Stromy ve městě a obci
Ne nadarmo se jim říká plíce města, nebo i plíce planety. O stromy přitom neustále přicházíme kvůli výstavbě, novým cestám, inženýrským sítím, živelným pohromám a nakonec i kvůli jejich přirozenému stárnutí. A ačkoliv je po odstranění musíme na některých místech podle zákona nahradit, malá koruna po desítky let neudělá takovou službu jako dospělý strom. Pokud vůbec nová výsadba přežije.
Stromy, navzdory opadávání listí, květů, plodů či rizikům pádu větví, stále patří k atributům zvyšujícím kvalitu života ve městech a obcích. Zahradní architekti se jejich výběr snaží přizpůsobit nejen konkrétním podmínkám stanoviště, ale i velikostním omezením souvisejícím s daným místem, případně se snaží zabránit plození stromů a podobně.
Důležitost stromů prostě nemůžeme popírat. Pohlcují i oxid uhličitý, který produkují vozidla, individuálně i vytápění domů a jiná lidská činnost, a bezpečně ho ve formě dřeva využívají na stavbu svého těla, čímž ho na několik desetiletí i staletí bezpečně uloží.
Technologičtí inženýři dokonce v současnosti navrhují instalovat do nejzatíženějších částí měst, kde stromy nepřežijí, série high-techových umělých stromů s jistým podílem živé zeleně, aby nahrazovaly jejich funkce. Možná to v některých místech může mít svůj význam, ale na rozdíl od přirozeně rostoucího stromu ty umělé budou vždy vyžadovat vstup energie i naši práci. Strom přitom stačí nechat růst a vše dělá sám od sebe a zdarma.
Pozitivní je, že společnosti produkující vysokou uhlíkovou stopu, např. letecké společnosti, ji už dnes začínají kompenzovat, a to tím, že vynakládají prostředky na výsadbu stromů. Je to teprve začátek, čeká nás ještě dlouhá cesta.
Také na venkově jsme za posledních sedmdesát let ztratili milióny stromů, zvětšili jsme pole, vybudovali obří továrny či sklady. Mnoho stromů padlo proto, abychom měli kde žít, a na kdysi zelených plochách dnes stojí sídliště.
Bohužel stále méně stromů dnes nacházíme v zahradách, kde se zmenšila průměrná výměra pozemků a změnila se i pěstitelská móda. Mnozí zahrádkáři se vzdali pěstování ovocných i okrasných stromů a nahrazují je keři, trávníkem, trvalkami i štěrkem. Svou roli hraje i obava. Po sérii dlouhých, suchých a horkých let jsou lidé nervóznější a bojí se, aby kořeny neblokovaly odtok vody při silných deštích, větve při pádu nepoškodily majetek, v nejhorším případě zdraví či život.
To někdy vede k odstraňování nejen problematických, ale i úplně nerizikových zdravých jedinců. Mnoho zeleně včetně stromů ustupuje i z okolí rodinných domů, protože si jejich obyvatelé dláždí předzahrádky, aby měli kde parkovat. Plochy s dlažbou nebo štěrkem se v létě přehřívají a voda z nich rychle odtéká, na rozdíl od zeleně.
Stromy zlepšují náladu
Stromy mají pro nás velký význam i z jiných důvodů. Svým vzhledem a schopností ochlazovat v létě okolí disponují i určitou těžko definovatelnou vlastností přispívat k dobré náladě, ačkoliv často jen podvědomě. Když se podíváme z kanceláře a vidíme strom či stromy, cítíme se o něco lépe. Uvádí se, že pohled na ně zmírňuje bolest očí vyvolanou prací v továrně, ve skladu nebo v supermarketech.
Proto má smysl je vysazovat do blízkého okolí a každému, kdo se na ně podívá, mohou pomoci navodit relaxaci a optimistický pocit. Tento efekt zvětšíme, když je začneme kolem sebe vědomě vnímat, sledovat, jak se mění, „jak se mají“.
Takto se dá vyplnit třeba i cesta do práce a zpět i čekání na dopravní prostředek. Podobné je to i v zahradě. Kdo by nepreferoval pohled z okna do vzdušné koruny stromu v porovnání s pohledem na betonovou zeď či na sousedovu střechu?
Navíc jsou to právě stromy, které dávají zahradě velmi potřebný třetí rozměr – výšku. Vytvářejí též pozadí k měnícím se záhonům a díky nim snadno pozorujeme přirozené změny přírody během celého roku. Dávají nám stín, chrání nás před větrem i cizími pohledy a spoluvytvářejí soukromou sféru, kde si děti v létě hrají, my odpočíváme.
