Zahrada Zdraví

Krásné, ale jedovaté rostliny na zahradě

Krása je nejednou dvousečná. Některé rostlinné krasavice totiž produkují pálivé, hořké, nechutné nebo i jedovaté látky, které mají za úkol odpudit potencionální konzumenty.

děti v okrasné zahradě

V zahradě však nejde jen o bezpečnost dospělých, ale hlavně o děti, protože ty jsou přirozeně zvyklé „ochutnávat svět“ i ústy. Měli bychom proto vědět, jaké rostliny nám v zahradě rostou, a pokud zahradu teprve zakládáme, těm jedovatým se vyhněme.

Jak se projevuje intoxikace

Rostliny obsahují mnoho druhů látek se specifickými účinky na náš organismus, které se po konzumaci mohou projevit trávicími problémy, v horším případě poškozují životně důležité orgány – srdečně-cévní, dýchací, nervové orgány, případně játra, ledviny, oči. Takzvané fotosenzibilující rostliny pokožku zcitliví na UV záření až tak, že po ozáření sluncem se vytvoří vodou podlité puchýře jako při popálenině. Nejzákeřnější jsou však rostliny, jejichž toxický účinek se projeví až po delší době po jejich konzumaci.

Rizikové a toxické látky v rostlinách

  1. Alkaloidy patří mezi jedy, některé z nich jsou i velmi prudké. Vyskytují se asi ve 4 000 druhů rostlin mnohých rodů a čeledí. Výjimkou jsou čeledi růžovité (Rosaceae) a hluchavkovité (Lamiaceae), ty je vůbec neobsahují. Nacházejí se například v máku, ocúnu či oměji.
  2. Glykosidy jsou relativně složité látky skládající se z cukerné a necukerné složky. Jsou fyziologicky velmi účinné. Často se používají i jako léčiva. Patří sem i známější amygdalin, který se nachází například v semenech meruněk, broskví, ale i dalšího ovoce. Jedovaté glykosidy se nacházejí i v konvalinkách, náprstníku, hlaváčku.
  3. Saponiny jsou také glykosidického charakteru, ve vodě tvoří pěnivé koloidní roztoky a při styku s krví způsobují její rozklad. Nacházejí se například ve vraním oku čtyřlistém a v koukolu rolním, v nichž jsou prudce jedovaté. Jsou obsaženy i v bramboříku či v břečťanu.
  4. Silice jsou bohaté směsi organických sloučenin. Mají olejovitou konzistenci, ve vodě jsou prakticky nerozpustné, na vzduchu snadno pryskyřicovatí. Jsou nositeli vůní a pachů. Mnohé jsou pro člověka velmi užitečné, ale jiné dráždí sliznice či pokožku a způsobují těžko léčitelné záněty. Při vnitřním použití některé způsobují vážné záněty trávicího traktu, ledvin i močových cest. Jedovaté silice obsahuje túje, konopí, hořčiny v zimolezu a v rododendronu.
  5. Toxalbuminy – jsou látky příbuzné bílkovinám a mají schopnost srážet červené krvinky. Nacházejí se například v semenech skočce a akátu.
  • Míru jedovatosti rostlin ovlivňuje jejich věk, počasí, intenzita slunečního záření nebo i obsah dusíku v půdě.
Přečtěte si také

Rizikové a jedovaté okrasné rostliny často vysazované do zahrad

Okrasné rostliny, trvalky

bledule jarní (Leucojum vernum), čemeřice černá (Helleborus niger), hlaváček jarní (Adonis vernalis), hrachor vonný (Lathyrus odoratus), třemdava bílá (Dictamnus albus), řebčík královský (Fritillaria imperialis), kopytník evropský (Asarum europeaeum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), šťavel obecný (Oxalis acetasella), stulík žlutý (Nuphar lutea), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ostrožka polní (Consolida regalis), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), pivoňka lékařská (Peonia officinalis), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), prvosenka nálevkovitá (Primula obconica), rojovník bahenní (Ledum palustre), rozchodník ostrý (Sedum acre), srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis), šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), tabák virginský (Nicotiana tabacum), talovín zimní (Eranthis hyemalis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), vratič obecný (Tanacetum vulgare), blatouch bahenní (Caltha palustris), barvínek menší (Vinca minor), upolín evropský (Trollius europeaeus)

Dřeviny

cypřišek (Chamaecyparis), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) kromě zralých plodů, plamének plotní (Clematis vitalba), jedovatec dubolistý (Toxicodendron quercifolium), túje západní (Thuja occidentalis), vistárie čínská (Wisteria sinensis)

Přečtěte si také: Zapojte děti do práce na zahradě

Smrtelně jedovaté rostliny

blín černý (Hyoscyamus niger), durman obecný (Datura stramonium), ocún jesenní (Colchicum autumnale), rulík zlomocný (Atropa belladona), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), mandloň nízká (Amygdalus nana), oměj šalamounek (Aconitum napellus), skočec obecný (Ricinus communis), štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), tis obecný (Taxus baccata)

Víte, že…

… Oleandr obecný (Nerium oleander) je nebezpečně jedovatý ve všech částech?

