Jak poznat, zda je led bezpečný pro bruslení? Návod krok po kroku

Bruslení na přírodním ledě má své kouzlo. Ticho zimní krajiny, otevřený prostor a pocit svobody lákají každou zimu tisíce lidí. Zároveň ale patří k nejrizikovějším zimním aktivitám, pokud se podcení stav ledu. Než si nazujete brusle a vyrazíte na jezero nebo rybník, je dobré vědět, jak poznat, zda je led skutečně bezpečný – a jak ho svépomocí zkontrolovat.

Kde se v Česku bruslí na přírodním ledě

V mrazivých zimách se bruslí především na rybnících, zatopených pískovnách, přehradních nádržích nebo slepých ramenech řek. Oblíbené jsou také městské nádrže a zámecké rybníky, kde bývá pohyb lidí častější. Právě vyšší návštěvnost ale neznamená, že je led bezpečný všude – stav se může lišit doslova po metrech.

Obecně platí, že nejbezpečnější bývají menší stojaté vodní plochy bez přítoku a odtoku, které dlouhodobě promrzají. Naopak řeky, kanály, přehrady s kolísající hladinou nebo místa s prouděním vody jsou vždy riziková.

Výjimkou bývají pouze oficiálně sledované a organizované lokality, například Lipenská bruslařská magistrála, která se otevírá výhradně v době, kdy je led odborně zkontrolovaný a bezpečný. I zde je nutné sledovat aktuální informace provozovatelů.

Bruslaři na zamrzlém jezeře kontrolují led pomocí hole, aby snížili riziko vstupu na slabá místa.

Testování ledu jednoduchými nástroji pomáhá odhalit rizikové úseky ještě před pádem do vody.Zdroj: Shutterstock

Obecná pravidla, která nepodceňujte

Nikdy nevstupujte na led sami. Vždy dejte někomu vědět, kam jdete, a ideálně bruslete ve skupině. Sledujte počasí posledních dní – několik mrazivých nocí po sobě je nutné minimum, ale ani to není záruka. Velkým varováním jsou tmavá místa, bubliny v ledu, sněhová pokrývka nebo voda na povrchu.

Pokud už na led vstoupíte, pohybujte se pomalu, rozložte váhu těla a vyhněte se prudkým pohybům nebo skokům.

Přečtěte si také

Jak pečovat o brusle a lyže, aby byly jako nové i další sezonu

Jak svépomocí otestovat bezpečnost ledu

Nejspolehlivějším ukazatelem je tloušťka a struktura ledu. Bezpečný led by měl mít minimálně 10 cm souvislé, čiré vrstvy pro jednotlivce na bruslích. Pro skupiny je potřeba ještě více.

Před vstupem zkuste led opatrně testovat u břehu. Pevný led zní při úderu tupě a nepraská. Pokud se objevují praskliny, voda nebo se led pod tlakem prohýbá, okamžitě se vraťte zpět.

Důležitá je i barva – nejpevnější je čirý, modravý led. Bílý, zakalený nebo šedý led je výrazně slabší, často plný vzduchu a nebezpečný.

Bubliny a nepravidelnosti v ledu u břehu rybníka ukazují na slabá a riziková místa nevhodná pro bruslení.Zdroj: Shutterstock

Jaké nástroje se k testování používají

Pro základní kontrolu postačí jednoduché vybavení, které má mnoho lidí doma:

Pevná hůl nebo tyč – umožní testovat led před sebou ještě dříve, než na něj vstoupíte.
Sekera nebo kladivo – používá se k opatrnému narušení povrchu a zjištění, jak rychle se led láme.
Svinovací metr nebo pravítko – pokud je možné led provrtat nebo rozbít u břehu, změříte skutečnou tloušťku.
Ledový bodák nebo šroubovák – lehký nástroj, který se snadno zapíchne do slabého ledu.

Pro větší bezpečnost se hodí i hřebíky na šňůrce kolem krku nebo dlouhé lano, které mohou pomoci při vytažení z vody.

Měření tloušťky přírodního ledu pomocí metru je základní způsob, jak ověřit, zda je led bezpečný pro bruslení.Zdroj: Shutterstock

Bezpečnost na prvním místě

Přírodní led nikdy není stoprocentně bezpečný. Pokud si nejste jistí, raději zvolte umělé kluziště. Zážitek z bruslení nestojí za riziko prochlazení nebo utonutí. Opatrnost, zdravý rozum a základní kontrola ledu jsou tím nejlepším vybavením, které si s sebou můžete vzít.