Když je vysadíme na správné místo, zakryjí výhled na to, na co se v přímém v okolí nebo v dálce nechceme dívat, například různé stavby, budovy, cesty a podobně. Svým vzhledem a věčně se pohybujícími listy zjemňují cesty a ulice, kde jsou skvělým kontrastem k tvrdým povrchům, jako jsou asfalt, cihla, beton.
Stromy ale také podléhají módě…
Před pár desítkami let chtěl mít doma skoro každý japonskou třešeň (sakuru), nejlépe Prunus ‘Kanzan’, nebo smuteční vrbu. Později lidé sháněli zakrslé jehličnany, převislou vrbu na nízkém kmínku Salix caprea ‘Kilmarnock’ či pokroucenou lísku Corylus avellana ‘Contorta’.
V současnosti jsou trendové stromy, které působí velmi přirozeně a poskytují potravu a domov divokým živočichům, nebo naopak působí velmi vznešeně. V každém případě při výsadbě zohledňujeme stanoviště, protože jen vitální a zdravé stromy dokáží vytvořit žádoucí efekt.
Praktické rady k výběru
Zahrada bez stromů, zvlášť v našem klimatickém pásmu, téměř ani není zahradou. Při výběru vhodných stromů zvažujeme jejich estetický vzhled a zároveň praktičnost. Do malých zahrad vybereme místo statných tradičních druhů, vhodných spíše do velkých zahrad, spíše méně známé kompaktní druhy a kultivary.
Dají se najít jedinci vhodní i do té nejmenší zahrady, mnohým se překvapivě dobře daří i v květináčích. Můžeme najít druhy, které poskytují potravu ptákům, motýlům, včelám a jiným opylovačům, ale i druhy s nádhernými květy, listy, vynikajícím ovocem nebo nevšedním, až architektonickým tvarem. Pravda, stromy způsobují i nějaký ten nepořádek, každoroční opadávání listí, dokonce i jehličí, které musíme sbírat.
Opadané květy i plody je dobré z pevných dlážděných ploch každodenně zametat, aby nebyly kluzké či se nezabarvily. Ale všechno toto zmíněné je výborným materiálem pro kompost. Některé druhy překvapí něčím výjimečným, třeba jen jednou za rok (květy, barevným listím), jiné mohou být něčím zajímavé prakticky stále a s postupující sezónou přinášejí měnící se efekty.
O jejich výsadbě
O tom, že jedním ze zahradních trendů je návrat stromů do našich zahrad, svědčí i pohled na zahradnické weby. Nejčastější otázky se týkají bezpečnosti, vhodnosti a atraktivity dřevin na malých pozemcích. Podzimní období, dokud půda nezmrzne, je pro výsadbu nejlepší.
Není dobrý nápad vysadit na malý pozemek potenciálně velký strom s tím, že ho budeme pravidelně řezat. Na hluboký řez bude totiž reagovat růstem většího množství planých výhonků. Raději volme přirozeně kompaktní a pomalu rostoucí druh, který se na dané místo vejde i po desetiletích svého života. Příkladem je okrasná jabloň naroubovaná na pomalu rostoucí podnož, stejnou, jaká se používá u ovocných dřevin.
Stromy v květináčích
Stromky můžeme vysadit i do květináčů, což je omezí v růstu. I s květináčem je zapustíme do záhonu. Pravidelně zaléváme a hnojíme. Na přelomu podzimu a zimy nádobu vyjmeme, odstřihneme prorůstající kořeny, a je-li to nutné, přesadíme do větší a opět s nádobou vrátíme do půdy.
Běžnější je květináč s dřevinou nechat stát na terase či chodníku. Pak je vhodné zabezpečit nádobu dvojitou stěnou vyrovnávající extrémy počasí, nebo ji v největších teplech a v zimě obalit do izolantu.
Při výběru stromu do malé zahrady se zaměřujeme nejen na konečnou výšku stromu, ale i na jeho tvar.
Zvážíme kultivary rostoucí úže a vzpřímeně (často pojmenované jako ‘Fastiagiata’), které nezaberou hodně místa a ani ho příliš nezastíní. Někdo má zase v oblibě převislé dřeviny. U nich je dobré vědět, že výška kmínku, kde je naočkovaná převislá část, ukazuje více méně i konečnou výšku dřeviny.