Jedovaté rostliny v zahradě

Rulík zlomocný (Atropa belladonna)

  • Je asi 50 až 100 cm vysoká bylina, která má tmavě fialové květy a lesklé černé bobule velikosti třešně, často se zaměňuje s borůvkou zahradní.
  • Všechny části rostliny, ale hlavně plody jsou prudce jedovaté, dospělý člověk se může otrávit při požití 10 plodů, u dětí je smrtelná dávka už 3 bobule.
  • Po požití je ochromena centrální nervová soustava, centrum dýchání.
  • 4 hlavní příznaky otravy jsou zčernání obličeje, suchá sliznice, zrychlení tepu a rozšíření zorniček.

žlutý květ rulíka zlomocného

Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)

  • Trvalka, která má v semenech alkaloid lupinin a glykosid lupinid.
  • Způsobuje ochrnutí centrální nervové soustavy.

fialová lupina mnoholistá

Narcis žlutý, bílý (Narcissus pseudonarcissus, poeticus)

  • Cibule obsahují alkaloid narcissin.
  • Otravy se stávají hlavně při záměně s cibulí kuchyňskou.

narcis žlutý

Konvalinka vonná (Convallaria majalis)

  • Plody jsou kulaté červené bobule, jejich konzumace vyvolává otravu.
  • Jedovatá je i voda ve váze, v níž byla kytice konvalinek.

konvalinka vonná

Čemeřice (Helleborus niger)

  • Jed saponin se nachází ve všech částech rostliny.
  • Působí dráždivě na pokožku, vyvolává zvracení, nepravidelný puls, srdeční slabost.

bordová čemeřice

Durman vonný (Datura suaveolens)

  • Patří mezi lilkovité rostliny, které jsou všechny jedovaté a obsahují celou řadu alkaloidů, atropin.
  • Při požití způsobují otravu, dráždí centrální nervovou soustavu.

žlutý durman vonný

Tis červený (Taxus baccata)

  • Všechny části rostliny obsahují velmi jedovatý taxin s výjimkou červených bobulí, které obklopují semeno.
  • Požití vyvolává nevolnost, zvracení, koliku, poruchy srdeční činnosti a krevního oběhu.

plody tisu červeného

Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)

  • Konzumace červených bobulovitých plodů způsobuje otravu hlavně u dětí.
  • Způsobuje onemocnění žaludku a trávicího traktu, zvracení a průjmy, ospalost.

bobule cesmíny ostrolisté

Bez černý (Sambucus nigra)

  • V nezralých plodech se nachází glykosid kyseliny kyanovodíkové.
  • Příznaky otravy vzniknou pouze při konzumaci velkého množství zralých nebo nezralých plodů nebo nepřevařené šťávy.
  • Vznikají žaludeční problémy, zvracení, zimnice a průjmy.

bobule bezu černého

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)

  • Strom, který vytváří v trsech červené plody – malvice, jeřabinu.
  • Otravu způsobuje požití většího množství syrových čerstvých plodů.
  • Způsobuje zánět žaludku a střev, vyrážky na pokožce.
  • Uvařené nebo konzervované malvice nejsou nebezpečné.

bobule jeřábu ptačího

První pomoc při konzumaci jedovaté rostliny

Když zjistíme, že dítě nebo dospělý člověk zkonzumoval nějaké podezřelé neznámé nebo i známé jedovaté rostliny či plody a je při vědomí, postupujeme takto:

  • Ihned odstraníme jejich zbytky z úst, případně i ze žaludku, a to vyvoláním zvracení podrážděním kořene jazyka lžičkou či podáním slané vody; polohou těla dbáme na to, aby zvratky nevešly do dýchací trubice.
  • Kvůli identifikaci uchováme zbytky jedovaté rostliny nebo zvratků.
  • Následně pro jistotu podáme opakovaně rozdrcené tabletky živočišného uhlí rozmíchané s vodou, aby navázaly a blokovaly jedovatou látku.
  • Pokud konzumaci části jedovaté rostliny zjistíme až po pár hodinách, když je už trávenina ve střevech, podáme živočišné uhlí a snažíme se vyvolat průjem, například pomocí projímadla.
  • Nepodáváme alkohol, který zvyšuje vstřebávání jedu, ale ani kávu, ani mléko.

Pokud je intoxikovaný v bezvědomí:

  • Ihned kontaktujeme lékaře.
  • Nepodáváme intoxikovanému nic do úst, nesnažíme se vyvolat zvracení.
  • Položíme ho do stabilizované polohy na bok, aby mu nezapadl jazyk.
  • Sledujeme jeho dýchání.
  • Odevzdáme rostlinu, která byla požita.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte