Jak to dělali naši předkové? Staré domy si udržely teplo i bez elektřiny a čerpadel GALERIE (5) Zdroj: Shutterstock

Jak to dělali naši předkové? Staré domy si udržely teplo i bez elektřiny a čerpadel

Claudie Kornelová | 13. 11. 2025

Když se dnes rozbije kotel nebo přestane topit tepelné čerpadlo, okamžitě to pocítíme. Jsme zvyklí na pohodlí, které zajišťují moderní technologie, ale naši předkové museli na teplo hledět jinak, promyšleně, s respektem k přírodě i materiálům. A přesto v jejich domovech bývalo útulno i v třeskutých zimách.

Domy, které dýchaly

Staré stavby byly promyšlené. Všechno mělo svůj důvod, od tloušťky zdí až po umístění kamen. Domy se stavěly tak, aby si s teplotou poradily samy.

Základem bylo přírodní zdivo – kámen, nepálené cihly nebo hliněné omítky měly schopnost akumulovat teplo i vlhkost. Dům se tak v zimě pomalu vyhříval a teplo zůstávalo uvnitř déle. V létě naopak hliněné stěny příjemně chladily.

Okna bývala menší a orientovaná většinou na jih, aby zachytila co nejvíce slunečního světla. Na severní straně se často vůbec žádná okna nenacházela, nebo byla jen malá, zkrátka žádné plýtvání teplem.

Tradiční modrobílá kamna v historické kuchyni s litinovým nádobím.

Kamna byla srdcem domova – zdroj tepla, vaření i společného života.Zdroj: Shutterstock

Srdce domova? Kamna

Teplo nevznikalo stisknutím tlačítka, ale ohněm. V každém domě bylo ohnisko – pec, krb nebo kamna, která sloužila nejen k topení, ale i k vaření.

Zvláštní kapitolou jsou kachlová kamna. Ta byla vynálezem, který spojil účelnost a krásu. Kachle zadržovaly teplo a sálaly ho ještě dlouho poté, co plameny vyhasly. Dům se tak vyhřál rovnoměrně, bez prudkých výkyvů teploty.

Kachlová kamna navíc plnila i společenskou funkci, lidé se kolem nich scházeli, povídali si, děti na nich spaly nebo se sušilo prádlo. Teplo nebylo jen fyzické, ale i duševní.

Jak si pomáhaly zdi, stropy a podlaha

Naši předkové přesně věděli, jak teplo zadržet. Podlahy bývaly z udusané hlíny nebo prken, pod nimi často vrstva slámy či pilin, které fungovaly jako přirozená izolace.

Tlusté stěny měly skvělou tepelnou setrvačnost, trvalo sice déle, než se vyhřály, ale o to déle vydržely teplé. Stropy se obvykle izolovaly prkenným záklopem s nasypanou hlínou nebo popelem. Dokonce i střecha měla svoji roli, často byla pokrytá došky, které výborně izolovaly.

V chalupách se také běžně využívalo teplo z hospodářských zvířat, stáje bývaly přistavěné ke světnici nebo pod jednou střechou. Teplo, které zvířata vydechovala, ohřívalo i obytnou část domu.

Ruce člověka tvarující hliněnou směs při stavbě tradiční stěny.

Hliněné omítky byly přirozeným izolantem, v zimě hřály, v létě chladily.Zdroj: Shutterstock

Chytrá síla přírody

Bez plastů, fólií a klimatizace si tehdy lidé vystačili s přírodou. Slunce, vítr a voda byli jejich spojenci. Dům byl stavěn podle krajiny, na chráněném místě, ne na větrné pláni, často s jižní orientací a někdy i částečně zapuštěný do země.

V zimě se využívala síla slunce, teplo z jižních oken, kam často pronikalo světlo až do hloubky světnice. V létě naopak pomáhaly okenice, závěsy nebo popínavé rostliny, které dům přirozeně stínily.

Tradiční vesnické domy s doškovou střechou obklopené zelení a prašnou cestou.

Staré domy se stavěly tak, aby samy dýchaly – jejich zdi akumulovaly teplo i vlhkost přirozeně.Zdroj: Shutterstock

Životní rytmus podle ohně

Topit se nezačínalo na podzim kvůli kalendáři, ale až tehdy, když se ochladilo. Každé polínko mělo hodnotu, a proto se s teplem neplýtvalo. Kamna se roztápěla jen tam, kde to bylo potřeba, často jen ve světnici. Zbytek domu zůstal chladnější, což mělo i zdravotní výhody: lidé nebyli rozmazlení stálou teplotou a byli odolnější vůči změnám počasí.

V noci se kamna nechala dohořet a dům si teplo udržel přirozeně. Deka, peřina a hřející tělo udělaly zbytek.

Co si z toho vzít dnes

Staré domy měly kouzlo nejen vzhledem, ale hlavně v promyšlenosti. Všechno spolu souviselo – materiál, orientace domu, umístění kamen, způsob života. A i když dnes topíme elektřinou nebo plynem, můžeme se jejich moudrosti pořád učit.

Například zbytečně nepřetápět, využívat přirozené světlo, izolovat stěny přírodními materiály, nebo si pořídit kamna, která sálají teplo pomalu a rovnoměrně.

Teplo domova není jen o stupních na teploměru. Je to vůně dřeva, praskání ohně a pocit, že člověk žije v souladu s místem, kde je. Naši předkové to věděli,  a možná je čas se k tomu znovu vrátit. 

Galerie:

Text: Claudie Kornelová
Foto:
Shutterstock
Zdroje:

  • Kniha – The Natural House: A Complete Guide to Healthy, Energy-Efficient, Environmental Homes od David Pearson
  • Kniha – Builders of the Pacific Coast od Lloyd Kahn
  • Kniha – The Art of Natural Building od Joseph F. Kennedy, Michael G. Smith, Catherine Wanek
  • Kniha – Stone House: A Guide to Self-Building with Slipforms od Tomm Stanley
  • Kniha – The Passive Solar House od James Kachadorian
  • Kniha – Back to Basics: A Complete Guide to Traditional Skills od Abigail Gehring (ed.)

Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?