Všichni jsme se jistě setkali se situací, když jsme ráno otevřeli dveře a viděli chodníky, které se během noci proměnily v improvizované kluziště. V takových chvílích se potom nevyhnete otázce, která má tu sílu rozhodnout o vašem zimním štěstí: sůl, popel nebo písek? A víte, co? Odpověď není ani trochu jednoduchá. Pojďme se na to proto podívat blíže.
Když sůl neznamená jen přísadu do polévky, ale i posypový materiál
Posypová sůl, která dokáže roztopit led, i když je teplota hluboko pod nulou. Je rychlá, efektivní a z pohledu lenivého chodce dokonalá. Jenže – a tady přijde temný zvrat – zatímco led mizí, půda vedle chodníku pak vypadá jako po chemickém útoku. Sůl je totiž ohromný agresor v civilním kabátku: koroduje beton, pálí tlapky pejsků a ničí rostliny.
Sůl škodí dokonce i botám a kanalizace ze soli také nemá zrovna radost. Takže pokud je vaším cílem jen přežít ráno bez uklouznutí, sůl funguje. Pokud chcete přežít zimu ekologicky i s botami v jednom kuse, zvažte jiné posypové materiály.
Písek je skvělý materiál, jen po roztopení se mění v bláto.Zdroj: Shutterstock
Písek: stará škola, která stále frčí
Písek nikdy nezpůsobí žádný skandál, prostě jen dělá svou práci. Led pod ním netaje, písek ho v žádném případě nerozpouští, ale zato zvyšuje tření, a to tak že se díky němu po chodníku nebudete kutálet jako nemotorný medvěd.
Písek je navíc levný, ekologický a šetrný jak k rostlinám, tak i k zvířatům. Jeho jedinou nevýhodou je holý fakt, že když sníh rozmrzne, tak z něj vzniká malý bahenní ráj. Takže uklízení je nutné.
Pokud chcete být vážně moderní, kombinujte na svém chodníku písek a jemný štěrk. Díky tomu se dá totiž snadno uklidit a sousední pozemky neutrpí žádnou újmu.
Popel – starý to hrdina, nebo prostě jen nežádoucí špína
Popel z krbu je ekologický, může zlepšit půdu a dokáže redukovat skluz. Jenže, je špinavý, lepí se na boty a po dešti máte pocit, že jste právě prošli blátivou bitvou.
Navíc uhlí obsahuje těžké kovy a může být nebezpečné pro životní prostředí, takže pokud nechcete, aby vaši sousedé volali ekology, držte se jen čistého dřevěného popela.
Popel je takový anti-hrdina, pomáhá, ale strašně se špiní. Takže pokud hledáte pohodlí a eleganci, moc se na něj nespoléhejte. Popel je prostě takový antihrdina, pomáhá, ale strašně špiní. Takže pokud hledáte pohodlí a eleganci, moc se na něj nespoléhejte.
Popel pomůže proti klouzání, ale eleganci u něj nehledejte. Spíš zachraňuje, než že by vypadal hezky.Zdroj: Shutterstock
Štěrk, nenápadný to ochránce, který vás podrží
Štěrk je takový typ posypového materiálu, který nevypadá nějak efektně, když však jde do tuhého, stojí tam a nepustí. Nezpůsobuje žádné tání, není to ale ani žádná chemie. Jeho kouzlo spočívá v poctivé mechanické práci.
Hrubší štěrk se zakousne do ledu, zlepší trakci a zabrání tomu, aby se chodník změnil v krasobruslařskou dráhu bez vstupného. Je šetrný k rostlinám, neublíží zvířatům, neničí boty, ani beton a jeho jediným nešvarem je fakt, že ho po zimě musíte uklidit.
Posypový štěrk připravený po ruce. Není to žádná věda, jen poctivá mechanická pomoc, která zlepší chůzi na ledu bez chemie.Zdroj: Shutterstock
Chloridy = moderní čaroděj na tání ledu
Hořčík, vápník, případně jiné chloridy – to jsou superhrdinové mezi posypovými materiály. Taví led, jsou šetrné k rostlinám a zvířatům, a ještě se nechytají na botách.
Nevýhodou je, že samy o sobě neposkytují žádnou trakci, takže se bez písku nebo štěsrku neobejdete. Ale kombinace chloridu s inertním materiálem je geniální. Led díky tomu mizí a chodník je zase bezpečný.
Galerie:
Text: Adriana Dosedělová
Foto: Shutterstock
Zdroj: How to Treat Ice on Sidewalks and Driveways Without Damaging Concrete, Homemade Ice Melt for Steps, Driveways, and Frozen Locks • Everyday Cheapskate
