Zahrada

Jak na úzkém pozemku vytvořit okrasnou i užitkovou zahradu

I na relativně úzkém pozemku si můžeme vytvořit okrasnou a zároveň produktivní zeleninovou zahradu.

Zdroj: Shutterstock
Vizualizace úzké zahrady s okrasnou a užitkovou funkcí
Zdroj: Thinkstock

Výhody tohoto řešení

+ Zahrada poskytuje rozmanité podmínky – světlo i stín, díky čemuž v ní můžeme pěstovat množství druhů zeleniny i květin.
+ Možnost vytvářet menší záhony, které se snáze ošetřují.
+ Místo si tu našlo i pařeniště, skleník a kompost, což je při pěstování zeleniny neocenitelné.
+ O romantiku se v zahradě postaraly oblouky a treláže porostlé popínavými rostlinami, v tomto případě dokonce i fazolí.
+ Součástí užitkové části je místo pro lavičku, tu ocení zejména starší, kteří se při práci dříve unaví.
+ Příkladné jsou okrasné záhony v zadní části zahrady, které jsou poskládané z kvetoucích rostlin a uspořádané podle výšky růstu.
+ Okrasná a užitková část jsou šikovně odděleny dřevěnou treláží.

Nevýhody tohoto řešení

– I když užitková část je v tomto případě blíže po ruce, stojí za to zvážit její umístění dále od domu. Okrasná, estetická část by se tak logicky dostala blíže k domu.
– Na užitkové části vidíme mnoho zeleniny, což může být časově náročné na péči.
– Skleník a pařeniště by bylo lépe situovat do zadní části, stejně tak i jabloň – místo nich se může umístit zahradní nábytek nebo pergola.
– Zeleninové záhony nemusejí působit ke konci sezony atraktivně a mohou kazit dojem z celé zahrady, proto k zelenině vysázíme i některé pestrobarevné letničky nebo voňavé bylinky.

„Užitkovou část s citem doplníme o různobarevně kvetoucí rostliny a bylinky, které se postarají o nádherné vůně.“

Seznam rostlin k výsadbě

Zdroj: Shutterstock

1 Angrešt Pax (Grossularia uva-crispa ‚Pax‘)

Červenoplodý angrešt bez trnů je rezistentní proti americkému padlí. Plody dozrávají v červnu. Drobné ovoce blízko lesů nebo tam, kde je to potřeba, pěstujeme pod ochrannou sítí, jinak si na něm pochutnají ptáci.

2 Mangold (Beta vulgaris var. vulgaris)

Vytváří množství listů, které má v kuchyni různorodé využití. Pěkné jsou i barevné kultivary. Semena vyséváme v dubnu až začátkem května. Potřebuje hlubokou výživnou, vlhčí půdu. Snáší i vyšší polohy.

3 Pór (Allium porrum)

Vytváří trsy stříbřitých listů na robustním stonku. Má bohaté využití v kuchyni. Sázíme ho v květnu z předpěstovaných sazenic. Vyžaduje světlo, výživnou půdu, ochranu proti škůdcům – například zakrytí netkanou textilií.

4 Jiřina (Dahlia pinnata)

Kvete od léta až do podzimu. Květy jsou jednoduché nebo plné, různobarevné. Koncem dubna sázíme hlízy do záhonu, po prvním mrazu je vyrýpneme a uskladníme ve sklepě. Pěstujeme je na slunci a ve výživné půdě. Zavlažujeme.

5 Jabloň (Malus)

Do větší zahrady si můžeme dovolit i středně velký tvar jabloně. Volně kořenící stromky vysázíme časně zjara a během pozdního podzimu, s kořenovým balem vysazujeme po celou sezonu.

6 Šalvěj hajní (Salvia nemorosa)

Jde o trvalku kvetoucí koncem jara a začátkem léta. Pokud odkvetlá soukvětí zřežeme, vykvete ještě jednou. Vysazujeme ji s kořenovým balem během celé sezony na slunečná a teplá místa do výživné a propustné půdy.

7 Salát hlávkový (Lactuca sativa)

Vytváří bohatě olistěné světlezelené, někdy i kučeravé hlávky listů. Semena vyséváme do pařeniště v únoru a březnu. Později ven sázíme už vzrostlé sazenice. Potřebuje dostatek vláhy a výživnou půdu.

8 Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus)

Vyséváme koncem dubna a začátkem května. Vyžaduje oporu, dorůstá až do 3 m. Můžeme pomocí něho vytvořit sezonní zelenou zástěnu. Potřebuje dostatek slunce, případně i polostín, výživnou půdu a intenzivní zálivku.

Text: Daniel Košťál
Foto: Thinkstock, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte