Zahrada

Vrabců je čím dál míň a je za to odpovědný zejména člověk. Jak můžeme pomoct?

Vrabci posedávající v hloučcích na stromech, zdech či v keřích jsou neodmyslitelnou součástí našich vesnic a měst. Poznáme je i podle charakteristického zpěvu. Všimli jste si, že tento idylický obraz je stále vzácnější? Vysvětlíme vám proč.

Samec a samice vrabce
Zdroj: Shutterstock

Na našem území rozeznáváme dva druhy vrabců. Zatímco vrabec domácí (Passer domesticus) preferuje život poblíž člověka, vrabce polního (Passer montanus) uvidíme zejména v otevřené krajině. Rozlišíme je podle hlavičky, na níž má vrabec polní na líčkách černé skvrnky. Zároveň má hnědé temeno hlavy, zatímco vrabec domácí ho má šedé.

Vrabec polní je navíc vzrůstem o trochu menší. Oba druhy měří přibližně 10 až 15 cm a jejich hmotnost dosahuje asi 30 g. Mezi keři a jinými překážkami dokážou velmi obratně létat rychlostí až 45 km za hodinu.

Zatímco vrabec polní je rozšířen téměř v celé Evropě a Asii, vrabec domácí se spolu s člověkem rozšířil téměř do celého světa. Najdeme ho tak nejen za polárním kruhem, ale dokonce i na Madagaskaru či v Austrálii.

Hnízdí i 3krát za rok

Vrabci jsou poměrně společenská stvoření a rádi se zdržují v koloniích. Na našem území je najdeme během celého roku. Tokání samců začíná již v předjarním období v březnu. Jakmile jsou teploty po mrazivých hodnotách stabilnější, začnou si hnízdní páry budovat hnízdo, které se skládá z úlomků rostlin, peří, ale také hadříků a jiných podobných materiálů.

Má boční vchod a vnitřní dutinu. Volně uložené na stromě má tvar koule o průměru i 30 cm. Nejčastěji však hnízdí v různých štěrbinách, například pod střechami budov, v dutinách stromů, v opuštěných hnízdech jiřiček, dokonce hnízdí i v dutinách hnízd čápů, které si dotvoří.

U nás hnízdí většinou třikrát za rok. Samička klade 4 až 7 bělavých vajíček. Po 14 dnech se líhnou ptáčata, která následně po 17 dnech opouštějí hnízdo. O mláďata se starají oba rodiče.

Samec vrabce
Zdroj: Shutterstock

Důležití v boji proti škůdcům

Vrabce nejčastěji vídáme, jak ozobávají různý odpad na zemi. Pravdou je, že v období mimo hnízdění se snaží požírat různou potravu. Přirozeně, že ze 70 % jde hlavně o rostlinnou potravu, hlavně moučnatá a olejnatá semena, pupeny stromů, ale i klíčky bylin.

V době hnízdění se potrava výrazně mění a oba rodiče, stejně jako ptáčata, se živí téměř výlučně hmyzem. Ten požírají chytáním na zemi. Za oběť jim padnou různé housenky, brouci, ale také pavouci. Právě pohled na vrabce, jak vyzobávají něco na polích, lidem vnukl myšlenku, že ničí úrodu.

Kromě toho jich bylo v minulosti tolik, že jimi lidé doslova pohrdali. Například v Číně v roce 1958 nařídili jejich úplné vyhubení. Následkem toho bylo přemnožení hospodářských škůdců a hladomor.

Vrabec
Zdroj: Shutterstock

Proč vrabců ubývá?

Dá se říci, že z globálního hlediska jsou vrabci jedním z nejúspěšnějších ptačích druhů vůbec. Bohužel v Evropě, která je jejich domovinou, vrabec jako druh v posledních letech strádá a jeho populace výrazně klesá. Samozřejmě i na našem území jsou naštěstí ještě místa, kde se vrabcům daří.

Důvody snižování jejich počtů jsou různé. Jeden z nejvýznamnějších důvodů je úbytek zdrojů potravy. Biomasa hmyzu, který je jejich potravou v období hnízdění, klesla za poslední dekády místy o více než polovinu. Problémem je také chemizace prostředí, zateplování lidských příbytků, ukončení malých chovů hospodářských zvířat a odstraňování dutých stromů.

Vrabci tak ztrácejí nejen zdroje obživy, ale také místa k hnízdění. Určitý vliv na pokles jejich populací mají i straka, poštolka či kuna – stále úspěšnější predátoři z blízkosti lidských sídel.

domeček s vrabcem a mládětem
Vrabcům vyhovují ptačí budky, které mají otvor o průměru 4 cm a dvojitou přední stěnu. | Zdroj: Shutterstock

Jak podpořit výskyt vrabců nejen na zahradě

  • Před úpravami staveb, při řezu živých plotů a vůbec dřevin i při zpracovávání stohů sena a jiných potenciálních hnízdišť již několik dní před prací sledujeme pohyb ptáků, abychom zjistili, zda se tam nenachází hnízdo. Pokud ano, je lepší s prací počkat, dokud mláďata neopustí hnízdo. Naštěstí to netrvá příliš dlouho. Všichni přirozeně se vyskytující ptáci jsou na našem území zákonem chráněni.
  • Pokud mají vrabci kde hnízdit, jsou v zahradě velmi užiteční. Povzbudit je k hnízdění můžeme i rozvěšením ptačích budek. Na jejich instalaci není nikdy pozdě. Vyhovují jim uzavřené budky s otvorem, který má průměr 4 centimetry. Budku je třeba umístit na stanoviště, kam se k němu nedostanou kočky. Vchod do budky zajistíme dvojitou přední stěnou, která prodlouží vstupní chodbu a zabrání tak kunám požrat mláďata.
  • Vrabci se v horkém počasí rádi společně koupou. V místech, kde je přirozená vodní plocha příliš daleko, budujeme fontány či mělká jezírka s vodou. Zároveň do nich nezapomeneme vložit vyčuhující kameny. Slouží jako záchranná „cestička“ pro hmyz, který se ve vodě může topit.
  • Zejména v zimním období se budou vrabci radovat, objeví-li ptačí krmítka. Zatímco sýkorky si pochutnávají zejména na slunečnici, vrabci rádi požírají pšenici. Upřednostněte proto smíšené směsi, tvořené různými druhy semen.

Text: Mgr. Adrián Purkart, PhD.
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů