Zahrada

Když venku začnou padat první listy a dny se krátí, často máme chuť zachumlat se doma do deky a zpomalit. A stejně to mají i naše pokojovky. Přes léto si užívaly dostatek světla, čerstvého vzduchu a pravidelného růstu, ale s podzimem přichází čas na menší odpočinek.

Nové rostliny si můžete koupit nebo si je vypěstovat ze stonkových, vrcholových, dřevitých, nebo dokonce kořenových či listových odřezků. Tímto způsobem si pořídíte hodně silných jedinců jednoho druhu či odrůdy bez potřeby vynaložení financí. Nové rostliny si potom vysadíte, ty zbylé můžete darovat.

Mysleli jste, že chmelové brigády, na něž za dob socialismu jezdila mládež povinně, jsou pasé? Jste na omylu. Na brigády se jezdí i dnes. Stále se s chmelovými štoky vypořádávají studenti, ale tentokrát jde o dobrovolníky, kteří si za svou tvrdou práci nechají zaplatit - a často jde o jejich první skutečný výdělek. Studentů je méně a také pole se o něco zmenšila. Jinak se toho ale změnilo pramálo.

Když se dny zkracují, teploty klesají a listí hraje všemi barvami, zahrada vstupuje do jednoho z nejdůležitějších období roku. Podzim není jen o sklizni a posledních květech. Je to ideální čas připravit půdu rostliny i sebe na zimu. A zároveň položit základy pro úspěšnou sezónu příštího roku. V tomto článku vám odborníci z HORNBACHu poradí, jakými praktickými kroky můžete svou zahradu připravit tak, aby na jaře doslova rozkvetla.

Užíváte si babího léta a myslíte, že je po klíšťatech? Omyl, vlhká tráva a teplá odpoledne jim teď svědčí. Proč jsou klíšťata v září tak aktivní, kde na ně nejčastěji narazíte a jak ho bezpečně vytáhnout, pokud už jste si ho přinesli domů?

Již od časného jara, může vaše zahrada hýřit barvami. Tajemství spočívá v postupném kvetení cibulovin. Stačí správně kombinovat druhy a s pomocí osvědčených přípravků si užijete nádhernou květinovou show po dlouhé měsíce.

Biolog Adrián přináší konkrétní rady, jak se vypořádat s invazním krascem jalovcovým a ochránit tak zahradu i okolní porosty před jeho škodlivým působením.

Mnozí z nás máme v zahradě túje. Desetiletí byly považovány za nenáročné dřeviny, které nic nenapadá. V posledních letech jako by všechny postupně umíraly. Ty, které tento osud dosud nepostihl, jen čekají na blížící se konec. Je to důsledek invaze nového škůdce.

Čeští obrozenci byli při vymýšlení názvů květeny kreativní a dokázali nejednou přesně vystihnout, jak se daná rostlina chová. Nemusíte vědět o bylinách nic, ale když slyšíte libozvučná jména, jako je heřmánek, mateřídouška nebo prvosenka, a hned tušíte, že jde o rostliny krásné a přínosné pro člověka. Jak rozdílně zní druhy jako rulík zlomocný nebo bolševník. Anebo rostlina, o které dnes chceme mluvit - rozpuk jízlivý.

"Mám sladkou krev, komáři na mě jdou víc než na ostatní," to je teorie, které věří většina z nás. Většina má za to, že nadprůměrně přitahuje pozornost komářích samiček. Což je ovšem nesmysl, protože takto nadprůměrných by mohla být jen necelá polovina populace. A těch, kteří naopak šťastně hlásí, že je komáři nechají na pokoji, je naprostá menšina. Tak jak to s těmi komáry je?

Vosí hnízdo v blízkosti domu dokáže z příjemného posezení na zahradě udělat noční můru. Stačí jen jedno vosí bodnutí a je po náladě. Pokud ještě k tomu v místě žijí také děti nebo alergici, vosí hnízdo není radno podceňovat. Naštěstí dnes už existují způsoby, jak se ho můžete zbavit bezpečně, efektivně a bez zbytečného riskování.

Ani na chalupě se nemusíme vzdávat vlastní zeleniny a bylinek. Stačí zvolit druhy, které zvládnou růst s minimem péče, a naučit se pár triků, jak ušetřit čas i zálivku. Ve třetím dílu série se podíváme na užitkovou zahradu, která funguje i bez každodenní starostlivosti.