Zahrada je odrazem svého majitele. Její prvky mohou být rozloženy přesně podle pravítka, nebo naopak volnomyšlenkářsky jako chaotická, ale funkční džungle. Přesný návod na tvorbu zahrady proto neexistuje a každá je naprosto jedinečná.
Jedno však mají společné. Všechny jsou vsazeny do přírodního prostředí a nelze je z něj vyloučit. Jinak řečeno, příroda bude mít v naší zahradě vždy poslední slovo. I proto přinášíme spoustu rad, jak s přírodou zbytečně nebojovat, ale naopak ji využít v náš prospěch.
Šetrnější pěstování
Základem je chovat se v ní tak, abychom jejím obyvatelům v první řadě zbytečně neubližovali. Někdy stačí změnit jen pár návyků.
Nejekologičtější způsob drobného hospodaření se nazývá permakultura. Jde o způsob zahrádkářství, při kterém se člověk nasytí a zároveň zem zůstane celá. V tomto případě se hospodaření zaměřuje na zvelebování půdy a ochranu vody.
Výrazným rozlišovacím znakem je také pěstování bez chemických postřiků a vytváření prvků podporujících biologickou rozmanitost. Z praxe však víme, že intenzivní pracovní vytížení, osobní či jiné důvody nám takový způsob péče ne vždy dovolí.
I proto jsme nuceni se občas uchylovat k různým pracovním „trikům“ a chemickým pomocníkům, kteří nám práci usnadní, což může mít negativní vliv na životní prostředí. To se nejvýrazněji projevuje v narušování ekologické stability. Výzkumy jednoznačně ukazují, že různorodost výskytu hmyzu a na ně vázaných predátorů roste s biodiverzitou rostlin.
Sterilní trávník sice působí jednolitě a bezvadně, ve skutečnosti však pro přírodu představuje pustinu, která je náchylná k šíření nechtěných organismů. Větší pestrost znamená větší možnosti pro život i úkryt drobných tvorů. Škůdci tak mají menší šanci se prosadit. Představujeme několik zásad, které nás k tomuto cíli přiblíží.
Chráníme ptáky před sklem
Odborníci odhadují, že nárazem do skla zahynou ročně ve světě miliardy ptáků. Při rychlosti letu přes 40 kilometrů za hodinu se ptáci nárazem omráčí, mohou si způsobit zlomeniny křídel, zobáku, ale i náhlé fatální poranění.
Skleněné prvky jsou oblíbenou estetickou součástí i našich domů a teras. Důkazů o jejich negativním vlivu na ptactvo si však nemusíme všimnout – raněný pták se do několika hodin stává potravou koček, kun či lišek. Existuje několik způsobů, jak zmírnit negativní důsledky úrazů zvířat na minimum.
Nejčastějším řešením jsou různorodé samolepky a fólie. Ty v očích ptáka rozdělují sklo na více kusů a ten se jim vyhýbá jako překážce. Mnozí tato opatření odmítají z estetických důvodů nebo snížení světla v interiéru. Existují však i průhledné UV fólie, které lidské oko nevidí, ale pták ano. Při lepení není důležitý ani tak tvar, jak co možná nejvyšší hustota polepení.
Naše hospodaření výrazně ovlivňuje hmyzožravé ptactvo
Na vrcholu potravního řetězce většiny zahrad jsou ptáci. Ty slétají do záhonů a požírají semena rostlin, ale hlavně hmyz. Nevhodné chemické a hospodářské postupy mají na četnost hmyzu velmi špatný vliv, což se následně negativně projevuje právě na populaci ptactva.
Výzkum ukázal, že v místech, kde člověk hospodaří způsobem bližším přírodě, žije čtyřikrát více skřivanů než na intenzivně obhospodařované ploše. To jde ruku v ruce s výsledky, které potvrzují, že při „ochranném“ hospodaření bylo v zahradě nalezeno i třikrát více hmyzu.
Určitě jsme si všimli, že v porovnání s minulostí ubylo i vrabců, jejichž mláďata jsou plně odkázána na krmení hmyzem. V neposlední řadě jsou to vlaštovky a jiřičky, které chytají komáry a tím nás před nimi chrání.
Velký pokles počtu ptactva proto naznačuje, že něco není v pořádku. Proto buďme šťastní, když i my zahrádkáři svým dílem přispějeme k tomu, aby pestrý život na zahradě pokračoval v plné kráse i po další generace.
Budky se dají věšet celoročně
Často se dočteme, že nejlepším obdobím pro osazení ptačích budek je podzim a zima. Je to doporučeno hlavně proto, že je ptáci dokážou využívat i k nocování nebo jako úkryt v případě špatného počasí.
Pokud jsme budku nestihli zavěsit, můžeme to udělat klidně leckdy během sezony. Hlavně v zahradách situovaných v blízkosti lidských sídel se do budky ptáci nastěhují poměrně rychle. Nahrává tomu i fakt, že mnohé druhy hnízdí vícekrát do roka.
Při konstrukci budek dodržujeme tyto zásady: musí být otevíratelná, aby se dala pravidelně čistit; měla by mít střížku, aby do ní nezatékalo, a okolí otvoru musí být zesíleno dvojitou vrstvou materiálu jako ochrana proti predátorům. Budky umísťujeme na závětrné místo tak, aby na ně nesvítilo celý den slunce.
V ideálním případě je ukládáme na místa mimo dosah koček, která jsou nejčastějšími ptačími predátory. Kromě stromů je lze umístit i na sloupy plotu či stěny budov. Doporučená výška zavěšení i vzdálenost mezi budkami závisí na hnízdním druhu.
Nejtolerantnější jsou vrabci, kterým nevadí přítomnost i více hnízdních párů na totožném stromě. Sýkorkám naopak vyhovují rozteče až v desítkách metrů.
Přilákejte opylovače
Hmyzí hotely jsou užitečnou pomůckou každého zahrádkáře. Vytvářejí prostor pro hnízdění opylovačů a jiného hmyzu. Sestávají z různých materiálů, nejčastěji pálených cihel, třtiny, šišek, bambusu či dřev s navrtanými otvory.
Výzkumy ukazují, že podomácku vytvořený hmyzí hotel hostí násobně více hmyzu než různé jednoduše zkonstruované typy zakoupené v obchodě. Jeho stavba je zábavnou aktivitou pro děti i dospělé a na internetu lze najít spoustu návodů.
Důležité však je, že trvanlivost hmyzího hotelu není věčná. Přibližně po třech letech materiál zvětrává a hnízdní dutiny se „vybydlí“. Problémem je také růst populace různorodých parazitů, které obyvatelům škodí. I proto se doporučuje vysledovat, který materiál již žádný hmyz nenavštěvuje a lépe jej vyměnit za čerstvější.
O živou půdu se musíme starat
Zatímco úroda roste, mnohých z nás ani nenapadne půdu pohnojit. Roky utíkají a živiny při intenzivním pěstování z hlíny ubývají. Pokud patříme mezi zahrádkáře, kteří neustále odkládají tento klíčový úkon, je na čase to změnit.
Obsah organické hmoty v půdě je totiž nesmírně důležitý pro zadržování vláhy a zlepšování stavu půdní struktury. Stačí si vzpomenout na loňský srpen, kdy napříč Evropou zavládlo nekonečně teplé a suché počasí; proto dochází k mineralizaci půd, což znamená, že půda se přeměňuje na elementární minerály a drahocenné látky se stávají pro rostliny nedostupné.
V takovém případě nám už chemická hnojiva nepomohou. Nejúčinnější je získat několik pytlů hnoje od lokálního farmáře a poctivě jej do půdy zapracovat. Zkusit můžeme také regenerativní pěstování spojené se zeleným hnojením. Využít lze výsev jetele, vojtěšky a svazenky.
Náš tip na závěr
Přestože nám internet výrazně usnadnil život, nic nezkazíte rozšířením si knihovny o odbornou literaturu. Spousta dobrých knih vychází v českém, ale i slovenském jazyce. Tvorbě hmyzích hotelů a výsadeb pro opylovače se věnuje například kniha Domečky pro včely a užitečný hmyz od autora jménem Petr Bogusch.
Nová a velmi kompaktní knížka věnovaná poznání české a slovenské přírody je rozhodně Příroda České republiky. Průvodce faunou od autorů Karel Hudec a Jiří Kolibáč. O půdě a životě v ní lze nalézt velmi mnoho informací v knížce Život v půdě – Příručka pro začínající půdní biology od slovenského odborníka na půdní faunu Ladislava Mika.
Text: Mgr. Adrián Purkart, PhD.
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
