Zdraví

Léčitel Jaroslav Zajíček: Když skoční období žranic…

Vánoce jsou svátky nejen klidu a míru, ale také přejídání. Na štíru jsme jak s kvantitou, tak s kvalitou – maso a masné výrobky, alkohol, sladkosti s margarínovým tukem… Svému tělu dáváme pěkne zabrat a případná kila navíc zdaleka nemusejí být tím nejhorším důsledkem.

Horší než kila navíc

Ještě více by nás měly znepokojovat jiné příznaky – zpomalené vyprazdňování, z toho plynoucí prudký vzestup kyselosti v tkáních, což zase umožní extrémní nárůst počtu kvasných a knilobných bakterií v trávicím systému. Že se toto v našem těle odehrává, bezpečně poznáme podle již zmíněného zpomalení defekace, spojené s nadýmáním a říháním. Rozhodně přitom nejde o bezpečný stav. Jedná se totiž o signály poškození ba až vyřazení imunitního systému z činnosti. Období svátečních žranic je tak vždy logicky také dobou prudkého nárůstu zdravotních potíží – respiračních, kardiovaskulárních, gastritických, žlučníkových… Prudce se však zhoršují i dlouhodobé nemoci, stoupá krevní tlak, zhoršuje se krevní obraz…

V čem spočívá příčina? V bakteriálních kulturách tlustého střeva. Zde je usídlena stěžejní část našeho imunitního systému, pro jehož dobré fungování platí za zásadní dokonalá spolupráce bakteriálních kultur ve střevní trakci. Ta za normálních okolností zaručuje ideální imunitu, kdy nejsme schopni dostat prakticky žádnou nemoc. Vyváženost tohoto prostředí představuje věc velice křehkou a sebemenší odchylka od normálu může znamenat velké zdravotní potíže.

Rovnováha nadevše

Náš střevní trakt je přitom osídlen natolik hustě, že pro mnohé může být velice udivující informace, že se zde nacházejí až 2 kg bakterií! Představme si nepatrné rozměry bakterií a dojde nám, jak obrovský počet jich musí na tu váhu být. Tím více by nám mělo záležet na tom, co v našich střevech bydlí.

Z tohoto pohledu je zcela nesmyslná snaha žít jako skleníková rostlina a pobývat ve strilních podmínkách, jak hlásá moderní medicína. Koneckonců i věda už dokázala, že alergie nejsou ničím jiným, než důsledkem faktu, že – zjednodušeně řečeno – dostatečně nezaměstnáváme svůj imunitní systém.

Vhodné naopak je podporovat imunitní systém pravidelným podáváním různých typů bakterií a uvědomit si, že mezi těmito mikroorganismy zuří neustálá válka. Právě tento boj přitom vede k žádoucí rovnováze v naší střevní trakci a tím i v imunitním systému. Platí tedy, že pokud jedna ze stran válku vyhrává, je potřeba podpořit druhou stranu a navrátit životně důležitou rovnováhu.

Recept jménem pickles

Postupů, jak dodat bakterie do trávicího traktu, je vícero, ale během vánočních svátků a po nich se jakonejjednodušíí jeví připravovat si rychlokvašné zeleninové saláty pickles, které jsou mimořádně bohaté na živé bakterie a umějí zásadním způsobem omezit hnilobné pochody, které ve svém těle rozběhneme konzumováním stravy nesprávného složení, k němuž během opuletních svátečních hodů dochází v obzvláště zvýšené míře.

Z pohledu přípravy nejde o nic složitého. Hodí se jakákoli syrová tvrdší zelenina, většinou kořenová – mrkev, celer, červená řepa, ale i zelí červené a bílé, kedlubna atd. Dobré je přidat i něco ostřejšího, třeba křen, chceme-li mít něco chuťově výraznějšího. Suroviny nastrouháne na hrubším struhadle, přisypeme malé množství himálajské soli a důkladně promneme tak, aby směs pustila šťávu – čím více, tím lépe. Pak vezmem zavařovací sklenici se šorubovacím víčkem a směs do ní velice důkladně napěchujeme s tím, že povrch pokud možno urovnáme tak, aby nevyčnívaly žádné kusy. To je stěžejně důležité proto, že trčící kusy by mohly chytat plíseň. Ze stejného důvodu – jako prevenci proti plesnivění – pečlivě otřeme stěny uvnitř sklenice nad směsí. Sklenici necháme stát na kuchyňské lince při pokojové teplotě přikrytou víčkem tak, že jím otočíme proti směru závitu; vytvoří se tím mezera, díky níž může produkt dýchat. O zbytek se pak postará příroda. Do dvou, tří dnů vystoupá ze směsi tekutina a následný den zase klesne dolů. Jakmile se vsákne zpět, je salát hotový. Máte živý organický produkt plný laktobacilárních klultur, hodujících na vláknině nakvašené zeleniny.

Vadí, nevadí…

Pokud ve sklenici přece jen vznikla nějaká plíseň, musíte ji odstranit. Případné oxidace povrchu směsi a jejího zhnědnutí v důsledku toho se naproti tomu bát nemusíte, není na závadu. Nikterak nevadí ani bílý potah, tvořený bakteriemi, vadí skutečně jen plísně. Chuť směsi by měla být lehce nakyslá, navinulá, ale příjemná – jako u málo zkysaného zelí.

Pickles můžete jíst samostatně jako salát, nahradit může i přílohy k jídlům. Vedle již zmíněných laktobacilárních probiotických kultur tak do těla dostanete velké množství minerálních látek, vitamínů, enzymů a kvalitní vlákniny. Popsaná skladba ideálně stimuluje střevní trakci k lepšímu vyprazdňování, dodá tělu řadu výživných látek a velice dobře podporuje chod našeho imunitního systému.

Je třeba si uvědomit, že jsme neustále vystavení přílivu nejrůznějších bakterií z prostředí a ze stravy. Jeden ze základních ukazatelů stavu těchto bakterií v našem těle pak je správné tělní pH (podrobně jsme se tímto zabývali v čísle 11/2010). Správné pH zajistí trvalé udržení přátelských bakterií v trávicím traktu a umožní nám udržet vlastní, velice výkonný imunitní systém na takovém stupni „provozu“, aby nás účinně ochránil před vším nedobrým, co našemu organismu přináší okolní svět.

Upozornění: Nic v tomto článku není zamýšleno jako lékařská rada. Pro lékařskou diagnózu, radu a pomoc navštivte prosím svého lékaře. Kontakt na léčitele

Článek z RPN č. 1-2/2011

Kontakt na léčitele www.zdravi-az.cz