Zahrada

Nekupujte je v obchodě. Pěstování rajčat zkuste doma!

Ve srovnání s rajčaty z obchodu mají domácí jednoznačně lepší chuť. Další výhodou je, že plody sbíráme v optimální zralosti těsně před konzumováním.

pěstování rajčat

Je obecně dobře známo, že rajčata jsou výrazně teplomilná a světlomilná. Nesnesou ani krátký pokles teploty pod bod mrazu. Dokonce se při teplotě pod 9 °C zastavuje jejich růst a listy žloutnou. Proto s výsadbou sazenic na záhon spěchat nemusíme, lepší je počkat až do termínu po „třech zmrzlých“, což znamená po 15. květnu. Aby došlo k opylení a násadě plodů, optimální teplota při kvetení (jsou samosprašná) je během dne 21 až 30 °C, v noci 15 až 21 °C. Pokud teplota překročí 32 °C, nebo naopak klesne pod 15 °C, dochází ke snižování tvorby plodů. Důležité je to vědět při pěstovaní rajčat ve skleníku či fóliovníku a během horkých letních dnů snižovat teplotu stíněním a větráním.

Výběr vhodné odrůdy

  • Na začátku si ujasníme především dvě věci: způsob pěstování a využití plodů. Větší zahrada umožňuje pěstovat vysoké – kolíkové odrůdy, pro pěstování v malém záhonku nebo na balkoně jsou vhodné spíše nižší keříkové odrůdy.
  • Kolíkové odrůdy dorůstají do výšky 160 a více centimetrů. Při pěstování potřebují oporu – dřevěný kolík, kovovou spirálu, drátěnku, síť nebo motouz na vedení k opoře. Během vegetace je průběžně vyštipujeme. Jeden až dva hlavní výhony postupně přivazujeme k opoře.
  • Keříkové odrůdy dorůstají do výšky 50 až 70 cm. Mají kompaktní, někdy rozložitý nebo převislý vzrůst. Opora není nutná, ale při výšce nad půl metru doporučená, aby se rostlina nezlomila nebo nepoložila na zem. Výhodou je, že není třeba vyštipovat boční výhonky. Vzhledem k větší hustotě olistění a vyšší vzdušné vlhkosti v porostu však musíme počítat s větší náchylností k napadení houbovými nemocemi.
  • Jestli si doma, kromě využití plodů do salátů, plánujeme vyrábět protlak nebo kečup, zasadíme i odrůdy s masitými a velkými plody.
  • Ke zdobení jídla nebo jako součást dětské svačiny jsou praktické miniplody, takzvané „bejbykoktejlové“, červeného i žlutého zbarvení.
  • Plody mají různé tvary (kulaté, podlouhlé, oválné, válcovité, hruškovité, datlové, třešňové, srdcovité, žebrovité), barvy (červené, žluté, oranžové, růžové, fialové, zelené, zeleno- i červenopáskované, hnědé až téměř černé) i různou chuť.
  • Pro výsadbu do menších nádob jsou vhodné odrůdy červenoplodé Vilma, Bajaja, oranžová Venus a žlutoplodá Aztek.
  • K pěstování v závěsných nádobách na balkonech jsou vhodné převislé odrůdy, červenoplodá Thumbling Tom Red, žlutoplodá Thumling Tom Yellow.

pěstování převislých odrůd rajčat

Půdu připravíme nejlépe už na podzim

  • Rajčata jsou náročná na úrodnou humózní půdu, dobře zásobenou přijatelnými živinami, spíše lehčí, hlinitopísčitou. Nevhodné jsou půdy těžké, zamokřené, studené, nepropustné.
  • Stanoviště vybíráme slunné, chráněné před větrem.
  • Záhon pro rajčata zryjeme nejlépe už na podzim. Velmi dobře reagují na organické hnojení, proto na podzim zaryjeme na 1 m2 záhonu 4 až 6 kg chlévského hnoje nebo jeho náhrady (granulované organické hnojivo, kompost, zelené hnojení).
  • Přibližně dva týdny před plánovanou výsadbou záhon prokypříme do hloubky asi 15 cm, aby se půda provzdušnila a do termínu výsadby ulehla.

