Okrasná zahrada
Hortenzie
Pokud se chceme chlubit nádhernými soukvětími hortenzií, měli bychom keřům dodávat i živiny. Na ty jsou náročné v době nejintenzivnějšího růstu. Díky nim budou rostliny silné, bohatě olistěné a soukvětí budou nápadně velká. Na přihnojování hortenzií jsou určena speciální hnojiva. Použít však můžeme i jiná, musí být však určena na kyselomilné rostliny. Během července a srpna bychom měli přihnojovat alespoň jednou za 10 dnů.
Pokud chceme docílit modrých květů, rostliny zaléváme speciálním hnojivem na modré hortenzie. Kromě živin je nezbytná vydatná zálivka. Substrát, v němž rostou, by neměl nikdy vyschnout. Týká se to hortenzií na záhonech i ve vegetačních nádobách. Půdu není potřebné kypřit. Vyplatí se však kolem kořenů nasypat kůrový mulč – tak se déle udrží vláha v půdě a kořeny se nebudou během veder přehřívat.
Levandule
Pokud chceme oddělit nějakou zahradní část, nyní lze zakládat nízké živé plůtky z této nádherně voňavé dřeviny.
V nabídce zahradnictví je levandule hlávkovitá (Lavandula stoechas) s masivnějšími soukvětími. Na první pohled působí atraktivněji, nápadněji, je aromatická, ale i náročnější než běžná levandule. Lepší je pěstovat ji ve větší vegetační nádobě v substrátu pro bylinky (je citlivá na obsah vápníku v půdě). Má ráda teplo a slunce. Zaléváme ji odstátou vodou. Po odkvetení je potřebné ořezat ji nakrátko – vyžene množství nových výhonků. Na zimu je nutné přenést ji tam, kde je světlo a chlad.
Kaktusy v léte
Rozhodně je přenesme ven. Dostatek slunce jim prospěje, podpoří jejich vitalitu a kvetení. Alespoň jednou týdně nezapomeňme na zálivku – přímo na substrát. Substrát mezi jednotlivými zálivkami musí proschnout. Nadměrná a hromadící se vlhkost podporuje rozvoj hniloby. Přidat lze i hnojivo na kaktusy. Přihnojujeme jednou za dva týdny. Kaktusy neumisťujme hned na přímé slunce, nejdříve jim dopřejme aklimatizaci v polostínu. Jinak je silné sluneční paprsky mohou popálit.
Skalničky
Je potřebné ostříhat odkvetlé plamenky i tařičky.
Oleandry a durmany
Za pravidelné zavlažování a přihnojování se na balkoně či terase odmění bohatým kvetením.
Užitková zahrada
Červený špenát
Lebeda zahradní (Atriplex hortensis) sice nevypadá jako špenát, ale podobně se připravuje a chutná. Nazývá se také červený špenát. Pěstuje se pro velké tmavočervené až bordové a tmavozelené listy. Dorůstá do výšky 120 cm. Kvůli velmi krátké době vegetace (6–8 týdnů) je vhodná jako meziplodina do osevních postupů spolu s ředkvičkou, salátem i špenátem. Vyséváme celé léto až do září. První sběr uskutečňujeme, když má rostlina vytvořených 7 listů a dorostla do výšky 50 cm.
Léto s brokolicí
Brokolice (Brassica oleracea var. italica) má vegetační dobu 75–90 dnů (závisí na odrůdě). Vhodné na pěstování jsou odrůdy F1, které tvoří kompaktní růžici ’Apolena F1‘, ’Marathon F1‘, ’Cabbage vegetables F1’ a jiné. Brokolice si žádá světlé místo s dostatkem vláhy. Pěstujeme ji z přímé setby. Vyséváme od poloviny července až do srpna do sponu 60 × 60 cm. Když se objeví soukvětí, omezíme zálivku. Soukvětí sbíráme, když má průměr 8–25 cm – v průběhu září.
Pikantní potočnice
Mírně pálivou chuť má potočnice lékařská (Nasturtium officinale). Mladá nať a listy se používají jako bylinka na dochucení salátů, pomazánek či jen tak na chleba s máslem. V přírodě roste hlavně na vlhkých a stinných místech, u potoků. Potočnici můžeme pěstovat i v květináči na okně či u zahradního jezírka. Vyséváme ji koncem června a začátkem července mělce a nahusto. Semena vyklíčí za 10 dnů. Substrát nesmí přeschnout, vhodné je časté rosení.
Žlutooranžové meruňky
Právě nyní, kdy si vychutnáváme osvěžující, lahodnou chuť oranžovočervených plodů meruněk, je nejlepší doba i na výběr odrůdy do zahrady. Mezi rané odrůdy patří: ’Pinkcot Cotpy‘, ’Vesna‘, ’Versyl‘; středně rané: ’Avirine cov‘, ’Bergeval‘, ’Bhart‘, ’Rakovského‘; pozdní: ’Bergeron‘, ’Kuresia‘. Odrůdy dávají pravidelné, vysoké úrody, jsou odolné (nebo tolerantní) vůči chorobám – virové šárce a houbové monilióze. Nejvhodnější oblasti na pěstování meruněk jsou nížinné, vinohradnické. Optimální průměrná roční teplota na pěstování je 9,5–10 °C a ideální úhrn srážek představuje 500–600 mm ročně.
Úkoly na červenec
Jahody
Vyčistíme záhony jahod od odumřelých listů; trsy, z nichž chceme získat sazenice, označíme kolíkem; pokud nechceme vypěstovat vlastní sazenice, odstraníme všechny výhonky – šlahouny vyrůstající z mateřské rostliny –, porost přihnojíme vícesložkovým hnojivem.
Rajčata
Průběžně vylamujeme boční výhonky kolíkových rajčat; čím jsou menší, mladší, tím méně se poškodí stonek. Rajčata přivazujeme k opoře; u kolíkových a keříčkových miniaturních rajčat sbíráme celé hrozny i se stonkem – déle vydrží chutná a svěží.
Košťálová zelenina
Ukončíme výsadbu pozdní košťálové zeleniny (kapusta hlávková a brukev zelná, květák, pór). Sbíráme letní košťálovou zeleninu (brokolice, kedluben, květák).
Kořenová zelenina
Zředíme husté porosty kořenové zeleniny z předcházejících výsevů, aby rostlinky měly dostatek místa. Protrhané rostliny (červená řepa, mangold, čekanka salátová) vysadíme na volný záhon, je škoda je vyhodit.
Okurky a cukety
Pravidelně (třikrát týdně) sbíráme okurky nakladačky; salátové necháme narůst delší a sbíráme dvakrát za týden; cukety sbíráme malé (dlouhé max. 20 cm), nenecháme je přerůst; velké plody zpomalují tvorbu násady květů.
Cibule a česnek
Připravíme na sběr ozimý česnek a cibuli – už nezavlažujeme, ukazatelem správného termínu sběru je zalomení natě v krčku.
Bylinky
Sbíráme bylinky a léčivé rostliny (máta, majoránka, tymián, saturejka, potočnice, libeček, meduňka, měsíček, divizna), při sběru natě stříháme asi 5 cm nad půdou; rostliny se zregenerují a koncem léta přinesou další úrodu.
Text: Ing. Hana Szabóova, Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
