Zahrada

10 otázek a odpovědí o zazimování nádobových rostlin

V některých lokalitách už teploty stihly klesnout k bodu mrazu. To je znamení, že citlivější exempláře v nádobách byste měli přesunout dovnitř. Ty odolnější druhy, které zůstávají venku, zase obalit do zimního šatu.

Rostliny v květináčech zasypané sněhem
Zdroj: Shutterstock

V přetrvávajícím chladném počasí potřebují už všechny nádobové rostliny účinnou zimní ochranu. Rychle a efektně obalíte jejich nadzemní části pomocí jutoviny, flísu a barevných stužek. I ochrana kořenů je velmi důležitá.

Aby­ste kořeny v nádobě tepelně izolovali ze všech stran, můžete nádoby vložit do košů naplněných suchým podzimním listím. Aby vám zazimování šlo hezky od ruky, sepsali jsme pro vás odpovědi na nejčastější otázky ohledně zazimování nádobových rostlin.

1 Které nádobové rostliny mohou zůstat venku?

V zásadě jsou to všechny rostliny, které se v našich zeměpisných šířkách mohou vysazovat do nádob a které jsou odolné proti zimě. Patří sem růže, okrasné keře a malé listnaté stromky, jako například zimostráz, bobkovišeň lékařská, dřišťál i jehličnany (trpasličí jalovec, borovice či cypřišky).

I odolné druhy okrasných trav, trvalé bylinky (šalvěj lékařská) a trvalky (hosta, zvonky purpurové, rozchodníky) mohou zimovat venku. V nádobách jsou však citlivější než v záhonu, což platí hlavně pro mladé rostlinky.

2 Jaký materiál je vhodný na zimní ochranu?

Na ochranu kořenů účinně slouží mate­riály, které mají dobré izolační vlastnosti a se kterými se dá nádoba dobře obalit. Jsou to například silné rohože nebo bublinkové fólie. Jelikož je vzduch slabým vodičem chladu, teplo, které se v půdě nahromadí během dne, se díky tomuto materiálu dlouho uchová ještě i v noci.

Na ochranu koruny stromku jsou vhodné materiály, které spolehlivě chrání před chladným větrem a vysušujícím zimním sluncem. Měly by být samozřejmě propustné pro vzduch. Úplně nevhodné jsou fólie.

3 Jak obalit rostliny?

U všech druhů zimní ochrany je důležité, aby odolala náporům větru a počasí. Pod přikrývku by se neměla dostat ani zvířata. Proto je potřebné ochranu kořenů v nádobách, jakož i výhonků v koruně opatrně převázat provázkem.

Ten by však neměl být příliš těsný, aby korunky zůstaly uvolněné a po deštích mohly rychleji vyschnout a aby se pod „zimními kabáty“ netvořila plíseň a hniloba. Nádoby podložte cihlami nebo dřevěnými deskami, aby materiál, ze kterého je zimní ochrana, nepřišel do styku se zemí a voda z něj mohla snadno odtékat.

Dřeviny obalené materiálem pro zimní ochranu
Zdroj: Shutterstock

4 Jak silný mráz snesou odolné nádobové rostliny?

Holomrazy mohou způsobit promrznutí celé kořenové oblasti v nádobě. Jsou nebezpečné jak pro malé nádobové rostlinky, tak i pro starší a mrazuvzdorné druhy. Kořeny těchto rostlin jsou ve volné půdě mnohem lépe chráněné, protože jim je odevzdáváno teplo z hlubších vrstev půdy a mráz proniká mnohem pomaleji a méně hluboko do půdy než v nádobách.

Z tohoto důvodu byste měli například i zimostráz vysazený v nádobě preventivně ochránit před vlivem mínusových teplot zakrytím například jutovinou nebo bublinkovou fólií.

5 Kdy je potřebné přemístit dovnitř citlivé druhy?

Citlivé rostliny v nádobách mráz úplně zničí. Působením mrazu zmrznou v listových buňkách rostlinné šťávy, v důsledku čehož se buňky postupně rozšíří, až nakonec prasknou. Stačí jedna mrazivá noc a listy s výhonky na fuchsiích, růžích nebo andělských trumpetách zčernají a uhynou.

