Bez bílého, výrazně voňavého kořene zahradní petržele si kuchyni jen tak nedovedeme představit. Dá se jíst syrový i po tepelné úpravě. Kromě toho, že je to spolehlivá a dlouhodobě skladovatelná zelenina, dá se díky své sytě zelené nati považovat i za kuchyňskou bylinku.
Petržel zahradní znali už pěstitelé ve starověku, v antickém Řecku ji považovali spíše za symbolickou bylinu než za kuchyňskou zeleninu, za kterou ji máme dnes.
Větší pozornosti se ovšem začala těšit asi před pěti sty lety, kdy si ji naši předci vážili nejen pro její výraznou chuť a vůni, ale také pro možnost dlouhodobého skladování i široké možnosti uplatnění. Ačkoliv se jedná o původní středomořskou rostlinu, velmi rychle se rozšířila i do jiných oblastí.
Sytě zelená nať petržele se dá sklízet průběžně a využít jako všestranná kuchyňská bylinka.Zdroj: Shutterstock/Verbitskaya Svetlana
Od symbolu k nepostradatelné zelenině
V současné době je vnímána hlavně jako kořenová zelenina, ale i z odrůdy pěstované pro bílý kořen dlouhý okolo dvou desítek centimetrů se dá sklízet sytě zelená nať. Tu můžete používat podobně jako běžné zahradní bylinky, ale s tím rozdílem, že je její použití neskutečně všestranné.
Dá se konzumovat čerstvá i po tepelné úpravě, ale velmi dobře se uchovává také mražením. Ačkoliv se její výrazná chuť i vůně perfektně hodí do polévek, pomazánek a různých omáček, možná trochu překvapivě doplní i čajové byliny.
Jak ji rozeznat a kde se jí bude dařit
Velmi často se zaměňuje za pastinák, který je jí podobný. Ten bývá ale mnohem mohutnější, jeho kořen může petržel přerůst i dvojnásobně.
Velké rozdíly jsou i ve tvaru a vůni listové natě. Liší se ovšem i chuť a struktura kořene. Petržel je chuťově výraznější, při vaření si navíc déle udržuje pevnější strukturu, zatímco pastinák při tepelné úpravě velmi rychle měkne.
Kořenová petržel patří mezi dvouletou zeleninu, která se ovšem na zahradách pěstuje jako letnička. Pokud jste odkázáni na pěstování v nádobách na terase, budete v pěstování mnohem úspěšnější v případě petržele naťové. Ta je k dostání i v kadeřavé odrůdě, kterou znáte jako petrželku kudrnku.
Pastinák bývá výrazně větší než petržel a při tepelné úpravě rychleji měkne.Zdroj: Shutterstock/OlenaChuprynska
Petržel v mnoha podobách
Spolehlivá klasika s bílým kořenem
U kořenové petržele neočekávejte žádnou velkou barevnou proměnu, kořeny jednotlivých odrůd mívají čistě bílou, lehce nahnědlou nebo nažloutlou barvu. Mezi jednotlivými odrůdami je ale poměrně velký rozdíl například v možnostech skladování, odolnosti vůči chorobám, v ranosti nebo v nárocích na půdu.
Oblíbená ‘Atika’ je středně raná, vůči padlí odolná odrůda, ‘Efez’ se hodí pro dlouhodobé skladování, ‘Olomoucká dlouhá’ poroste i v sušší půdě a ‘Orbis’ zase poskytne vysoký výnos v půdě středně těžké.
S hladkou i kudrnatou natí
Tak trochu jinou kapitolou je petržel naťová nebo také listová. Můžete se rozhodnout pro odrůdu hladkolistou, nebo zkadeřenou. Vysévají se buď v březnu, nebo dubnu, nebo potom v říjnu a listopadu.
Zatímco hladkolistá odrůda snese i vyšší teploty při zpracování, kadeřavé odrůdy si zachovají svou typickou chuť spíše při teplotách nižších. Obě skupiny velmi dobře snáší pěstování v nádobě na terase i v truhlíku za oknem.
Kadeřavá petržel neboli kudrnka se výborně hodí pro pěstování v truhlíku či květináči a zachovává si výraznou chuť zejména při použití za studena.Zdroj: Shutterstock/New Africa
Zeleninová lékárna
Kořenová petržel by se dala bez nadsázky nazvat přírodním lékem, je totiž plná zdraví prospěšných látek. Najdete v ní vitamín C a A, vitamíny skupiny B, vápník, hořčík, draslík a fosfor.
Podporuje trávení, má močopudné účinky, takže snižuje otoky, působí detoxikačně a protizánětlivě. Nedoporučuje se těhotným ženám, způsobuje totiž stahy hladkého svalstva, které by mohly vést k předčasnému porodu.
Jak na pěstování
Většinou se v březnu a dubnu vysévá rovnou na záhon do řádků od sebe vzdálených 20 až 25 cm. Pokud si vystačíte s několika málo rostlinkami, můžete si v květináčích předpěstovat v dubnu i sadbu, kterou potom na začátku května přesadíte na zahradu.
Petrželi vyhovuje slunné místo s hlubší hlinitou nebo hlinitopísčitou půdou, některé odrůdy velmi dobře snáší i těžkou půdu bohatou na jíl. Záhon by neměl být vyhnojený čerstvým hnojem, při jarním hnojení raději použijte kompost nebo minerální hnojivo.
Pokud vyséváte přímo na záhon, sazenice vyjednoťte přibližně na pěticentimetrovou vzdálenost. Po výsevu a při vzcházení semenáčků je zvláště důležitá rovnoměrná zálivka, jinak dochází k nerovnoměrnému klíčení a růstu. Tvorbu mohutného kořene podpoří hrůbkování.
Kořenová petržel patří mezi zimní zeleninu a při správném skladování vydrží i několik měsíců.Zdroj: Shutterstock/encierro
Kdy a jak sklízet?
Kořenová petržel se dá sklízet přibližně od září, ale patří do skupiny zimní zeleniny, kterou je možné nechat během zimy v záhonu a sklízet ji postupně. Stejně tak ji můžete v listopadu sklidit a uchovat v písku ve sklepě při teplotě do 2 °C.
Sklízejte nejlépe rycími vidlemi, kterými podrýpnete celý kořen. Pokud plánujete pozdní sklizeň, nezapomeňte alespoň částečně sklidit nať, kterou by sníh a časté deště postupně poškodily. Kořen vydrží přibližně dva až tři týdny také v lednici.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroj: Časopis Zahrada prima nápadů
