Interiér

Pokojové kapradiny

Přestavují specifickou skupinu rostlin. Ačkoliv jsou velmi atraktivní, nesetkáváme se s nimi v bytech často, a to je škoda. Důvodů může být několik: předchozí neúspěchy, obava z nezdaru, neznalost nároků a podmínek jejich pěstování…

Kapradiny (Polypodiophyta) patří do oddělení výtrusných cévnatých rostlinkapraďorostů (Pteridophyta) a jsou hojně rozšířené po celém světě, jedná se jedny z nejstarších rostlin vůbec. V současnosti je najdeme převážně ve formě bylin, jen v tropických oblastech rostou i jako stromy. Jinak tomu bylo v prvohorách. Největšího rozvoje pak dosáhly kapradiny v karbonu a permu, kdy dorůstaly velikosti mohutných stromů, druhohory a třetihory pak byly pro ně ve znamení útlumu a vymírání.

Rostou v půdě i na kůře stromů

Jejich biologie je zcela unikátní; netvoří květy ani semena, ale rozmnožují se pomocí výtrusů, které se tvoří na spodní straně kapradin či na výtrusorodých listech. Po dozrání výtrusů výtrusnice praskne a vítr je roznese po okolí. Výtrus vyklíčí v prvoklíček, obsahující samčí a samičí buňky, ty se spojí a vznikne nová kapradina.mlade_ledviniky Způsobů rozmnožování je ale víc – podzemními plazivými stoky, pomocí cibulkovitých výtrusů, které mají některé druhy na spodu listů. Zajímavé jsou i tzv. kráčející kapradiny, tvořící malé rostlinky na konci kopinatých listů. Po čase se list ohne a kde se dotkne země, rostlinky zakoření. Specifikem kapradin je i to, že druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku ani kořenu činností laterálního meristému kambia či felogénu).

Kapradiny dnes najdeme na Novém Zélandu, v Asii, Evropě, Americe. Adaptovaly se i na růst na kůře a větvích stromů.

Tuzemské druhy

ČR má několik domácích druhů, mezi které patří kapraď samec či osladič. Jako pokojové dekorace se používají zejména tropické druhy, které by u nás nepřezimovaly. Aby se jim dařilo, musíme respektovat některé zvláštnosti v pěstování. V první řadě je to zvýšený nárok na vlhkost z půdy i vzduchu. Kapradinu ale nepěstujeme v bahně, co nesnáší je přeschnutí substrátu; nutná je pravidelné zálivka a vododržný substrát se zvýšeným přídavkem rašeliny. Ideální je stanoviště světlé, ale nikdy ne přímo vystavené slunečním paprskům. Listy rychle reagují na sluneční úpal. Teplota stačí běžná pokojová 18 až 23 °C. Velmi škodí suché sálavé teplo ústředního topení. Dokud se topilo v domácnostech kamny, dařilo se kapradinám v každém bytě.

Netík (Adiantum tenerum, A. radianum)

Představuje asi nejkrásnější kapradinu. Lístky, přisedající na tenoučké stopky, jsou jemné drobné zářivě zelené. Netík svým vzhledem láká ke koupi, ale pozor, je poměrně náročný. Nesnáší suchý vzduch a v moderních bytech se mu nedaří.netikPelea (Pellaea rotundifolia)

Pochází z Austrálie. Její lístky rostoucí souměrně proti sobě, připomínají malé, tmavě zelené penízky. Není tak náročná jako netík a stojí za to ji vyzkoušet.

Ledviník (Nephrolepsis)

Snad nejznámnější a nejvděčnější kapradina pro pěstování v bytě. Nereaguje tak citlivě na suchý vzduch a přechodné vysýchání substrátu jako většina ostatních kapradin. Výborně se hodí do závěsných nádob.ledvinik
Sleziník hnízdovitý ( Asplenium nidus)

Velice dekorativní rostlina, jejíchž listy jsou poměrně velké, široké a jasně zelené. Ačkoli se to na první pohled nezdá, není její pěstování tolik složité. Hodí se zejména do koupelen, kde většinou velmi dobře prospívá.

Parožnatka (Platycerium bifurcatum)

Je tak neobvyklá a atypická, že by si zasluhovala samostatnou kapitolu. Asi nejefektivnější způsob pěstování představuje ten v závěsné nádobě, kdy listy, tvarem připomínající parohy (odtud název), převisají dolů.

 

Srpovice (Cyrtomium falcatum)

Patří mezi okrajově rozšířené kapradiny, které se pro podobnost s cesmínou říká cesmínová kapradina. Roste poněkud pomalu, a dobře prospívá v chladnějších bytech. Listy mohou být až 60 cm dlouhé a v mírných zimách dokáže přezimovat i venku. Mráz do –10 °C jí nevadí.

 

Žebrovice hrbatá, blechnum (Blechnum gibbum)

Patří k teplomilným kapradinám se stromovým typem růstu. Starší rostliny mohou dorůst do výšky několika metrů, ale to jen v místě, kde se rostlině dobře daří. Pokud rostlinám dopřejeme dostatek prostoru, tepla a vyšší vzdušné vlhkosti, dočkáme se nádherných exemplářů. Blechnum citlivě reaguje na vyschnutí kořenového balu, nedostatečné spodní teplo, suchý vzduch a průvan.

Diksonie (Dicksonia)

Je vzhledem ke své velikosti vhodná spíše do prostornějších interiérů, hal a zimních zahrad. Přes léto ji můžete ve větším květináči pěstovat i venku, ale před příchodem zimy musí být přenesena do bezmrazých prostor.

Připravila: Daniela Dušková, foto: autorka