Pokud žijete s kočkou, nejspíš už víte, že noc není obdobím klidu a míru. Ne pro ni. Pro vás možná ano – lehnete si, přikryjete se, zhasnete a doufáte, že si konečně trochu odpočinete. Ale zatímco vy usínáte, vaše kočka teprve rozjíždí svůj malý tajný život. A když náhodou v noci otevřete jedno oko, zjistíte, že se doma dějí věci.
Když zhasne lampa, začíná večírek
Kočky jsou přirozeně noční nebo alespoň soumračná stvoření. Jejich biologické hodiny jim říkají, že když je ticho a tma, je ten správný čas začít být aktivní. V divočině by v tu dobu lovily, u vás doma… no, u vás doma „loví“ třeba vaši gumičku do vlasů, sušenku na stole nebo papírovou tašku v koutě.
Obvykle to začíná nevinně. Ležíte v posteli, kočka se ještě chvíli choulí u nohou, ale jen co přestanete hýbat nohama, zvedne hlavu, zívne… a je to. Váš signál k odpočinku je pro ni startovní výstřel.
Noční patrola
První fáze je „obchůzka teritoria“. Kočka projde celý byt, zkontrolujte, jestli se náhodou něco od poslední kontroly nezměnilo. Někdy se zastaví u okna, protože venku je přece tolik zajímavých zvuků. Někdy zírá do rohu, jako by tam něco viděla – a vy se pak samozřejmě neklidně převalujete a přemýšlíte, jestli tam něco opravdu není.
Občas si sedne na skříň a sleduje vás shora. Taková tichá noční strážkyně. A občas se ozve bum – když se rozhodne, že nějaká váza je už dávno zbytečná a je načase, aby z police zmizela.
Když spíme, kočky prozkoumají každý kout domácnosti. | Zdroj: Shutterstock
Sprint přes chodbu
Jedna z věcí, kterou kočky v noci naprosto milují, jsou běžecké závody. V ideálním případě po plovoucí podlaze. Zvuk drápků na podlaze, následovaný hlasitým „mňau“ a elegantním skluzem pod stolem – to je běžná součást jejich nočního programu.
A nejlepší je, když si s sebou vezme nějakou hračku, kterou chvíli honí, pak do ní bouchne, a ta skončí samozřejmě pod postelí. Následuje drápání, mručení, a když ji nevylovíte, strkání pacičky tak dlouho, dokud to buď nevzdá, nebo vás nevzbudí.
Noční občerstvení
Kolem druhé až třetí hodiny ranní nastává fáze „hledám jídlo, i kdybych měla otevřít lednici“. Kočka se jde podívat do misky (která je samozřejmě plná), chvíli do ní kouká a pak přijde do ložnice a postaví se vám na hrudník. Když neotevřete oči, sáhne packou po obličeji. A když se nehýbete, zkusí jemné kousnutí do nosu. Protože přece určitě umíráte hlady, že?
Pokud vstanete a misku dosypete – byť tam už něco bylo –, spokojeně odkráčí, párkrát křupne a jde si zase po svém. Drama skončilo. Pro teď.
Kočičí filozofie: když spíš, tak s tebou nejde hrát
Jedna z nejklasičtějších scén je ta, kdy kočka chce interakci. Kočku baví, když si s ní hrajete s tkaničkou nebo s míčkem. Ale zatímco vy máte na to denní režim, ona to má úplně jinak.
V noci přinese míček do postele, položí vám ho na polštář a čeká. Pokud nereagujete, začne vrnět, přešlapovat nebo prostě jen sedí a hypnotizuje vás pohledem. Opravdu se těžko odolává, když otevřete oči a na vašem polštáři sedí chlupatý tvor s výrazem „no tak, hrajeme si?“
Když spíme, kočky se proměňují v hravé tanečnice a tiše si hrají s míčkem. | Zdroj: Shutterstock
A ráno? Spí jako andílek
Co je na tom všem nejvtipnější – ráno, když vstáváte, kočka se s těžkým povzdechem převalí, vystrčí bříško a dává najevo, že ona teda ještě spí. A my zkrátka nechápeme, jak zvládá být tak aktivní v noci a tak ospalá přes den. Ale možná právě proto jsou kočky tak fascinující – dělají si, co chtějí, kdy chtějí a jak chtějí.
A co my? My si na to zvykáme. Protože s kočkou nikdy není nuda. Ani v noci.
Text: Claudie Kornelová
Foto: Shutterstock
Zdroje: Kniha – Cat Sense: How the New Feline Science Can Make You a Better Friend to Your Pet — John Bradshaw
Kniha – The Trainable Cat: A Practical Guide to Making Life Happier for You and Your Cat — John Bradshaw & Sarah Ellis
Kniha – Think Like a Cat: How to Raise a Well-Adjusted Cat—Not a Sour Puss — Pam Johnson-Bennett
Kniha – The Secret Language of Cats: How to Understand Your Cat for a Better, Happier Relationship — Susanne Schötz
