Zahrada

Nejčastější plevel v zahradě. Těchto rostlin se zbavte dřívě, než bude pozdě

Plevel tady byl, je a bude. Podstatné je odstraňovat ho co nejdříve a nenechat ho vysemenit, jinak nám práce výrazně přibude.

zanedbaná zahrada s plevelem

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)

Ovíjivá, rychle rostoucí trvalka se vyskytuje především v zeleninových a okrasných záhonech, kde často ovíjí jakékoliv pěstované kultury. Má v podstatě krásné bílé až světle růžové kvítky. Dáme pozor, abychom nenechali dozrát semena. Likviduje se těžko, protože má dlouhé a poměrně hluboké kořeny, často i rozvětvené. Někdy si svlačec do záhonu zavlečeme koupenou ornicí nebo i hnojem. Nejhůře se odstraňuje z pololučních porostů, kde rostou i jiné rostliny, například ze sadů a vinohradů.

svlačec rolní

Řešení

Likvidace je náročná a může trvat i pár let, závisí to na jeho množství a způsobu zvolené likvidace. Svlačec opakovaně podrýváme rýčem nebo malou lopatkou a ručně vybíráme. Opatrně, abychom kořeny nepřeťali. I z malých kousků totiž dokážou vyrůst nové rostliny. Účinné jsou i herbicidy, které aplikujeme na dobře rozvinuté kvetoucí rostliny buď postřikem, nebo lokálně malým štětcem na jednotlivé listy. Než je natřeme nebo postříkáme, odvineme je z kulturní rostliny, položíme na zem na igelit a pak aplikujeme herbicid.

Ostružiník srstnatý (Rubus hirtus)

Plazivé a hustě trnité výhony se rychle šíří a na plochách bez péče mohou vytvářet nižší houštiny. Mají menší světle šedivé jedlé plody, úroda není tak bohatá jako u klasické nebo zahradní ostružiny. Výhony, které se dotýkají země, snadno zakořeňují. Tento „plevel“ se vyskytuje v zahradách hlavně na neobdělaných půdách, často u plotů, za kterými je přírodní porost. Jeho listy se dají sbírat, sušit a používat do čajových směsí.

ostružiník srstnatý

Řešení

Ze záhonů ho odstraňujeme pomocí rýče, snažíme se vykopat kořeny. Používáme hrubé rukavice. Likvidujeme-li v zahradě houštinu vytvořenou ostružinou, nejprve ji odstraníme křovinořezem, potom vykopáváme kořeny. Jsme důslední a nenecháváme v zemi ani malé kousky, jinak z nich vyrostou noví jedinci.

Ptačinec prostřední (Stellaria media)

Jde o rychle rostoucí jednoletý plevel, který zná snad opravdu každý. Plazí se po zemi do všech stran, případně když je porost hustý a je vlhko, roste i stoupavě do výšky cca 20 až 30 cm. Po vysemenění vyrůstají mladé rostliny, které jsou schopné přezimovat a růst už při nízkých teplotách. Nejvíce jich je v záhonech na jaře, v létě má trochu útlum, ale jen na nezalévaných stanovištích. Jeho výskyt ovlivňuje nepříznivě výsevy kulturních rostlin, jako jsou mrkev, petržel, ředkvičky a jiné, protože vyklíčí a zaujme místo rychleji než cílená plodina. Lidově se mu říká žabinec či kuří střevec, hospodyňky ho vytrhávají a nechávají zkrmovat drůbeží. Je jedlý i pro lidi, mladé výhonky a lístky se mohou přidávat do salátů, polévkových noků a podobně.

ptačinec prostřední

Řešení

Vytrháváme ho i s kořínky, hned jak vyrůstá, aby nevykvetl a nedozrála semena, jichž je velké množství. Pomůžeme si ruční motyčkou nebo lopatkou, opatrně nadzdvihneme kořínky a pak rostlinu vytáhneme, jinak se odtrhne, kořeny s bázemi stonků zůstávají v půdě a rostou dále.

Pýr plazivý (Elytrigia repens)

Pýr je vytrvalá tráva považovaná za velmi nepříjemný plevel. Šíří se plazivými podzemky. Na místech, kde se nekrotí, vytváří hustou spleť podzemků. Nejhorší je, že je schopen přerůstat i přes husté okrasné rostliny, odkud se nedá dobře vytrhnout. Je to též důvod, proč ho v záhonech nelikvidujeme chemicky – zničili bychom i jiné rostliny. Pýr má však v přírodě svou důležitou funkci. Dobře se mu daří na zhutněných půdách, které z dlouhodobého hlediska vylepšuje. Je i léčivý, sbírají se, umývají a suší právě jeho podzemky.

pýr plazivý

Řešení

Naštěstí nekoření příliš hluboko. Každou rostlinu se doporučuje podrýt i s dlouhým kořenem a vytáhnout ho co nejdelší, protože i z malých kousků vyrostou noví jedinci. Tuto práci děláme, když je půda mírně vlhká. Jde o dlouhodobý proces, který může trvat i roky. Na místech, kde se pýr nedá ze země vyrýt ani vytrhnout, nanášíme na rozvinuté listy štětcem herbicid.