Od výsevu po sazenici

  • Délka vegetačního období od výsevu po sběr se pohybuje podle odrůdy a způsobu pěstování v rozpětí 120 až 135 dnů.
  • Minimální teplota půdy na klíčení semen v hloubce výsevu je 10 °C, maximální 35 °C, optimální 20 až 25 °C. Rostliny vyklíčí přibližně za týden.
  • Vyséváme v březnu až začátkem dubna do zakořeňovačů nebo kelímků po jednom semínku. Výhodou je, že nebude nutné pikýrování.
  • Vysévat můžeme i do bedniček naplněných výsevným substrátem rozhozením na široko. Po vytvoření klíčních lístků a jednoho pravého listu rostlinky přesadíme do zakořeňovačů.
  • Nádobky s rostlinami ukládáme například do přepravky, což nám usnadní manipulaci při přenášení během předpěstování.
  • Sazenice lze dopěstovat i setbou na venkovním záhonu, a to koncem dubna až začátkem května. Zvolit můžeme přesný výsev do řádků vzdálených od sebe u kolíkových odrůd 100 až 120 cm, v řádku 60 až 80 cm, u keříkových 50 až 80 cm, v řádku na 50 cm. Nevýhodou je, že nevzejdou všechna semínka a porost je třeba dosazovat. Řešením je nasypat do řádku několik semínek a vzešlé rostliny později jednotit.

Vysazujeme sazenice

  • Sazenice na vysazování mají mít nasazené, případně rozkvetlé jeden až dva kvítky a dobře vyvinutý kořenový systém. Rostlina má být pevná, zdravá, tmavozelené barvy.
  • Kvalitní sazenice kolíkových rajčat má být vysoká 20–25 cm s asi osmi pravými listy, keříková asi 10–15 cm se čtyřmi pravými listy.
  • Před výsadbou sazenice, minimálně sedm dnů, postupně otužujeme větráním, snižováním teploty, omezením závlahy a přes den vynášením ven. Den před výsadbou dobře zalejeme.
  • Jamky na výsadbu připravíme předem. Do každé nalejeme vodu, necháme vsáknout. Sazenici vložíme mírně šikmo a pomocí lopatky přihrneme půdu ke kořenům a stonku. U kolíkových oporu zatlučeme předem, abychom nepoškodili kořeny. Kolík či spirála má být vysoká minimálně 180 cm.
  • Sazenice vysazujeme během zamračeného počasí nebo v podvečer, aby lépe odolaly šoku z přesazení.
  • Sazenici přivážeme ke kolíku do tvaru vodorovné osmičky. Motouz se nesmí do stonku zařezávat. Při pěstování ve skleníku či fóliovníku je vhodný na vedení sazenice motouz, který je v horní části přivázán k vodicímu drátu.
  • Vysazujeme do sponu: kolíková 100–120 x 60–80 cm, keříková 50–80 cm x 50 cm.

Náš tip

  • Křehkou sazenici zlomenou při manipulaci nevyhodíme. Část rostliny bez kořenů dáme do nádoby s vodou, zakoření přibližně za tři týdny. Rostliny lze použít k dosazení uhynulých sazenic nebo samostatně.

Důležitá je závlaha

  • Rajčata vyžadují pravidelnou a vydatnou zálivku, ne však přemokření. Při nadměrné závlaze se oddálí kvetení a sníží se tvorba plodů.
  • Zavlažujeme ke kořenům podmokem do vyhloubených brázd, které po vsáknutí vody zahrneme suchou půdou.
  • Při závlaze na rostlinu je důležité, aby listy co nejdříve oschly, aby se omezila možnost nákazy plísní.
  • Vhodná je kapková zálivka. Šetří vodu a zabraňuje růstu plevele mezi řádky.
  • Nejvyšší nároky na vodu mají rajčata po výsadbě, v době před kvetením a během růstu plodů.
  • V době kvetení se vyhýbáme zavlažování na list, neboť se zhoršuje opylování květů.

