Dům a stavba

Kotel na biomasu podle pravidel

Při rozhodování o pořízení topidla na biomasu do bytu či domu postupujeme v několika krocích: Nejprve zjistíme potřebu tepla, pak svá přání a možnosti a nakonec vytipujeme zdroje s možností dotace. Zcela na závěr vyhledáme topidlo s účinnou regulací výkonu.

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Oköfen, Verner, Jan Kafka, Izolace Konopí CZ a archiv autora

Před výběrem topidla si odpovíme na tyto otázky: Kolik tepla potřebujeme? Jaký komfort vytápění požadujeme? Kolik můžeme vynaložit finančních prostředků? A je zamýšlená instalace proveditelná?

Podle tepelné ztrátykotel_dum

Při volbě zdroje tepla je důležité znát tepelné ztráty všech vytápěných místností. Ty vypočítává projektant či nezávislý energetický poradce, případně energetický auditor.

Podle velikosti tepelných ztrát je třeba určit takový výkon topidla, aby byla v celé topné sezóně zajištěna požadovaná tepelná pohoda. Projektant pak rozhodne, zda navrhované zařízení (například kotel) může být hlavním, nebo dokonce jediným zdrojem tepla pro daný objekt.

Ke každému většímu kotli tepla na tuhá paliva, tedy i kusové dřevo nebo dřevní brikety, se doporučuje instalovat akumulační nádrž. Ta umožňuje provozovat kotel na optimální výkon, snižuje spotřebu paliva a zlepšuje komfort obsluhy. Výjimku představují automatické kotle na pelety vyšší třídy, které mají plynule regulovatelný výkon.

Přání a možnosti

Porovnání ceny a uživatelského komfortu je do značné míry ovlivněno typem paliva a tedy i typem zdroje. V zásadě platí, že vyšší komfort vytápění vždy více stojí. Chceme-li tedy topit biomasou tak, abychom měli co nejmenší starosti s obsluhou kotle a manipulací s palivem, musím zvolit investičně i provozně dražší kotel na pelety či jiný druh sypké biomasy. A naopak, když nám nevadí náročnější obsluha, spokojíme se s kotlem na palivové dřevo, jež umožní vytápět dům s relativně nižšími náklady.

Připravenost objektu

Technické zázemí budovy, zejména možnost skladování paliva, může přímo determinovat použití některých typů zdrojů tepla.

Pelety a brikety z biomasy jsou standardně dodávány s vlhkostí nižší než 10 %. Vzhledem k vysoké hustotě materiálu se tato hodnota příliš nemění ani s výkyvy vzdušné vlhkosti. Proto stačí zásoba na jednu sezónu.

U kotlů s ručním přikládáním platí doporučení, že vlhkost palivového dříví by neměla přesáhnout dvacet procent. Není-li to dodrženo, životnost kotle se může zkrátit až na polovinu (měla by být 10-15 let). Zásoba palivového dřeva měla proto být alespoň na tři topné sezóny. Teprve po dvou letech prosychání (při uskladnění ve větraném prostoru pod střechou) totiž klesá jeho vlhkost pod požadovanou hodnotu.

Dotační podpora

Vzhledem k tomu, že pořízení tepelného zdroje na biomasu je v podporováno některými dotačními tituly, je vhodné hodnotit výběr zařízení z tohoto pohledu. Předmětem podpory jsou totiž jen zdroje, které při svém provozu vykazují vysokou energetickou účinnost při současně nízkých emisích zdraví škodlivých látek, zejména prachu a dalších škodlivin jako je oxid uhelnatý či organické uhlovodíky.

Zda daný zdroj podmínky splňuje, je nutné ověřit u výrobce nebo prodejce.

Optimální provoz

Podmínkou hospodárnosti a šetrnosti zdroje je (z pohledu účinnosti i emisí), aby pracoval ve svém výkonovém optimu. Tím je u kotlů s ručním přikládáním paliva výkon blízký tzv. jmenovitému. Naproti tomu u kotlů na pelety s automatickým přikládáním je to rozsah, který mnohdy začíná již od třiceti procent jmenovitého výkonu.

Tepelný výkon hlavního zdroje by měl pokrýt celou potřebu tepla objektu i při nejnižších zimních teplotách (v ČR jsou definovány v rozmezí -12 °C až -18 °C pro jednotlivé klimaticky odlišné oblasti). Po většinu topné sezóny však bývá venkovní teplota vyšší (v průměru 3-4 °C nad nulou). To má za následek, že kotel je po velkou část topné sezóny provozován v nižším výkonu, než je nominální hodnota. Do soustavy s kotlem na dřevo (nebo dřevní brikety) je proto standardně zařazena akumulační nádrž.

Extra tip: Dodatečné zateplení

Podmínkou úspory nákladů na vytápění je tepelně izolovaný dům. To v praxi znamená, že obvodové konstrukce splňují požadované normy. Zejména jde o normu ČSN 73 0540, která řeší, mimo jiné, tepelně-technické vlastnosti budov.

Když přesně nevíme, jak dobře je dům či byt tepelně izolován a chystáme se jej dodatečně zateplit, obrátíme se na nezávislého energetického poradce nebo stavebního projektanta, případně na energetického auditora. Bezplatné energetické poradenství poskytuje například sdružení EKIS (www.ekis.cz).

Sem obr 6

Kamna v interiéru

Pokud má být zdroj tepla umístěn v interiéru (krbová kamna, krb), měl by jeho maximální výkon odpovídat vypočtené tepelné ztrátě místnosti, kde bude instalován. To je ale u nových domů obtížné zajistit, neboť mají zpravidla velmi nízké tepelné ztráty, s ohledem na současné požadavky na tepelnou izolaci staveb. Zde se musíme spolehnout na erudici odborné firmy.

Sem obr 7

Účinnost a ekologie

Účinnost kotle má velký vliv na výši provozních nákladů na vytápění. Zatímco starší zdroje mohou mít celoroční účinnost třeba jen 60-70 %, nové kotle mohou z paliva efektivně využít 80 i více procent tepla. Pořízením hospodárného zdroje lze, při řádné instalaci a provozu, ušetřit až čtvrtinu paliva při stejném množství vyrobeného tepla. Jelikož vysoká účinnost současně ukazuje na kvalitu spalovacího procesu, doprovodným efektem jsou i nízké emise škodlivin.

Stavební povolení

Jestliže při rekonstrukci otopné soustavy měníme konstrukci obvodových stěn, vzhled domu (například stavíme nový komín), nebo zvyšujeme statické zatížení původních stropů, je třeba zadat nový statický výpočet, případně požádat o stavební povolení. Informace získáme na příslušném stavebním úřadě.

Článek z RPN č. 11/2011