Zahrada

Mravenci zlepšují kvalitu půdy a podílí se i na tvorbě medovicového medu

Mravenci mají během budování svých mravenišť pozitivní vliv na kvalitu půdy. Neustále vynášejí kousky zeminy ze spodních vrstev k povrchu, čímž ji prokypřují.

mravenci v zahradě

Mravenci (Formicidae)

Mravenci patří k nejpočetnějším skupinám hmyzu na naší planetě. Dosud bylo popsáno více než 16 000 druhů, z nichž se u nás vyskytuje více než 100 z nich. Podobně jako včely medonosné, i mravenci vytvářejí mnohopočetné rodiny, v jejichž čele stojí královna. Tato samice je jediná, která v mraveništi klade vajíčka a tvoří další generace. O mraveniště se starají dělnice, které jsou všechny také samice, ale ztratily schopnost rozmnožovat se. Když mraveniště dosáhne dostatečnou početnost jedinců, začne královna klást vajíčka, z nichž se rodí budoucí královny a samci. Mají křídla, v čase svatebního letu vylétávají z mraveniště a ve vzduchu se páří. Samci po páření hynou a oplodněné samice shazují křídla. Následně hledají vhodný úkryt, kde se pokoušejí samy vybudovat nové mraveniště. O první plod se vzorně stará každá samice sama, až dokud se nevylíhnou prvé dělnice. Ty přeberou domácí práce a královně nezbyde už nic jiného, jen klást další vajíčka. Zajímavostí je, že královny některých druhů mravenců se mohou dožít až 30 let a patří tak k nejdéle žijícím zástupcům hmyzu vůbec.

Zlepšují kvalitu půdy

Jak jsme již zmiňovali v úvodu, mravenci ovlivňují kvalitu půdy. Při budování vynášejí kousky zeminy nahoru, prokypřují ji. A naopak, při potulkách zahradou sbírají potravu, kterou vnášejí hluboko do svých komůrek, a tak půdu obohacují o živiny. Vytvářejí si také komůrky, kde shromažďují odpad, čímž přispívají ke zlepšování mikrobiální aktivity v půdě. Takováto biologicky aktivní půda lépe zadržuje vláhu. Uvnitř mraveniště dochází ke změnám půdní reakce směrem k neutrální (pH 7), která vyhovuje většině rostlin. Zlepšení kvality půdy vlivem aktivity mravenců lze zaznamenat dokonce i na zasolených půdách.

Pomáhají rozšiřovat rostliny

Mnoho rostlin nejen na našem území je úzce vázaných na mravence. Hluchavky, fialky, dymnivky a mnohé jiné vytvářejí na svých semenech bílkovinová tělíska nazývaná elaiosomy. Ta mravencům chutnají, a tak je spolu se semenem vezmou do mraveniště. Elaiosom mravenci snědí a semeno většinou nechají. Tímto způsobem se semeno rostliny dostane dál od mateřské rostliny a zároveň má možnost vyklíčit v odpadové komůrce mravenců s množstvím živin. V listnatých lesích se tímto způsobem může šířit až třetina rostlin bylinného podrostu.

Mšice a mravenci jako zahrádkářský problém

Složitou evolucí vznikl unikátní vztah mravenců a mšic. Mšice jsou v našich zahradách častým škůdcem, který vysává rostlinné šťávy. V malém množství nepředstavují pro rostlinu významné nebezpečí, ale ve větším jí škodí. Během trávení přeměňují potravu v odpad, který vylučují v podobě cukernaté kapičky na konci těla. Mšice aktivně čeká, než přijde mravenec, pomasíruje ji jemně svými tykadly a za to získá sladkou odměnu – cukernatou kapičku. Pokud se déle žádný mravenec nedostaví, je nucena sladkou tekutinu odhodit pryč, což pozorujeme v podobě lepkavých listů na rostlinách. Mravenci si svůj zdroj potravy dobře chrání a odhánějí i predátory mšic. Jelikož dokážou odhadnout chuť a kvalitu vylučované tekutiny, jsou schopni mšice přenášet z místa na místo a dostat je na mladé listy rostlin. Některé druhy si mšice dokonce berou na zimu do mraveniště, a tak je chrání před zimou. Ačkoli v zahradách nejsme z tohoto symbiotického vztahu nadšeni, na stromech v jehličnatých lesích tímto způsobem mravenci lesní vytvářejí podmínky pro vznik známého medovicového medu. Velké kolonie mšic totiž produkují množství sladkých výměšků, které kromě mravenců olizují i jiní živočichové včetně včely medonosné, která se na tvorbě tohoto zdravého produktu podílí.

mravenci a mšice

Jak omezit výskyt mravenců bezpečně?

Ačkoli mravenci patří k nejlepším dělníkům v zahradě, mnozí na jejich ničení používají velmi nebezpečné postupy. Jak omezit jejich výskyt?

Pozor na babské rady!

Do půdy nikdy nelijeme roztoky mýdel, olejů, solí a kyselin včetně octa. Tímto způsobem můžeme způsobit na zahradě velké škody, které téměř nelze napravit. Nezapomínejme, že půda je to nejcennější, co v zahradě máme.

Méně mravenců neznamená méně mšic

Mšice ve spolupráci s mravenci mohou způsobit na rostlinách škody. Pokud však eliminujeme mravence, život mšic tím zdaleka neukončíme. I proto se snažíme, pokud je to nezbytné, omezit kolonie mšic a donutíme mravence najít si jiný zdroj potravy. Jsou to totiž zároveň významní predátoři a pomáhají nám v omezování jiných škůdců.

Přečtěte si také

Mravenci v domě nejúčinněji eliminujeme prevencí

Odpozorujeme, kudy přicházejí do interiéru tak, že jim poskytneme kapičky medové vody. Zástup mravenců nás přivede ke vchodu, který poctivě uzavřeme. Pokud se objevují i nadále, postup opakujeme, až dokud neuzavřeme všechny vchody. Lokální chemický postřik likviduje jen zasažené jedince a z dlouhodobého hlediska není účinný.

Mastenec

Pohyb mravenců v interiéru lze omezit aplikací mastencového prášku, po němž mravenci nejsou schopni vylézat na kolmé hladké povrchy. S jistotou také nepřejdou přes slabý nátěr dětského oleje a vazelíny, které jim smrdí.

Tip: Zahradní škůdci na ovocných stromech

Text: Mgr. Adrian Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte