Chovatelství

Možná jste si toho taky všimli. Venku se stmívá dřív, listí šustí pod nohama a doma se rozhostí takové zvláštní ticho. A právě v tu chvíli vaše kočka zpozorní, napne uši, rozšíří oči a začne zírat do kouta, jako by tam něco bylo. Jenže tam nic není. A vy si v duchu řeknete: Co to, proboha, vidí? Nejste sami.

Albert Einstein prý prohlásil, že kdyby zničehonic včely zmizely z povrchu zemského, lidská populace by vymřela do čtyř let. Že jsou pro nás včely nesmírně důležité, o tom se nemusíme bavit. Možná jste ale nevěděli, že existuje léčebná metoda, která využívá včely a včelí produkty. Jmenuje se apiterapie.

Máme je každý v lednici, přesto o nich víme málo. Řeč je o vejcích. Mnozí si myslí, že vejce je vlastně nenarozené kuřátko. Vejce, které si dopřáváte k snídani, ale může být i neoplodněné. Takže pozřením míchaných vajíček žádnou vraždu na slepičím druhu neprovádíte.

Ruku na srdce, kolikrát jste se večer uložili do postele, pod peřinou vám už bylo příjemně teplo… a najednou se u nohou objevily dvě hnědé oči a prosebný pohled: „Můžu taky?“ Někdo to vzdá hned a udělá místo, jiný je neoblomný a psa pošle na jeho pelíšek. Jenže otázka, jestli je pes v posteli „dobrý“ nebo „špatný“, není vůbec jednoznačná.

Možná to znáte – chcete mít doma čerstvá vajíčka, ale na slepice nemáte prostor nebo chuť. Já to měla podobně. Jenže pak jsem objevila křepelky a zjistila, že jsou to malé zázraky s peřím. Potřebují sotva kousek místa, nevyžadují složitou péči a jejich vajíčka jsou tak dobrá, že jsem se už k běžným slepičím moc nevrátila.

Zahradní jezírko dokáže vaší zahradě dodat kouzlo i lepší mikroklima. Není divu, že někoho napadne oživit ho ještě víc – třeba tím, že do něj pustí želvu. Touha mít v jezírku takového vodního mazlíčka je pochopitelná. Ale je to opravdu dobrý nápad?

Pokud žijete s kočkou, nejspíš už víte, že noc není obdobím klidu a míru. Ne pro ni. Pro vás možná ano – lehnete si, přikryjete se, zhasnete a doufáte, že si konečně trochu odpočinete. Ale zatímco vy usínáte, vaše kočka teprve rozjíždí svůj malý tajný život. A když náhodou v noci otevřete jedno oko, zjistíte, že se doma dějí věci.

Kdo chová slepice, ten ví, že snášejí vajíčka, ale taky že zvládnou zpracovat ledacos z kuchyně. Často slyšíme, že „slepice sežerou všechno“, a popravdě – někdy to tak opravdu vypadá. Jenže ono to není tak jednoduché. Ne všechno, co by se nám nehodilo na talíř, je pro slepice vhodné. A i když se tváří, že jim chutná úplně všechno, některé zbytky jim mohou spíš uškodit.

Povídali jsme si s Kateřinou, dlouholetou cvičitelkou vodicích psů. Za sedm let práce pod jejíma rukama prošly desítky pejsků, kteří dnes věrně slouží zdravotně indisponovaným páníčkům. Zajímalo nás, jak to v takové práci chodí.

V poslední době kolem sebe pořád vídám lidi, kteří si na zahradu pořizují různá netradiční zvířata. A mezi nimi se čím dál častěji objevují i miniaturní kozičky a ovečky. Upřímně – kdo by odolal těm jejich kulatým očím a roztomilým čumáčkům? Ale než si je člověk nadšeně přiveze domů, je dobré vědět, co všechno jejich chov vlastně obnáší. Není to jen o tom, že jsou roztomilé.

Pes bylo první zvíře, které člověk domestikoval. Až po něm následovala kočka, kůň, slepice a další němé tváře.

Mobilní kurník bez podlahy můžete přesouvat po svém dvoře nebo zahradě, kdykoliv a kamkoliv potřebujete. Umožňuje slepicím vyhledávat hmyz a čerstvou trávu, což zlepšuje jejich zdraví a snižuje vaše náklady na krmení. Zároveň přirozeně hnojí půdu v místech, kam kurník přesunete.