zalévání rajčat

Jak o rajčata průběžně pečovat

  • Zálistky, čili boční výhonky vyrůstající v pažích listů, průběžně vylamujeme, když mají délku 5 až 10 cm. Pokud bychom je nevylamovali vůbec, porost by se zahustil a tvořily by se malé plody, které by pomaleji dozrávaly.
  • K odstraňování zálistků nepoužíváme nůžky, nůž nebo vyštipování prsty, abychom neroznesli nemoci. Vylamujeme je.
  • Důsledně likvidujeme plevel, neboť odebírá vodu a živiny. Půdu mezi řádky často kypříme, provzdušňujeme. Mezi řádky můžeme nastýlat černou netkanou textilii nebo PE fólii, které potlačují růst plevele, zabraňují vypařování vody z půdy a půdu zahřívají. Světlé nastýlací materiály jako sláma či bílá textilie mohou vést k ochlazení půdy.
  • Plody sbíráme probírkou, se stopkou nebo ve střapcích, každý druhý až třetí den.
  • U kolíkových rajčat odstraníme v druhé polovině srpna až začátkem září růstový vrchol, aby se už netvořily další květy a rostlina se soustředila na dozrání už vytvořených plodů.

Hanka radí

  1. Plody rajčete jsou z dietologického hlediska cenné pro obsah vitamínů, minerálních látek, organických kyselin, cukrů, aromatických látek, vlákniny, pektinu, barviv karotenoidů a antokyanů v plodech.
  2. Stonek rajčete při sázení „ponoříme“ hlouběji do půdy, zakoření i on, což zvýší stabilitu, příjem živin a vody. V konečném důsledku dává vyšší a dřívější úrodu.
  3. Dobré opylení ovlivňuje mírný pohyb – potřesení rostlinami, aby se pyl dostal na bliznu. Závlaha má být pravidelná a kapacitně vyrovnaná.
  4. Nepravidelná, množstvím nevyrovnaná závlaha způsobuje praskání plodů; pukliny jsou vstupní bránou pro houbová onemocnění, škůdce a plody nelze skladovat.
  5. Během vegetace má být výživa pravidelná a harmonická. Od nasazení prvních plodů až do doby těsně před sběrem je vhodný opakovaný postřik listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku v sedmidenních až desetidenních intervalech, například Wuxal® Aminocal.
  6. Nedozrálé, zelené, dorostlé plody rajčat vložíme do nádoby spolu s jablky a přikryjeme mikrotenovým sáčkem. Dozrávající jablka produkují etylen, který urychluje dozrávání zelených plodů rajčat. Optimální teplota při dozrávání má být 20 až 24 °C.

sázení rajčat

Rajčata z balkonu

  • Rajčata, která pěstujeme ze sazenic, vysazujeme na balkon až po jarních mrazících. Vysoké odrůdy nebo vyšší vyrostlé sazenice sadíme hlouběji a šikmo do půdy. Nově vytvořené kořeny na stonku zabezpečí rostlině lepší výživu.
  • Sazenice při vysazování mohou už i kvést. Nejlepší jsou balíčkované či kontejnerované. Rostliny by neměly být přehuštěné, aby mezi nimi mohl proudit vzduch (rychle osuší rostliny a minimalizuje vznik nebezpečných chorob).
  • Pro výsadbu jsou vhodné větší nádoby (květináče, vědra, nepotřebné vaničky, velké a silné plastové nebo konopné tašky či pytle). Na dně by měly mít několik odvodňovacích otvorů.
  • Naspod nasypeme drenážní vrstvu ze středně hrubého štěrku, keramických střepů nebo nalámaného polystyrenu (silnou asi 5–7 cm). Položíme kus netkané textilie, která zabrání tomu, aby substrát ucpal drenážní vrstvu. Až potom nasypeme substrát. A můžeme vysazovat.
  • Nízké odrůdy vysazujeme bez kolíků, vysoké na jižní stranu předem zatlučeného kolíku nebo k jiné opoře, k níž rostlinu postupně během růstu přivazujeme.
  • Vysoké odrůdy sadíme ku stěně balkonu. Abychom dobře využili pěstitelskou nádobu, můžeme před ně vysadit nízké a dříve rodící odrůdy (samozřejmě nádoba musí být dostatečně široká); po jejich odrození sem můžeme vysadit například salát.
  • Do závěsných košíků se hodí visuté drobnoplodé odrůdy vysázené spolu s květinami.

Text: Ing. Hana Szabóová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů

Přečtěte si také
Komentovat

Nepřehlédněte