Africké fialky patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny. Aby však opravdu bohatě kvetly a zůstaly zdravé, potřebují správné světlo, teplotu i zálivku. Poradíme, kam je umístit, jak je zalévat a jak jednoduchými triky podpořit jejich kvetení.
Montáž sádrokartonu svépomocí vypadá na papíře jako víkendová idylka: postavíte rastr, přivrtáte desky, trochu to „máznete” tmelem a hotovo. Realita vás však doběhne ve chvíli, kdy se na čerstvě vymalovaném stropě objeví první prasklina.
V trávníku či hromadě listí mohou během zimy šustit nechtění obyvatelé hloubící si nory. Ano, jsou to hraboši, postrach zahrádkářů i zemědělců. Díky teplým zimám si totiž odmítají ustlat k zimnímu spánku. Hraboš polní (Microtus arvalis) je drobný zemní savec, jehož velikost těla v dospělosti dosahuje devíti až třinácti centimetrů. Jeho hnědošedé tělíčko váží obvykle 30 g. Pro představu – je to taková velikost těla, že by se dalo sevřít akorát do dvou mužských dlaní.
Březen je měsícem probouzení zahrady – střídají se první výsevy, řezy ovocných keřů i péče o trávník. Lunární kalendář vám pomůže rozvrhnout práce podle dnů plodů, kořenů, květů a listů tak, abyste podpořili růst rostlin a zbytečně je neoslabovali. Podívejte se, kdy je ideální čas na výsev zeleniny, zmlazovací řez i regeneraci půdy.
Únor je takové zvláštní období. Venku je ještě zima, ale člověk už v hlavě plánuje, co kam zaseje, co přesadí a kde letos vyzkouší něco nového. Jenže jakmile se řekne „příprava záhonů“, většině z nás naskočí představa lopaty, vidlí a bolavých zad.
Malá nehoda s barvou, flek od nábytku nebo jen touha osvěžit část místnosti – často nemusíte přetírat celou stěnu. Přemalovat jen kus stěny se zdá nemožné: barva nikdy přesně nesedí a rozdíl je vidět. Naštěstí existují praktické postupy, díky kterým nový nátěr splyne se starým a nikdo nepozná, že jste zasáhli jen lokálně.
Proměnit zanedbanou zahradu v harmonické místo pro odpočinek, pěstování i rodinné radosti není otázkou jednoho víkendu. Vyžaduje to trpělivost, sílu, plánování a hlavně chuť pustit se do práce. Následující příběh ukazuje, jak může během jediného roku vzniknout z nepořádku krásný a funkční prostor – krok za krokem, bez zrychlených zázraků, zato s poctivou prací a odhodláním.
Kolikrát už jste stáli nad truhlíkem s očima pro pláč, když se vaše vysněná rajčata místo bujného růstu pokryla hnusnou bílou pavučinkou? Ten pocit zmaru, když se pipláte s každým semínkem a ono se ani neobtěžuje vykouknout nebo ho hned v zárodku skolí plíseň. To pozná snad každý zahradník. Ale co kdybychom vám řekli, že řešení najdete ve vlastní spíži?
Nový rok 2026 už sice dávno začal, ten zahrádkářský ale ještě ne. Nabízí se tedy otázka, jestli nyní, kdy už jsme stihli dávno porušit všechna klasická novoroční předsevzetí, má smysl nastavovat nová předsevzetí týkající se péče o zahrádku?
Extrémní mrazy teď panují po celé republice. Do práce a do školy musíme chodit, auta je třeba bezpečně zaparkovat. Jak tedy udržet chodník a příjezdovou cestu průchodné a minimalizovat riziko uklouznutí? Přinášíme ověřené a bezpečné tipy, které opravdu fungují, a upozorňujeme na metody, které mohou být nebezpečné.
První návrat na chalupu po zimě má své kouzlo – ale i svá úskalí. Dům byl týdny či měsíce bez pravidelného provozu, vystavený chladu, vlhkosti a často i nezvaným návštěvníkům z řad zvířat. Právě proto se vyplatí vzít odzimování systematicky a brát ho jako důležitou technickou kontrolu, ne jen rychlé vyvětrání a zametení.
Zatímco venku mrzne, v českých obývacích začíná nefalšovaný boj o letní úrodu. Pokud si myslíte, že na zahradničení je čas až na jaře, pletete se - a soused, který už teď žhaví kelímky na parapetu, se vám v srpnu vysměje. Klíčovým slovem jsou papriky a celer. Nejsou však jediné, na které nastal ten pravý čas. Máme však pro vás seznam všeho, co by mělo jít do hlíny právě teď.
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
