Zahrada

Máte rádi kapustu? Dejte se na její pěstování!

Kapustu kadeřavou i růžičkovou lze dopěstovat i v našich zahradách. Podobně jako jiné košťáloviny je náročná především na dostatek vody.

V  dnešní době je známější asi kapusta růžičková (Brassica oleracea, var. gemmifera), která se prodává i mražená. Kdysi se ale u nás v zahradách častěji pěstovala kapusta kadeřavá (Brassica oleracea var. acephala). Jsou to botanicky příbuzné druhy. Patří mezi košťáloviny z čeledi brukvovité. Jsou dvouleté, v prvním roce vytvoří konzumní část, v druhém roce květní stonek, květy, plody a semena. Jsou snadno stravitelnou zeleninou a mají vysokou výživovou hodnotu. Obsahují vitamíny C, B, K, karoten, minerální látky, hořčík, železo, vápník, síru, draslík a aminokyseliny, bílkoviny a jiné.

Pěstování

Je podobné jako u jiných košťálovin, včetně nároků na půdu a stanoviště. Vyžadují dostatek vody, nejlépe z přirozených srážek, které by měly být rovnoměrně rozložené. Kapusta růžičková je na prostředí trochu náročnější než kapusta kadeřavá.
V nižších polohách a v sušších oblastech je pěstujeme ve vlhkých nebo v pravidelně a vydatně zavlažovaných půdách. Vyhovuje jim vyšší vzdušná vlhkost. Nejlépe se jim daří v hlubokých úrodných půdách, důkladně vyhnojených chlévským hnojem. Snášejí i polostín. Pěstují se v I. nebo i v II. trati po předplodinách, jako jsou salát, kedluben, hrášek, rané brambory. Oba druhy lze dopěstovat z přímé setby nebo z předpěstovaných sazenic.

Příprava půdy

Kvalitní zpracování půdy začíná na podzim, případně brzy na jaře hlubokým zrytím záhonu a zapracováním hnoje nebo kompostu. Můžeme přidat i dávku fosforečného a draselného hnojiva (1/3). Na jaře záhon plošně urovnáme, rozdrtíme hroudy, zlikvidujeme plevel, zapracujeme startovací dávku dusíkatého hnojiva i druhou třetinu fosforečného a draselného hnojiva. Poslední třetinu hnojiva necháme na přihnojení během vegetace.

Ošetřování během vegetace

Průběžně kypříme půdu, přihrnujeme ji k nadzemní části stonku, aby se rostlina stabilizovala. Záhon udržujeme bez plevele a v létě vydatně zaléváme. Sledujeme výskyt škůdců a chorob, které jsou poměrně časté, a podle potřeby rostliny ošetřujeme. Z chorob se vyskytují nádorovitost kořenů košťálovin, bakteriová skvrnitost, plíseň kapustová, ze škůdců bělásek zelný, můra zelná, zápředníček polní, dřepčíci, mšice zelná, molice vlaštovičníková.

Kapusta růžičková

Je to jemná pochoutková zelenina. Literární zdroje uvádějí, že poprvé byla objevena v Belgii v okolí Bruselu, a tak dostala i pojmenování bruselská kapusta. S chutí kapusty má však společný jen název. U nás se v minulosti používal název růžičková kapusta.
Nadzemní část košťálu dorůstá do výšky 60 až 80 cm. V pažích listových stopek se tvoří pupeny – růžičky, doslova „minikapustky“, dlouhé 2,5 až 5 cm a s tloušťkou přibližně 3 cm. Na jedné rostlině vyrůstá postupně ve spirále dvacet až šedesát kusů.
Sbírají se postupně, jakmile dorostou do přiměřené velikosti, přibližně od října až do jara. Sbíráme je odlamováním, odřezáváním, když dosáhnou velikosti minimálně 1,5 cm. Skladujeme je krátkodobě v lednici, celoročně v mrazáku, ideálně při -1 až -2 °C.

stopka kapusty růžičkové

S velkým sponem

Semena vyséváme koncem března až v dubnu do bedniček ve skleníku či v pařeništi. Po vzejití sazenice rozsadíme. Sadíme je hlouběji, až po srdíčko, aby lépe zakořenily a byly pevné. Dále je pěstujeme při teplotě 18 až 20 °C, dopřejeme jim dostatek světla, aby nebyly tenké a vytáhlé. Přibližně deset až čtrnáct dnů před zamýšlenou výsadbou do záhonu je otužujeme – větráme prostory, snižujeme teplotu, omezíme zálivku. Den až dva před výsadbou je důkladně zavlažíme.

