JAKOU KOČKU SI VYBRAT?
PLEMENA KOČEK A JEJICH POVAHY:
- Perská: dlouhosrstá, přátelská, klidná, jemná, do bytu, nenáročná
- Siamská: elegantní, hravá, přítulná, do bytu
- Norská lesní: velká, energická, otužilá, lovkyně, zvědavá, na dvůr
- Britská krátkosrstá: do bytu i na dvůr, otužilá, výborná lovkyně, nenáročná
DOTAZ: Je možné nějakým způsobem předpovědět temperament kočky? Přivezli jsme si domů koťátko, které je natolik hravé, že úplně rozvrátilo chod naší klidné domácnosti. Všechno shazuje, vyžaduje si naši neustálou pozornost, šplhá po závěsech a není květiny, kterou by ještě nevysypalo z květináče. Dělá nám radost, ale obáváme se, jestli z toho vůbec vyroste. Začínáme mít pocit, že pány domu nejsme my, ale ono. Nechceme ale kazit dětem radost a nabídnout koťátko jiné rodině.
U ustálených plemen koček je temperament součástí jejich charakteristiky, a proto je možné předem předpovědět, jaké bude jejich typické chování. Zatímco perské kočky jsou považovány za nejklidnější a nejpřítulnější, somálské kočky jsou nesmírně hravé a živé. Ke každému plemenu je možné přiřadit nejen jeho zálibu v pohybu a aktivitě, ale i společenské návyky nebo radost z hlasových projevů, či naopak – velmi tichou povahu.
Tyto vlastnosti se při křížení míchají, takže pokud nemáte chovné koťátko se zápisem v plemenné knize, budete muset vyčkat, jestli z toho vyroste. Obecně však platí pravidlo, že dlouhosrsté kočky a kočky se středně dlouhou srstí mají zvládnutelnou klidnou povahu, možná i proto patří k nejoblíbenějším pro chov v bytech. A to i navzdory nutné péči o srst.
DOTAZ: Naše bytovka sousedí se skladovým komplexem a ať se jakkoliv snažíme, služby deratizátora příliš nepomáhají. Když vyhubíme jednu generací myší, vystřídá ji za chvíli jiná. Již delší dobu uvažujeme o tom, že bychom naši domácnost rozšířili o kočku, nevíme ale, jakou si vybrat.
Spíše převychová kočka vás než vy ji. Namísto výchovy jí třeba porozumět
Bez ohledu na plemeno a temperament kočky nemůžete očekávat, že kočka, kterou si koupíte na výstavě, bude mít zálibu v lovení myší. Pokud pochází z chovu, kde byly celé generace odchované v interiéru, budou jí chybět zkušenosti a zručnosti, jimž se může přiučit pouze v útlém věku při hrách v terénu. Jestliže potřebujete kočku „myšilapku“, budete se muset rozhlédnout na vesnici a přinést si odrostlé koťátko odtamtud. Zvláště, pokud ho vychovávala zkušená matka, pro kterou je lov důležitou součástí obživy. První měsíce však mohou být stresující jak pro vás, tak pro nového člena domácnosti. Naučit roztoulanou kočku životu v uzavřeném prostoru vyžaduje čas a trpělivost.
DOTAZ: Někdy mám pocit, že chov koček a záliba v pěstování květin nejdou dohromady. Máme ohryzané všechny rostliny, a to včetně těch nejvzácnějších, které jsem se snažila přemístit na chráněné místo. Chvilkami se bojím, že se nám kocourek otráví. V minulosti jsme s tím neměli problémy, zkoušeli jsme už změnu krmiva i vitamínové kapky. Kocourek je neustále v interiéru, má dostatek zábavy i pohybu, nedělá to asi z nudy.
Možná stačí jen sledovat signály, které vám dává, a poskytnout mu čerstvý zelený porost, který naplní jeho tužby. Pojídání trávy je možné pozorovat nejen u psů, ale také u koček. Než se rozhodnete pro vypěstování malého zeleného koberce z travního osiva v nízké misce, měli byste vědět, že s obilninami to jde mnohem rychleji a kočky je přijímají s radostí. Zasejte do těžší hlíny namočenou pšenici, ječmen nebo oves a nechte je několik dnů na teplém a osluněném parapetu. Hned jakmile se rozvinou z klíčků sytě zelené lístky, které se šplhají rychlým tempem nahoru, přemístěte nádobu na místo, kde kocourek tráví většinu svého času. Takové menu by ho mělo uspokojit.
DOTAZ: Čekáme děťátko, a tak jsme začali zařizovat dětský pokojík. Náš kocour se však – ode dne, kdy jsme ji přivezli a sestavili – usídlil v postýlce. Zpočátku jsme si mysleli, že se jen zajímá o novinku v domácnosti, ale zdá se, že si na ni dělá nárok. Zkoušeli jsme ho tento zlozvyk odnaučit, ale marně. Existuje nějaký způsob, jak se s touto situací vyrovnat?
Jde o přirozené chování a nejedna domácnost s kočkou má podobnou zkušenost. Těžko říct, čím je postýlka atraktivní, můžete se jen domýšlet, že připomíná prostorný kočičí pelíšek. Je pohodlná, je z ní rozhled po celé místnosti a má charakter chráněného stanoviště. Nebude lehké přitáhnout pozornost kocourka na jiné místo v bytě (domě), nemá-li navíc volnost pohybu v interiéru, bude se tam vždycky vracet, a to hned, jakmile se otočíte. Jedinou možností je akceptovat toto chování a nastolit v domácnosti vhodný hygienický režim. Volnou postýlku přikrývat dekou, kterou můžete kdykoli v případě potřeby sejmout.
DOTAZ: Do kočičího záchodu jsme už vyzkoušeli několik druhů steliv, ale žádné z nich není ideální. Pokud není roztroušené na hladké podlaze v bezprostředním okolí záchůdku, špatně pohlcuje pachy nebo se špatně udržuje v odpovídajícím stavu. Bydlíme v malém bytě a vzhledem k častým návštěvám je pro nás řešení této chovatelské povinnosti poměrně náročné.
Bez ohledu na to, jak náplň do kočičího WC používáte, může být pro vás řešením uzavřený, resp. krytý kočičí záchod, na který si váš svěřenec velmi rychle zvykne. Má závěsná dvířka, která uzavírají intimní prostor, aniž by kočce bránila v jeho používání. Některé z modelů jsou navíc vybaveny pachovým filtrem, který je vsazený do průzorů ve stěnách. Při výběru je však důležité přihlédnout k velikosti kočky, aby nepůsobily stísněně, jinak se nestane oblíbeným místem na vykonávání potřeby.
Připravil: Milan Gigel :: Foto: isifa/Shutterstock