Smetánka lékařská (Taraxacum officinale)

Zná ji každý. Za plevel ji pokládáme v dokonalém trávníku, ale i v okrasných záhonech. Je to vytrvalá rostlina s hlubším kulovitým kořenem. Problémovou se stává, když ji necháme vysemenit, protože začne vyrůstat téměř všude kolem. Celá rostlina je přitom léčivá a využitelná. Květy se dají použít na pampeliškový med, mladé listy do salátů a sušený kořen do čajových směsí.

smetánka lékařská

Řešení

Odstraňujeme ji ručně podrytím, vybráním pomocí ruční lopatky či širokého nože nebo speciálním vybíračem plevele. Snažíme se ji vytáhnout s celým kořenem, protože z jeho zbytku je schopná vyrůst. Čím mladší rostliny vytahujeme, tím je „boj“ s ní úspěšnější. Kořeny se nejsnáze vybírají, když je půda mírně vlhká. V dokonalém trávníku se dá použít selektivní herbicid, který ničí jen dvouděložné rostliny, mezi které patří smetánka, ale tráva je jednoděložná. V záhonech dáme přednost ručnímu odstraňování.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Bršlice kozí noha je rychle se rozrůstající trvalka, která vytváří hustý kobercový porost a vytlačuje jiné vysazené trvalky. Když se ponechá jen tak, vytváří krásný hustý porost se stonky nesoucími bílé květy. Patří mezi léčivky a mladé listy se dají používat i do salátů. Na okrajích velkých pozemků ji můžeme ponechat jako přírodní porost.

bršlice kozí noha

Řešení

Je náročné se jí zbavit, vrůstá mezi cílové rostliny, kameny, dlažbu. Ruční podrytí a vybírání husté spleti podzemků a kořenů je náročné a je to „běh na dlouhou trať“. Z každého malého odlomeného kousku, který zůstane v zemi, vyroste nová rostlina. Pokud se rozhodneme pro herbicid, stříkáme ho na dobře rozvinuté listy, nejlépe za suchého slunečného počasí. Ekologickou alternativou je likvidace položením silných kartónů na celou plochu, kde ji chceme odstranit. Kartóny zasypeme substrátem. Rostlina by měla pod kartónem vyhnít.


Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)

Jde o rychle se rozrůstající, pěkně kvetoucí trvalku, vysokou běžně přes metr. Do Evropy byl zlatobýl dovezen ze Severní Ameriky jako medonosný a okrasný druh. Kvete žlutě v srpnu až říjnu. Šíří se podzemními výhony a vytlačuje rostliny, které mu stojí v cestě. Zároveň produkuje velká množství klíčivých semen. Protože se intenzivně rozšiřuje na loukách, na násypech a vytlačuje naše původní druhy, byl zařazen mezi invazní rostliny. Patří též k silným pylovým alergenům.

zlatobýl kanadský

Řešení

Vykopáváme ho pomocí rýče a dbáme, abychom vybrali všechny kořeny a podzemky. Po vzejití rostlin z ponechaných podzemků a kořínků postup opakujeme. Nedovolíme zlatobýlu vysemenit se. Pozor, semena dokážou dozrát i na odtržených kvetoucích stoncích. Proto je nenecháme ležet na místě.

Turan roční (Erigeron annuus)

Pěkně kvetoucí letnička, někdy i přezimující, původem ze Severní Ameriky, se u nás poměrně rychle rozšiřuje. Vysoká je obvykle do jednoho metru, v příznivějších a vlhčích podmínkách i vyšší. Mnozí ho pěstují i v okrasných záhonech. Faktem ale je, že se intenzivně vysemeňuje a vyrůstá i na místech, kde ho nechceme. Vytváří trsy, které vytlačují jiné rostliny.

turan roční

Řešení

Ideální je vykopávat ho rýčem nebo motykou ještě před květem. Pomáhá i pravidelné sekání, je-li na místech, kde se dá sekat. Pozor však, pokud už turan při sekání kvetl, semena dozrají i na posekaných stoncích, proto je odstraníme. Pokud ho pěstujeme v záhonu pro květiny, nedovolíme mu vysemenit se a odstřihneme ho v plném květu nebo těsně po odkvětu a zlikvidujeme.

Náš tip: Péče o užitkovou zahradu bez chemie

Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů