Dům a stavba

Když se řekne dřevomorka…

…tak se každý vyděsí. Objekt napadený dřevomorkou je téměř neprodejný a říká se, že zvítězit nad touhle houbou lze jediným způsobem – když napadené stavení zbouráte. Odlišný vztah k dřevomorce má zřejmě jediný člověk na světě – autor pravidelných článků o léčivých i jiných houbách ing. Jiří Baier. Coby uznávaný odborník a soudní znalec v oboru mykologie si dokonce pořídil chalupu, napadenou dřevomorkou, aby ji mohl studovat skutečně zblízka.

Dřevomorka domácí (latinsky Serpula lacrymans) platí za bezkonkurenčně nejznámější dřevokaznou houbu. Má nahnědlou, na okrajích bělavou barvu. Je velmi nebezpečná, protože napadá dřevo v konstrukcích a budovách a při svém růstu produkuje značné množství vody. Je neobyčejně odolná a šíří se skutečně agresivně. Živiny získává rozkladem dřeva, které tmavne, objevují se v něm trhliny a postupně se kostkovitě rozpadá.
Může se ale šířit i přes jiné materiály, jako je zdivo, a brzy napadnout celý objekt.

Podhoubí proroste i zdí

Vyrůstá a šíří se často po dlouhý čas nepozorovaně, a když ji zaznamenáme, bývá už zpravidla pozdě. Napadané dřevo se pak obyčejně doporučuje zlikvidovat. Znamená to dřevo odřezat alespoň metr podélně od viditelného napadení. Při rozsáhlejším napadení konstrukce se musí přistoupit i k celkové výměně. Vyplatí se přitom zkontrolovat také zdivo, protože i zde by se houba mohla nacházet. Podhoubí dřevomorky dokáže prorůst skrz zeď a zprostředkovat dřevomorce transport živin a vody i ze značných vzdáleností. Na houbě se také občas vyskytují kapičky vody (odtud také pramení slovenský název Drevokaz slzivý). Tento jev vede k dalšímu zavlhčení napadeného místa.

Už naši předkové…

Zoufalství nad napadením dřevomorkou prožívali i naši předci, o čemž svědčí třeba Ottův slovník naučný, kde se praví: „Ochranou proti ní jest pečlivě větrati příbytky, zvláště však toho dbáti, aby nejen stavební dřevo bylo suché, nýbrž i všechno ostatní stavivo. Prostředky v denních listech doporučované nezpomáhají; bují-li dřevomorka pouze na povrchu, ničí ji kreosot a karbolka. Ve sklepích a vůbec na temných místech naskýtá se dřevomorka v podobě chuchvalců s pěsť velikých, sněžně bílých, jež záhy se scvrkají, na vrcholku se vpadávají a jeví vnitřek nejprve žlutý, který však záhy zhnědne. Byty dřevomorkou napadené jsou škodlivy zdraví lidskému; prach výtrusný obtěžuje čich, kazí chuť a škodí očím i plícím. Z houby vychází puch ztuchlý, hnusný a omamující; spí-li člověk ve světnici, kde dřevomorka bují, ochuraví nezřídka i dosti nebezpečně.“

Máme lepší prostředky

Dnes máme k dispozici jistě účinnější prostředky k likvidaci dřevomorky, než někdejší kreosot a karbolku. Nicméně nejspolehlivější zde zřejmě bude, obrátit se o pomoc na odborníky. Dobrá firma totiž poskytne klientovi záruku na provedené práce v délce několika let. Naproti tomu osamělý boj amatéra se zpravidla protáhne na dlouhé roky, aniž by bylo jasné, kdo vlastně nakonec zvítězí.

Připravila: Ivana Hudcová, foto: archiv; vydáno v RPN 10/2012