Dílna a hobby

České poklady XXXIX

 

Když jsem se s panem Standou domlouval na rozhovoru, netušil jsem, že se za ním vydám na samý práh Šumavy a po čtyřiceti letech pojedu místy, kde jsem „bránil naši republiku se zbraní v ruce“ – kolem kasáren v Janovicích nad Úhlavou. Jako mladý voják jsem neměl tušení, jaké nádherné věci se dají v okolí objevit. Takové, co naši předkové buď ztratili nebo zakopali před odsunem…

Připravil: Štěpán Luťanský, foto: autor

Prolézání půd a sklepů

„Vždy mě už jako kluka zajímaly staré věci,“ začíná vyprávět pan Standa. „Prolézali jsme, co se dalo, sklepy, půdy, staré studně a různá zákoutí. Bydlel jsem s rodiči u Nýřan, to je kousek od Plzně. Vzhledem k tomu, že to byly Sudety, našlo se  tam plno opuštěných baráků na prolézání a starých důlních šachet. Nacházeli jsme v nich zbytky zbraní a hlavně bajonety, které jsme zase časem vyměnili za jiné věci. Dnes jsou ty šachty dávno zasypané. To mě tak zaujalo, že jsem chtěl studovat archeologii, a i když se život vyvinul jinak, ten zájem mě drží dodnes.“

Probouzí se archelogický duch

Reklama

„Po revoluci jsem vstoupil do českého svazu ochrany památek. První moje práce byla pomáhat s opravami zámku Kacéřov, který byl dříve středověkou tvrzí. Prozkoumávali jsme místa, kde bydleli italští stavitelé, a v krbech jsme nacházeli nádherné kachle. Před několika lety jsem se odstěhoval sem na kraj Šumavy a začal objevovat, že ve vesnici a v přilehlých lesích a polích se dají najít zbytky budov, hlavně zdí, a fragmenty starých hřbitovů. Probudil se ve mě archeologický duch, pořídil jsem si detektor a začal ta místa prozkoumávat a mapovat, co zde vlastně bylo a kdo tu bydlel. Je pravda, že dříve ve vesnici, kde žiji, bydleli samí Němci. Také nálezy tomu odpovídají.“

Samé kříže…

Chodím většinou po lesích místy, kde se těchto starých vesnic a osad nacházelo velice mnoho. Když najdu nějaký fragment křížku, tak místo kolem obejdu s detektorem a pravidelně nacházím zbylé části. Bylo zde vojenské pásmo, tak ty křížky vojáci beztrestně lámali a jen tak pro zábavu házeli na zem. Vzhledem k tomu, že to zde bylo kolem vesměs německé, nachází se zde také hodně věci s hákovým křížem. A čeho je také hodně, je staré nářadí po řemeslnících.

Příběh s pistolí

„Mluvil jsem tady s jedním rodákem – Němcem. Vyprávěl mi, jak jeho tatínka na konci války zbily rudé gardy, hledající zbraně. Jeho otec duchapřítomně před jejich příchodem ukryl pistoli, kterou vlastnil. U koho totiž našli zbraň, toho bez milosti zastřelili. Je prý tady proto někde v okolí hrob asi šesti místních lidí, které tenkrát zastřelili. Nedalo mi to a okolí jsem důkladně prozkoumal detektorem. A skutečně jsme tu našel. V septiku! Bohužel už byla rezavá…“

Transport smrti

„Vypráví se tady, že v dubnových dnech na konci války procházel nedaleko pochod smrti. Šel přes Suché studánky, což je kopec, který i zdravý člověk v plné síle velice těžko zdolá. Během cesty pomřelo hodně vězňů, které Němci nechávali ležet tam, kde padli. Na tenhle vrch přitom většinou nikdo nechodí, a tak se až po dvaceti našlo místo, kde ti vysílení skončili. Na zemi ležely i zbraně, které Němci odhazovali. Jak původně malé stromky rostly, tak některé zbraně zarůstaly do kmenů a visely ve výšce jako připomínka dávných událostí. Mně už se bohužel nepodařilo najít ani jednu tu zbraň…“

Dutá lípa

„Tady v okolí jsem objevil snad dvě stě let starou lípu. Jak už je zvykem hledačů, tak okolí takového stromu se musí dobře prohledat. Takový strom totiž představuje velice dobrý orientační bod pro ukládání nějakého materiálu, to platilo hlavně při odsunu zdejších Němců. Našel jsem pár kovových předmětů, a pak jsem si všiml, že je lípa prasklá a uvnitř dutá. Začal jsem hledat s detektorem a objevil v ní spoustu drobných mincí a částí zbraní, ale bohužel žádný poklad,“ povzdechl si pan Standa.

Článek z RPN č. 6/2011

Komentovat

Nepřehlédněte