Dílna a hobby

České poklady XXXVI.

Kam jinam se vydat za poklady, než do Podblanicka. Tajemstvím a pověstmi opředená hora Blaník leží nedaleko města Vlašim. Právě tam jsme se vypravili do Muzea Podblanicka, umístěného ve vlašimském zámku. O tamních pokladech jsme si povídali s Veronikou Hanusovou a Jindřichem Noskem.

Připravil: Štěpán Luťanský, foto: autor

„Podblanicko a Benešovsko vyniká velkým množstvím románských památek,“ začíná vyprávět pan Nosek, „zvláště malých vesnických kostelíků. Husitská minulost se také nedá opomenout, viz bitva u Poříčí a vypálení několika klášterů – jak Louňovického, tak Benešovského. Je zajímavé že Blaník je hora, opředená mnoha pověstmi a mýty, i když se tam nikdy nenašly žádné dost významné vykopávky, a to i přesto, že kolem vedla vitorazská stezka. Je dokázáno, že na vrcholu se nacházelo keltské tábořiště. Taky se ví, že tam později stál malý hrádek, někdy kolem 15. století. Ve vlašimském muzeu se nachází několik památek nalezených na Blaníku.“

Záhadné figurkyfigurky

„Patří mezi ně i dvojice tajemných figurek záhadných natolik, že o ně projevili zájem ufologové a vytvořili kolem nich svou vlastní teorii. Jedná se o hliněné sošky Palas Athény a Herma, které měly dokládat kontakty lidí z oblasti Blaníku s antickým světem. Byly údajně vykopány na velkém Blaníku jistým Františkem Kulíkem někdy v dobách první světové války. Šlo o učitele ve Vlašimi a hlavně vášnivého sběratele. Ufologové tvrdí, že ony sošky sem byly dopraveny a uloženy na vrcholu Blaníku v dávné minulosti bytostmi v létajícím stroji. To proto, že tato hora jim měla poskytovat přirozenou ochranu a výhled do okolní krajiny.

Pravda je ovšem třeba hledat někde jinde, jak vyplynulo z odborných expertiz, jimž byly sošky podrobeny. Vyšlo totiž najevo, že se jedná o falza, že použitým materiálem není terakota, ale že jsou sošky vyrobeny z nepálené hlíny. Zůstalo nicméně záhadou, proč je měl učitel Kulík ve své sbírce.“

Doteky Orientu

Velice zajímavý muzejní předmět představuje mramorová deska s nápisy, která dlouhou dobu ležela nepovšimnuta v depozitáři. „Desku jsme znali z vyobrazení na dobové rytině, kde byla zachycena, jak visí nad vchodem do mešity. Mysleli jsme si však, že se v depozitáři nachází pouhé falzum, že nápis je jen romantická variace na arabské písmo. Avšak když jsme připravovali výstavu Doteky Orientu, nechali jsme desku posoudit v Národní galerii magistrou Hanou Novákovou, kurátorkou výstavy. Ta zjistila, že se skutečně jedná o arabsko-turecký nápis a objevila v rohu dole dokonce dataci – rok 1573 – 4. Dále se ukázalo, že deska pochází z nějaké turecké mešity z osmanského území. Pravděpodobně se na naše území dostala jako válečná kořist za tureckých válek.“

pavilonSchodišťová lodžie

„V muzeu, které je součástí zámku, najdete i nádhernou koutovou lodžii, zcela unikátní nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Vznikla kolem roku 1600 a zřejmě souvisí z římským prostředím. Jediný, ji mohl nechat postavit, byl Jan Vostrovec z Kralovic, zdejší pán v těch časech. Za projektem zřejmě stojí někdo z římských stavitelů na dvoře Rudolfa ll. O Janu Vostrovcovi se rovněž traduje, že někde na zámku nechal zakopat poklad.“

Čínský pavilon

„Nejvzácnější romantickou stavbou a dominantou zámeckého parku je Čínský pavilon. Nejen stavba sama, ale rovněž její interiér je zařízen v čínském duchu. Najde se tu přitom třeba i skleněný zvon anebo porcelánové figurky. Původně se do pavilonu vstupovalo pomocí můstku ze sousední věže a v okolí stvaby byly rozmístěny ptačí voliéry.

Článek z RPN č. 3/2011