Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv Henkel, Bauxit, Tegola Bohemia, Ceresit a archiv autora
Sklep má, oproti základové desce, rozhodně své výhody: Vedle možnosti uskladnění potravin izoluje horní stavbu proti chladu, vlhku a průniku radonu. Rovněž zde mohou být umístěny některé rozvody a nemusejí se pak „tahat“ podlahou. Není problém sklep naplánovat, ale nakonec mohou rozhodovat finance. Podzemní stavba bývá totiž asi o třetinu dražší, než nadzemní a ve skále či při vysoké spodní vodě jde téměř o luxus.
Konstrukce zdiva
Na sklepní konstrukci jsou kladeny poměrně vysoké nároky. Sklep má mít výšku nejméně 210 cm, přístupné schodiště a dobré odvětrání. Zdivo nese svislé tlaky z podlažních stěn a přenáší je do podloží. Současně je namáháno vodorovnými tlaky okolní zeminy. Stěny sklepa rodinných domů se obvykle staví zděním z tvarovek, jen výjimečně litím z betonu. Při dostatečném svislém zatížení nadzemní stavbou bývá tlak zeminy poměrně dobře snášen. Sklepní zdi tak mohou být i při vysoké vrstvě zásypu projektovány v šřce například jen 24 cm. U staveb s vysokými násypy okolní zeminy a nízkým zatížením horní stavbou, třeba u domu s velkými dveřmi a okny na terasu, je vnější zeď poměrně lehká, zato sklepní je vodorovně více namáhána a musí se použít silnější zdivo široké až 49 cm.
Strop sklepa se staví podobným způsobem, jako u nadzemních podlaží, pouze je zde více různých průchodů pro instalace (potrubí, kabely a podobně). Konstrukce bývají nejčastěji z ocelových profilů se stropními vložkami, nebo z prefabrikátů. Náročnější na provedení jsou stropy monolitické (ocelobetonové). Méně časté se staví stropy z dřevěných trámů s podbitím a záklopem, nebo klenuté z cihelného zdiva.
Pokud je sklep proveden jako litá betonová konstrukce, většinou se používá směs třídy B15 (třídu předepisuje projekt). Beton do výkopů nebo bednění ukládají transportní mixy. Směs by měla pocházet jen od ověřeného dodavatele a na stavbě se již nesmí upravovat vodou nebo přísadami. Ručním míchání betonu nelze dosáhnout potřebné celistvosti základové konstrukce.
Izolace sklepa
Obvodové sklepní zdivo musí odolávat vodě a tlaku zeminy, některé sklepy jsou také zatepleny.
– Tepelná izolace: Sklepy, používané především pro skladování potravin a podobně, nemají vysoké nároky na tepelnou izolaci. Naopak jsou požadovány spíše prostory chladnější, s konstantní teplotou. Roli tepelného izolantu v tomto případě dostatečně zajistí vnější zemina. Sklepní zdivo ani není třeba omítat, postačuje nátěr vhodným materiálem.
Pokud bude do podzemí umístěna například zateplená dílna, stačí vnitřní tepelná izolace pouze tohoto prostoru. Jestliže má být dlouhodobě temperován celý sklep, je nejlepším řešením vnější izolace izolačními deskami. Používají se vodě odolné desky o tloušťce kolem 12 cm, skládaných v jedné souvislé vrstvě.
– Vodorovná izolace: Chrání stavbu proti vzlínající (kapilární) vlhkosti. Obvykle se instalují bitumenové lepenky, osvědčily se minerální těsnící hmoty (malty). U obvodového sklepního zdiva stačí jen horní vodorovná izolace, u vnitřního zdiva je nutná ještě izolace spodní. Horní izolaci je třeba umístit asi 30 cm nad okolní terén, ale nejméně 5 cm pod horní strop sklepa. Leží-li horní izolace méně než 30 cm pod úrovní okolního terénu, je nutné do zdiva položit ještě jednu horní izolaci. Spodní izolace se pokládá asi 10 cm nad horní plochou dna sklepa: v praxi to znamená umístění pod první vrstvu zdicích tvarovek.
– Svislá izolace: Vhrání vnější sklepní zdivo proti půdní vlhkosti i proti srážkové a spodní vodě, a to ve spojení s tlakem zeminy. Důležitá je především v jílovitých zeminách a u staveb ve svahu. Obvykle se aplikují bitumenové lepenky na vrstvu základního nátěru, těsnící role z polyisobutylenu, asfaltové nátěry, těsnicí malty na základní maltu, případně ocelové pásy v kombinaci s asfaltovým nátěrem. Novější metodou je nanášení polyuretanové pěny. Je nenasákavá a odolná i proti agresivním látkám a biologickým vlivům a lze ji nanést na vodorovné, svislé i šikmé plochy.
Prostory kolem vrstev vnějších izolací se zaplní vodopropustnou vrstvou písku nebo štěrku, odvodní drenáží a případně zatravní.
Extra tip: Průzkum podloží
Kvalitu podloží pro stavbu základů, tedy i sklepa, posuzuje inženýrsko geologický průzkum. Stavební firmy totiž zpravidla navrhují jen základovou desku. Někde ale postačí levnější základy s menšími rozměry, jinde je třeba použít širší a dražší základy. Firmy se provedení inženýrsko geologického průzkumu často brání, anebo jej alespoň v očích zákazníků bagatelizují. U většiny rodinných domů je však jeho vynechání před hloubením základové jámy porušením bezpečnostních předpisů. Podle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., musí být řešen v rámci projektu stavby pro všechny zemní práce nad 100 m3 výkopu, nebo do hloubky pod 2 metry. Pokud jsme se tedy před koupí stavební parcely neporadili s inženýrským geologem, vyhledejme ho dříve, než schválíme plány a začneme stavět. A trvejme na tom, aby s ním projektant spolupracoval a akceptoval jeho doporučení.
Pozor na vodu
Stavebníci nových rodinných domů by si měli nechat poradit od projektanta a netrvat na podsklepení v lokalitách, kde podlaha sklepa bude trvale pod úrovní spodní vody. Nezřídka se pak stává, že se v suterénu musí vyhloubit jímka, z níž je voda odčerpávána do speciální nádrže. Běžná izolace v takových případech příliš nepomůže a sklep by se musel celý místit do nepropustné betonové vany, což stavbu značně prodraží.
Základová deska
Železobetonová základová deska je jednoduší a levnější, než sklep. Její cena je přímo úměrná tloušťce a ta se odvíjí především od sklonu pozemku a skladby podloží. Stavebník se přitom většinou neobejdeme se bez poměrně drahého geologického průzkumu a povinný je i posudek o intenzitě radonového záření.
Výkopové práce
Výkopy pro stavbu základů se dnes dělají téměř výhradně strojně, ale začištění je stále ještě práce pro kopáče. Pro svépomocné stavebníky zde dvojnásob platí zásady bezpečnosti. Zavalení totiž hrozí již při hloubce 130 cm. Jakékoliv práce proto děláme zásadně za přítomnosti jiné osoby mimo výkop. A něco také musíme udělat i s vykopanou zeminou. Můžeme ji odvést a uskladnit, což ovšem stojí nemalé peníze. Výhodnější je použít ji při úpravě okolí domu a zahrady.
(Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 4/2011)
