visící ozdoby… a uprostřed toho všeho velký zelený lákadlík, který doslova volá: „Skoč na mě!“ Pokud máte doma malého tygra, nejspíš už teď tušíte, že stromeček je pro něj něco mezi horolezeckou stěnou a zábavním centrem.

"Dnes vám už ani neřeknu, čí to byl nápad, abychom si opatřili zvíře. Vím jen, že všichni byli pro, a tudíž jsme se začali hádat, jaký živočich to má být. Nakonec vyhrála babička, která říkala, že ze zvířete má být v prvé řadě užitek. A tak jsme začali v činžovním domě na Národní třídě číslo 318 chovat prase." Znalci klasiků se usmívají - určitě vědí, že jsme citovali z povídky Šimka a Grossmanna.

Barevné listí, dýně na oknech a horký čaj v ruce – podzim má rozhodně své kouzlo. Ale zatímco my si užíváme útulné večery a vonící svíčky, naši čtyřnozí kamarádi tohle roční období vnímají trochu jinak. Vlhko, chlad a časté přechody mezi teplem domova a sychravým venkem umí s jejich zdravím i náladou pěkně zamávat. A protože pes ani kočka neumí říct, že jim teče z nosu, je dobré mít oči otevřené a včas zasáhnout.

Možná jste si toho taky všimli. Venku se stmívá dřív, listí šustí pod nohama a doma se rozhostí takové zvláštní ticho. A právě v tu chvíli vaše kočka zpozorní, napne uši, rozšíří oči a začne zírat do kouta, jako by tam něco bylo. Jenže tam nic není. A vy si v duchu řeknete: Co to, proboha, vidí? Nejste sami.

Albert Einstein prý prohlásil, že kdyby zničehonic včely zmizely z povrchu zemského, lidská populace by vymřela do čtyř let. Že jsou pro nás včely nesmírně důležité, o tom se nemusíme bavit. Možná jste ale nevěděli, že existuje léčebná metoda, která využívá včely a včelí produkty. Jmenuje se apiterapie.

Máme je každý v lednici, přesto o nich víme málo. Řeč je o vejcích. Mnozí si myslí, že vejce je vlastně nenarozené kuřátko. Vejce, které si dopřáváte k snídani, ale může být i neoplodněné. Takže pozřením míchaných vajíček žádnou vraždu na slepičím druhu neprovádíte.

Ruku na srdce, kolikrát jste se večer uložili do postele, pod peřinou vám už bylo příjemně teplo… a najednou se u nohou objevily dvě hnědé oči a prosebný pohled: „Můžu taky?“ Někdo to vzdá hned a udělá místo, jiný je neoblomný a psa pošle na jeho pelíšek. Jenže otázka, jestli je pes v posteli „dobrý“ nebo „špatný“, není vůbec jednoznačná.

Možná to znáte – chcete mít doma čerstvá vajíčka, ale na slepice nemáte prostor nebo chuť. Já to měla podobně. Jenže pak jsem objevila křepelky a zjistila, že jsou to malé zázraky s peřím. Potřebují sotva kousek místa, nevyžadují složitou péči a jejich vajíčka jsou tak dobrá, že jsem se už k běžným slepičím moc nevrátila.

Zahradní jezírko dokáže vaší zahradě dodat kouzlo i lepší mikroklima. Není divu, že někoho napadne oživit ho ještě víc – třeba tím, že do něj pustí želvu. Touha mít v jezírku takového vodního mazlíčka je pochopitelná. Ale je to opravdu dobrý nápad?

Pokud žijete s kočkou, nejspíš už víte, že noc není obdobím klidu a míru. Ne pro ni. Pro vás možná ano – lehnete si, přikryjete se, zhasnete a doufáte, že si konečně trochu odpočinete. Ale zatímco vy usínáte, vaše kočka teprve rozjíždí svůj malý tajný život. A když náhodou v noci otevřete jedno oko, zjistíte, že se doma dějí věci.

Kdo chová slepice, ten ví, že snášejí vajíčka, ale taky že zvládnou zpracovat ledacos z kuchyně. Často slyšíme, že „slepice sežerou všechno“, a popravdě – někdy to tak opravdu vypadá. Jenže ono to není tak jednoduché. Ne všechno, co by se nám nehodilo na talíř, je pro slepice vhodné. A i když se tváří, že jim chutná úplně všechno, některé zbytky jim mohou spíš uškodit.