Proto je potřebné před prvním mrazem všechny citlivé rostliny přemístit dovnitř. V závislosti na regionu je třeba to učinit nejlépe už v říjnu. Robustnější druhy, jako je oleandr, vydrží mínusové teploty do 5 °C pod nulou i několik nocí. I je však mohou poškodit holomrazy.

6 Kde přezimovat rostliny?

Většina nádobových rostlin citlivých na mráz potřebuje lehká zimoviště. Vhodné jsou hlavně světlé a chladné místnosti, jako jsou například garáže s oknem, sklepy, pokoje pro hosty, schodiště, překryté verandy nebo lodžie. Ideální jsou zimní zahrady, které nejsou neustále vytápěné, nebo malé skleníky, ve kterých nemrzne.

Čím víc prostoru dané místnosti nabízejí, tím lépe pro rostliny. Pokud jsou totiž umístěny příliš blízko sebe, odeberou si navzájem světlo a postupně vznikají příznivé podmínky na rozšiřování nemocí a škůdců.

Rostliny v nádobách obalené materiálem, který jich chrání před zimou a umístěné na schodech do sklepa
Zdroj: Shutterstock

7 Jaká teplota by měla být v zimovištích?

Většina rostlin potřebuje pro svůj odpočinek několik měsíců při chladnějších teplotách. Kdyby byly v teple, pokračovaly by v růstu, ale vzhledem k našim krátkým a často pochmurným dnům jim toto světlo na zdravý růst nestačí. Výhonky jsou potom dlouhé a ztrácejí svěží zeleň.

Aby se přerušil růst, teplota v místnosti by měla být nižší než 15 °C. Teploty mezi 5 až 10 °C jsou optimální pro většinu nádobových rostlin. Rostliny potom přestanou růst a šetří si energii na silnější rašení následující jaro.

8 Dokážou nádobové rostliny přezimovat ve tmě?

Zde platí základní pravidlo: Stálezelené druhy, které v zimě neshazují své listy, potřebují co nejvíc světla. Rostliny, které své listy na podzim shazují, mohou být umístěny v polotmavých místnostech. Patří sem například andělské trumpety a fuchsie.

Žádná rostlina by ale neměla zůstat v úplné tmě. K dispozici by mělo být vždy alespoň malé sklepní okénko. Jinak by vaši chráněnci potřebovali velmi dlouhou dobu na svůj rozběh v sezoně a kvetli by později. Potřebné množství světla však mohou rostlinám přinést i alternativní svítidla.

9 Je potřebné rostliny v zimovištích zalévat a přihnojovat?

Od konce srpna do března byste tyto rostliny neměli hnojit vůbec. Na zálivku však určitě pamatujte. Většina rostlin v zimovišti totiž nesmí přeschnout. Zalévejte pouze střídmě, aby kořenový bal úplně nevyschl.

Venku stálezelené rostliny spotřebují vodu hned, jakmile na ně zasvítí zimní slunce. Hlavně pokud jsou dny bez mrazu a srážek, je potřebné je pravidelně zalévat.

Okrasné trávy v nádobě zasypané sněhem
Zdroj: Shutterstock

10 Mohou se rostliny v nádobách zřezat už na podzim?

Nejlepší doba na korekci koruny je brzy na jaře, dokud se ještě neobjevila nová květní poupata. Výhonky se po řezu na jaře velmi rychle zahojí a bohatě rozvětví. Přesto můžete na podzim – dříve, než odnesete rostliny do zimoviště – vykonat mírný řez.

Buďte však opatrní. Pokud nyní zřežete z rostliny příliš mnoho výhonků, po opravném jarním řezu zůstane z rostliny příliš málo. Prosvětlování na podzim by se proto mělo omezit jen na čištění, mírné zkrácení korunky a zředění, aby výhonky nebyly příliš husté.

Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů

Nepřehlédněte