Interiér

Přestěhovali se do vinohradnického kraje a splnili si sen o bydlení na venkově

Kouzlo vinohradnického kraje a touha po vlastním domě je kombinací, které lze jen stěží odolat, hlavně pokud už vlastníte pozemek s vinohradem. A splnit si svůj sen o bydlení, na to není nikdy pozdě, ani když už máte děti odrostlé.

bydlení

Marně byste tu hledali vysoký betonový plot, jaké se s oblibou stavějí u současných novostaveb. Majitelé domu v jedné z uliček malého města, které jsme navštívili, jsou otevření lidé, kteří si izolovanosti užili dost v městském bytě.

V malé předsíni je na první pohled vidět, že nábytek byl navržen s precizností a s důrazem na detail. Bílá barva spolu s dřevěným dekorem jsou příjemná dvojka. Najednou máme pocit, že jsme u moře, ne nedaleko velkého města.

návštěva

Jakmile jsme vešli do otevřeného prostoru přízemí domu, v němž se spojila hala, obývací a kuchyňská část do jednoho světlého celku, náš dojem se ještě umocnil. „Mně se moc z města nechtělo, jelikož do práce jsem to měla z bytu několik minut,“ přiznala se majitelka hned na začátek, zatímco chystala hrnky na kávu.

„Manžel pochází odsud. Kdysi dávno tu byl vinohrad. Vedlejší pozemek si koupila sestra. Najednou přišla s návrhem, abychom oslovili majitele sousedních vinohradů, zda by z nich nechtěli udělat stavební pozemky.“

bydlení na venkově

V obývacím pokoji

Knihovna v obývacím pokoji, vyrobená na míru jako většina nábytku v domě, je kromě knih také „domovem“ dřevěných koníků z dílny umělce Mila Jaroše. Jeho díla si zamilovala nejen majitelka, ale celá rodina.

bydlení na venkově

Chvíle čekání

Jelikož prostor obývacího pokoje, jídelny a kuchyňské části měl sloužit celé rodině, architektka musela zohlednit v návrhu různé požadavky, aby vytvořila komfortní zázemí. Domácí pán rád čte, nezbytná byla tedy knihovna, do níž si bude moci uložit své knihy. Taktéž bylo třeba zakomponovat do projektu „ležoviště“, které si vyžádala dcera investorů. Takové, kde by se mohla pohodlně vyvalit a číst si knihy.

Aby přízemí působilo kompaktně jako celek, při řešení interiéru si architektka vzala na mušku i předsíň a halu se schodištěm, která volně přechází do otevřené obývací a kuchyňské zóny. Koncept venkovské idyly, jaký navrhla, domácí hned oslovil.

bydlení na venkově

Konečné podobě předcházelo několik návrhů, v nichž se dolaďovaly detaily. „Umím říci, co se mi líbí, ale jít a vybrat z množství věcí, že toto chci, tam jsem už nerozhodná. V tomto jsem se plně spolehla na odbornici,“ přiznala se hostitelka. U návrhu úloha architektky nekončila. Zabezpečila truhláře a dohlížela nejen na samotné vyhotovení, ale i na výběr takových detailů, jakými jsou například úchytky na nábytku. „Během práce na projektu jsem využívala i tu nejmenší záminku, abych mohla přijet do našeho domu něco zkonzultovat, prověřit, zařídit… a zároveň se projít starými uličkami městečka.“

bydlení na venkově

Hledání cesty k domovu

Jak to už bývá, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech… nebo po jejich domech. „Mezičasem nás dvakrát vytopilo. Poprvé to byla silná bouřka, voda se však ,naštěstí’ dostala jen do sklepa a zanedlouho nato se o ,zábavu’ postaral kotel, tehdy jsme tu měli hotovou povodeň. Byla jsem rozhodnutá opustit to tu a vrátit se nadobro zpět do města.“ Nestalo se. Čas, vynaložené úsilí, energie, finance i nesplněné sny byly hnacím motorem ve snaze přece jen pokračovat dál. A byl tady ještě jeden, snad nejdůležitější faktor – prostředí. Jeho klid, otevřenost a svoboda, jakou jen stěží pocítíte v petržalském bytě. Když se návrh potom stal realitou, postupně se začali udomácňovat.

Barvy, které fungují v přírodě, budou i v interiéru. Přírodní odstíny na nábytku a stěnách prosvětlují prostor a zároveň ho zútulňují.

V policích se jako první zabydlely knihy, vedle nich si své čestné místo našly dekorace a sošky koní, pohodlí sedaček umocnily polštáře, z kuchyně se začala šířit vůně jídla a jídelní stůl ožil pokrmem i vřavou. A tak je to až dodnes. V poschodí jsou tři ložnice a podkrovní koupelna. Ty ještě čeká interiérový „facelift“. I v provizorním stavu však už nyní slouží na přespání a hygienu, když se sejde celá rodina. Plánů i práce – uvnitř i venku – je ještě stále dost. A to je dobře. Kouzlo skutečného domova je právě v tom, když si ho zařizujete postupně.

bydlení na venkově

Pohoda venku

Vinná réva v zahradě tvoří úzký pás, je už jen vzpomínkou na původní vinohrad. Panu domácímu však postačuje na výrobu vlastního vína.
Na terase se během slunečných dnů a teplých večerů schází celá rodina. Kromě lahodného vína a dobré energie si zde lze vychutnat i pohled na zahradu svažující se dolů ze svahu.

Text: Martina Deríková
Foto: Miro Pochyba

Komentovat

Nepřehlédněte