Do záhonu vysazujeme jen zdravé a silné sazenice od poloviny dubna do konce května, a to do sponu 70 × 50 až 70 cm, nižší a rané odrůdy do sponu 60 × 60 cm. Začátkem léta se začíná prodlužovat košťálek a vyrůstají i silné modrozelené listy. Úplné výšky a šířky dosáhne rostlina až v plném létě. Koncem srpna odstraníme růstový vrchol – vrchní růžici, abychom podpořili tvorbu růžiček v pažích listů. Neplatí to v případě nových odrůd, ty nezaštipujeme ani neseřezáváme listy na podporu tvorby růžiček. Listy z košťálu totiž opadávají postupně a růžičky se tvoří rovnoměrně.
Přímá setba do záhonu je možná v teplejších lokalitách, a to přibližně od poloviny dubna až do července.

Tip na článek: Jak pěstovat a chránit zeleninu, která přezimuje na zahradě?

Kapusta kadeřavá

Patří mezi velmi staré plodiny. Divoké formy rostou na západním pobřeží Evropy. Nejvíce se pěstuje v Německu, Dánsku, Holandsku, Anglii. Je dekorativní a vysazuje se i jako okrasný druh po zlikvidování letniček. Existují dokonce formy dorůstající do výšky až tří metrů. Je velmi odolná proti nízkým teplotám. Tvoří košťál, na jehož vrcholu se tvoří růžice bublinatých až zkadeřavělých listů. Nejčastěji se vyskytují zelené listy s různým odstínem, ale jsou i fialové, modré, stříbřitě žluté a červené odrůdy. Podle výšky stonku rozlišujeme odrůdy nízké (dorůstají do 15 až 20 cm), polovysoké (do 30 až 60 cm) a vysoké (do 100 až 150 cm).

kapusta kadeřavá

Konzumní částí jsou dekorativní listy, nejlépe po prvních mrazech, když jejich chuť zjemní. Hlavním obdobím spotřeby je podzim a celá zima, když je nedostatek čerstvé zeleniny ze zahrady. Vydrží na místě až do jara. Dá se pěstovat z předpěstovaných sazenic i z přímé setby. Při vysévání přímo do záhonu zvolíme vzdálenost mezi řadami 50 až 80 cm, v řádku vyséváme řidčeji nebo přesně na vzdálenost 40 až 50 cm, abychom nemuseli jednotit.
Předpěstované sazenice vysazujeme hluboko v červnu až v červenci, a to do sponu 60 x 40 až 50 cm.
Sbíráme, když rostliny vytvoří větší listy, nebo až po prvních podzimních mrazících, když kapusta získává lepší, trochu sladkou chuť. Sbíráme jen takové množství listů, které ihned spotřebujeme, protože vadnutím hořknou.

Vybíráme odrůdu

Odrůdy kapusty růžičkové

Vyšlechtěné jsou zelené, červené až fialové odrůdy:
Delicius, Dolores F1, Lunet F1, Groninger, Island, Rosella, Roodnerf, Falstaff (tvoří barevně zajímavé bordovězelené růžičky).

Odrůdy kapusty kadeřavé

Scarlet, Raná žlutá, Kadet, Kapitán F1, Kapral

O kapustě na závěr

  • Růžičky sbírané jednotlivě rychle ztrácejí kvalitu, žloutnou, měknou, proto je lepší odřezat celý košťál i s růžičkami a takto ho skladovat v chladu.
  • Nejlépe se však kvalita uchová mražením jednotlivých růžiček.
  • Listy kapusty kadeřavé sbíráme postupně podle potřeby odlamováním, čímž prodloužíme období sběru.
  • Zmrzlé listy kapusty kadeřavé necháme nejprve mírně rozmrazit, až potom je kuchyňsky upravíme.
  • Kapusta kadeřavá zlepšuje mikroklima teplomilné zeleniny vysazením na okraje záhonů. Svou výškou vytváří chráněný prostor.
  • Rostliny ponechané v záhonu přes zimu chráníme před střídáním teplot a mrazivým větrem přikrývkou z chvojí, kartonem či netkanou textilií.
  • Rostliny můžeme před zimou vybrat i s kořenem a přesadit na místo v zahradě chráněné před mrazy do nádoby s pískem. Skladujeme je na chladném místě a postupně sbíráme růžičky či listy.


Text: Ing. Hana Szabóová
Foto: isifa/Shutterstock, iStock.com
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů