Dům a stavba Zahrada

TVOŘÍME Z PÍSKOVCE: Jak využít na zahradě univerzální pískovec?

Pískovec představuje krásný přírodní materiál, se kterým se dá v zahradě úžasně tvořit. Jeho velkou výhodou je snadná opracovatelnost, takže i začátečník po chvíli zvládne základní kamenickou práci.

Pískovec představuje krásný přírodní materiál, se kterým se dá v zahradě úžasně tvořit. Jeho velkou výhodou je snadná opracovatelnost, takže i začátečník po chvíli zvládne základní kamenickou práci.

Pískovec řadíme mezi usazené horniny – jeho vývoj a vznik trval po miliony let. Strukturu tvoří stmelená zrna o velikosti 0,06 až 2 mm. Zrna drží pohromadě karbonátový nebo železitý tmel.  Pískovcová zrna jsou většinou tvořena křemenem, živcem, silicity aj. Zrnka hornin se nejčastěji usazovala v údolích a na dně moří, kde na jejich stmelení měla zásadní vliv voda, led a tlak nadloží.

BARVA A POUŽITÍ PÍSKOVCE

Pískovec se podobně jako opuka hodí na cestičky, obruby, terasy, zahradní schody, zahradní pítka pro ptáčky, lavičky i plastiky.

Podle místa výskytu se liší i vzhled pískovce a jeho barva. Ta může být šedá, žlutá, růžová i načervenalá. Některé pískovce jsou i vícebarevné. Přirozené, jemné, pastelové tóny se skvěle hodí do většiny zahrad, uplatní se nejen ve venkovských zahradách či v zahradách středomořského charakteru, ale i v moderních konceptech. Pískovec není zcela pevný kámen, postupem času dochází k jeho zvětrávání a drolení. Pro účely drobných zahradních staveb to ale není vůbec na závadu. Pokud je pískovec v častém kontaktu s vodou, je celkem chytrým řešením impregnační nátěr. Hydrofobní impregnace omezí nasakování vody do kamene a zároveň zachová jeho hezký, přirozený vzhled. Impregnační nátěr dokáže zabránit i usazování mechů a jejich prorůstání do kamene.

VÝSKYT PÍSKOVCE

  • Pískovec se vyskytuje na mnoha částech Čech a Moravy. Tradiční lokalitou jsou severní a severovýchodní Čechy. Krásné pískovce najdeme na Turnovsku, Mělnicku, Českolipsku, Českobrodsku, Novopacku a Kokořínsku. Podle lokality se i pískovec označuje, známý je např. hořický, mšenský, žehrovický a božanovský pískovec.
  • Pískovec se původně těžil dobýváním, později šramováním a odstřelem. V mnoha lokalitách je dnes těžba pískovce omezena – v místech původních lomů se nacházejí chráněné oblasti.
  • Pro zahradní účely se spíš než řezaný pískovec používají kusy a bloky, které se dají pořídit podobně jako staré cihly v bazarech stavebnin.
  • Dobrým zdrojem jsou i staré stavby, domy a chlévy, které jsou určeny ke zboření. Hromady pískovců se dají objevit v lese nebo u polních cest.

Kámen připravený k opracování a použití

STAVÍME Z PÍSKOVCE

  • Před jakoukoliv stavbou z pískovce je dobré dopředu spočítat spotřebu kamene a zásobit se dostatečným množstvím materiálu včetně rezervy.
  • Stavba schodů, cestiček a teras z pískovce je do značné míry i velmi kreativní, protože je potřeba pečlivě vybírat, které kameny k sobě dobře sednou a pěkně pasují.
  • Pracovat můžeme s pravidelnými bloky, nejčastěji jsou to kvádry a kostky, nebo s nepravidelnými tvary. Na schody se lépe hodí pravidelné tvary, na větší zpevněné plochy lze použít nepravidelné kusy. V podstatě ale vycházíme z toho, co je k dispozici.
  • Pokud se rozhodneme pro pravidelné tvary, musíme se rozhodnout, jakou šířku budeme dodržovat – 20 cm je ideální rozměr, který se dobře uplatní i při tvarování schodů.
  • Pískovcové kameny pokládáme na lože z hrubého štěrku. Proti posuvu se vyplatí na štěrk položit i kari síť, která pomůže kameny fixovat na svém místě. Pod kameny a mezi ně je vhodné položit beton, takové dílo je odolné a drží svůj tar.
  • Na ukládání kamenů použijeme směs cementu a písku v poměru 1 : 3 a podle potřeby doplníme vodou. Lépe se pracuje se sušší směsí. Spáry mezi kameny plníme také směsí cementu, písku a vody, ale v mnohem tekutější podobě, aby směs zatekla do všech volných mezer.
  • Pro spárování volíme poměr cement : písek = 1 : 5.
  • Sklon a správnou výšku neustále kontrolujeme vodováhou.
  • Spárování provádíme až po 40 hodinách po uložení kamenů. Spáry můžeme vyplnit i křemenným pískem nebo jemnozrnným štěrkem. Kameny můžeme pokládat i do jemného štěrku bez použití betonu, pak ale časem dochází k prorůstání trav a plevelů.
  • Pro takové stavby je vhodné vytvořit i obrubník, protože kámen, který není pevně ukotven, má časem tendenci k rozlézání do stran. Podloží a vrstva štěrku, na kterou klademe kámen, musí být dobře zhutnělá a udusaná.

OPRACOVÁNÍ KAMENE

Na opracování kamene používáme jednoduché náčiní. Vystačíme si s kladivem, se speciálním sekáčem se zkosenou hranou, kterému se říká prýskač, a se špičatým sekáčem.

Nářadí na opracování kamene

Pro kvalitní výsledek musíme jako pochozí, pohledovou stranu vybírat tu nejrovnější plochu kamene a nářadím její tvar jen doladit. Prýskačem je celkem snadné odstranit nadbytečné kusy kamene, problém není ani kámen rozdělit. Také místa, kde na sebe dosedají dva kameny spárou, by měla být rovná (i zde pomůže prýskač). Pískovcové kusy se dají i celkem jednoduše půlit nebo rozštěpit v požadovaném místě.

Opracování kamene

Kladivem a prýskačem nejprve zlehka naznačíme rýhu po celém obvodu a ze všech stran rovnoměrně poklepáváme. Kámen se po chvilce odlomí ve vyznačeném místě.

SPÁROVÁNÍ

Nepravidelně kladený pískovec a hezky vytvořené spáry

Ať již klademe pravidelné kusy v řadách nebo zcela nepravidelně, vždy bychom se měla řídit spárami mezi kameny. Ty by na sebe neměly nikdy nasedat, vyhneme se křížení spár. Zpravidla platí, že čím menší spáry jsou, tím vypadá celek lépe. Pokud spárujeme cementovo-pískovou směsí, vždy dbáme na to, aby spáry byly lehce zapuštěné a nepřevyšovaly výšku kamene. Řídkou hmotu lijeme mezi spáry nejlépe nádobkou z měkkého plastu, velmi dobře poslouží i spodní část PET láhve od vody, kterou seřízneme. Dobře se mezi spáry dostane. Zvrchu utlačujeme a dohlazujeme spárovací špachtlí a vlhkou houbou. Současně se spárováním houbou neustále omýváme a otíráme také přilehlé kameny, aby na nich neulpěl nevzhledný cementový povlak.

Před spárováním…


…spárování špachtlí

…po spárování

ÚDRŽBA

Pískovec nepotřebuje skoro žádnou údržbu. Pokud je na místě, kde jej porůstá mech a ulpívají na něm nečistoty, musíme jej čas od času důkladně vyčistit. Naprosto zázračná je tlaková voda, po přestříkání VAP čističem získá kámen zpět svoji krásnou barvu. Jednou za 2–3 roky po důkladném očištění kamene použijeme i nátěr impregnačním prostředkem.

ed spárováním po umytí vapkou

IZOLACE

Pokud budujeme cestičku nebo terásku, která přímo nasedá na zeď domu, je vhodné kámen od zdi izolovat. Pískovec snadno natahuje vodu a vlhkost by se mohla šířit i do zdí. Dobrým izolantem je nopová drenážní fólie, kterou umístíme mezi kámen a zeď. Nakonec ji seřízneme tak, aby nebyla nápadná. Izolace od domu je potřeba, ale pozor, nikdy neizolujeme celou plochu, na kterou se bude kámen klást. Voda se potřebuje přirozeně vsakovat. Cesty podél staveb, zejména pokud jsou širší než 80 cm, je dobré mírně vyspádovat. Vždy zachováme alespoň minimální sklon od domu.


Místo před dílnou připravené k vydláždění


Kladení na štěrkové lože a kari síť do betonu

Kladení prvního schodu

Postupné kladení schodu

Hotová plocha před dílnou – zde se lépe hodil pravidelný tvar kamenů

Text: Daniela Dušková :: Foto: autorka, Isifa/Shutterstock