Abychom se v malé zahrádce vyhnuli fádnosti, sáhneme po takovém stromu, který je víckrát za rok něčím opravdu zajímavý, například na jaře květy a na podzim barevnými plody. Co se týče listů, panašované, barevné a zvláštně tvarované zaujmou celou sezónu, zatímco drobné a méně husté olistění nám dovolí pěstování rostlin i pod stromem.
Kam strom v malé zahradě umístit? Může vytvářet pozadí záhonu, vyrůstat z nižších keřů či trvalek přímo v záhonu nebo být ústředním bodem v trávníku či dlažbě, kde kolem kmene necháme kruh bez rostlin, abychom mohli dobře přihnojovat a zalévat, případně sem vysadíme nízké nenáročné půdopokryvné druhy.
Potřebuje strom oporu?
Opora udrží strom pevně ukotvený v zemi na jednom místě, nové kořeny tak mohou prorůstat do okolí. Pokud by se původní kořeny v zemi občas vlivem větru třeba i jen málo pohybovaly, způsobí to přetržení nových kořenů a stromek se bude špatně ujímat.
Malé stromky s jedním kmínkem, při koupi vysoké do jednoho metru, je ve skutečnosti lepší nepřivazovat. To, že se stromek sem tam ve větru ohýbá, přirozeně podporuje zesílení kmínku, díky čemuž v budoucnosti lépe unese hmotnost vyšších větví a celé koruny.
Výjimku představuje výsadba na větrném stanovišti, kde oporu dopřejeme i malým stromkům. Také polokmeny a čtvrtkmeny uvazujeme k opoře jen na exponovaných stanovištích. Obvykle vystačíme s nižší oporou sahající do třetiny výšky dřeviny.
Pro velké kontejnerované stromy na bezvětrném stanovišti použijeme nízký kolík, který zatlučeme do půdy pod úhlem pětačtyřicet stupňů vůči kmínku, ve výšce asi jedné třetiny výšky dřeviny. Na exponovaných stanovištích použijeme dva až tři vysoké a silné kolíky. Pozor na větrných stanovištích – když je kmínek pevně připevněn, může se koruna ve větru zlomit nad uvázáním, lepší tedy je, když opora zasahuje až do ní.
Dopřejme stromům co nejlepší start do života
Ať už strom sadíme na záhon, nebo do trávníku, náš průvodce vám krok za krokem ukáže jak na to, aby se dobře ujal a na jaře začal spolehlivě a dobře růst.
1 Vyhloubíme jámu alespoň s jednou tak velkým průměrem, než je šířka kořenového balu a o 5 cm hlouběji, než byl stromek pěstován.
2 Zkypříme dno a přisypeme dobře rozložený hnůj. Strom vyjmeme z kontejneru, a jde-li to, rukou trochu rozvolníme kořeny.
3 Přes otvor položíme laťku, abychom se ujistili, že vrch kořenového balu je ve stejné úrovni jako okolní půda.
4 Zatlučeme kůl, odřežeme ho ve výšce asi 30 cm nad půdou a kmínek k němu připevníme.
5 Díru vyplníme směsí zeminy a dobře rozloženého hnoje, zpevňujeme po vrstvách ušlapáváním.
6 V případě potřeby instalujeme kolem kmínku chránič proti ohryzu zvěří, mulčujeme povrch půdy a vydatně zalejeme.
Jak na správné uvázání stromku
Nesprávné přivázání stromu k opěře může vést k jeho poškození. Nízké opěrné kolíky jsou vhodné do poloh chráněných před větrem a pro vysloveně malé stromky. Vázací popruh umístíme tak, aby nepoškodil kůru a umožnil růst kmene. Popruh připevníme ke kolíku pomocí pozinkovaného hřebíku, asi centimetr odshora.
Vedeme ho jakoby do „osmičky“ kolem kmínku a vrátíme se překřížením zpět ke kolíku a upevníme druhým hřebíkem. U vyšších dřevin a na větrném stanovišti použijeme podle velikosti stromu dva až tři vyšší opěrné kůly. Popruhy pravidelně kontrolujeme, zda neodírají kůru. Pokud ano, uvolníme je.
Text: Alan Titchmark, Tony Russel, Monika Felixová
Foto: isifa/Shutterstock, Miro Pochyba, Jason Ingram, Joe Swift
Zdroj: Gardeners‘ World, časopis Zahrada prima nápadů
