Zahrada

Jak se zanedbaný vinohrad ve svahu v jedlou oázu a kouzelné zákoutí proměnil

Svažitý pozemek ve vinohradní oblasti se pod rukama majitelů a zahradní architektky proměnil v jedlou oázu plnou kouzelných zákoutí, kde příroda není potlačovaná, ale podporovaná.

zahrada vybudovaná ve svahu, bez trávníku, s vyvýšenými záhony se zeleninou a bylinkami, domkem pro děti a houpačkou na stromě
Zdroj: Miro Pochyba

„Na naší zahradě mám ráda spoustu věcí. Jednou z nich je, že nabízí všelijaká malebná zákoutí a výhledy. Jsem šťastná, že to není jen otevřená prázdná plocha ohraničená plotem.“ majitelka zahrady

Svah bezpečný i pro děti

Majitelé, mladý manželský pár, tehdy s jedním synkem, dnes už se dvěma dětmi, rekonstruovali zakoupený starší domek, který rozšířili i o novou obloukovou přístavbu. Za domem v nepříjemném strmém svahu se nacházel starý zanedbaný vinohrad, který dali celý odstranit. Vzadu v zahradě zachovali statný smrk, jedli a mandlovník. Domácí paní měla vztah k pěstování rostlin odmalička – obě babičky vlastnily velké zahrady. Spolu s manželem přemýšleli, jak pojmout zahradu a jak si poradit se strmým pozemkem. Většina známých, kteří je navštívili, v tom měla jasno a všichni radili: „Okolo plotu si vysadíte túje, abyste se izolovali od sousedů, doprostřed vysejete trávník a je to.“

Čím více však domácí o zahradě přemýšleli a zajímali se o současná řešení, tím více si uvědomovali, že takto jejich zahrada vypadat nebude. Pátrání po zahradních inspiracích je přivedlo až k jedlým zahradám, permakultuře a starým odrůdám. A v tom se našli: „Věděli jsme, že kvůli dětem nebudeme používat žádnou chemii. Chceme, aby se v zahradě pohybovaly bez omezení,“ vzpomínají majitelé. Jak si však poradit s kamenitým strmým svahem, to byla otázka nad jejich síly. Přemýšleli o vytvoření dvou teras, ale vzhledem ke dvěma malým dětem se jim to nezdálo dostatečně bezpečné. Více by vyhovoval pozvolný svah. Chtělo to zkrátka odborníka.

zahrada ve svahu s vyvýšenými záhony a domkem pro děti kterého klouzačka vede do pískoviště
Když děti vyrostou, pískoviště, do něhož ústí klouzačka, se promění ve vyvýšený záhon. | Zdroj: Miro Pochyba

S architektkou i svépomoci

Rodinná přítelkyně jim doporučila zahradní architektku Zuzanu Klučárovou. Zahradní architektka si na jejich první setkání pamatuje: „Majitelé měli poměrně jasno, co v zahradě chtějí, a co ne. Oslovili mě s tím, že chtějí jedlou zahradu. Požadovali i dětské prvky – dřevěný domek s klouzačkou, malé pískoviště, houpačku, ohniště, vyvýšené záhony a mnoho ovocných druhů. Svah chtěli využívat i v zimě k sáňkování. Nebyli si jistí s tím, jakým způsobem upravit nehostinný sráz s kamenitou a jílovitou půdou. Projekt, který jsem jim představila, se jim velmi zalíbil, byli nadšeni.

Ale cena všech prací včetně terénních i stavebních, jakož i cena odvozu nekvalitní půdy, navážky kvalitní zeminy a závlahových okruhů s čerpadlem byla finančně nad limit. Po jistém váhání se však rozhodli, že zahrada podle projektu přece jen bude, ale část prací, na které si troufnou, udělají svépomocí. Terénní úpravy a práce s půdou nechali na nás. Vysazovali jsme i trvalkové záhony a hlavně stromy. Líbí se mi, že se majitelka s přírodním řešením zahrady zcela ztotožnila. Těší mě, že se stále najdou lidé, kteří ve své zahradě vítají život, ať už jde o ježky, nebo čmeláky, a včely a jsou otevření i ekologickému řešení vlastní plochy.“ Výhodou bylo, že zahradní architektka na projekt dále dohlížela a majitelům v případě potřeby radila.

okrasná a užitková zahrada ve svahu s vyvýšenými záhony
S kopcovitým terénem pomohla domácím zahradní architektka. | Zdroj: Miro Pochyba

Rozmanitost ovoce

„Původní mandloň měla jednu velkou větev zlomenou,“ pokračuje majitelka, „tak jsme ji podle rad odborníků ostříhali. Nejdřív ani nerodila, ale nyní je již v pořádku a přináší úrodu. Navíc jsme ji využili na malou houpačku. Vysadili jsme i mišpule, které se prý kdysi ve vinicích objevovaly. Máme mnoho druhů drobného ovoce, které milují zejména děti. Pěstujeme i nyní populární muchovník a rakytník. Co se týče ovocných stromů, chtěli jsme původní staré odrůdy s velkými korunami, žádné zakrslíky. Paní Zuzana nám doporučila návštěvu specializované ovocné školky v Bojkovicích na Moravě, kde se věnují vysloveně starým odrůdám. Odtud jsme si přivezli většinu jabloní, hrušní a švestek. Místo jsme našli i pro ořech a jedlé kaštany, kterým se v této oblasti celkem daří.“

Vyvýšené záhony

Vyvýšené záhony v sympatickém pravidelném uspořádání jsou částečně zastíněny velkou mandloní. Okolo nich je ze zhutněného drceného melafyru vytvořena pochůzková plocha. Záhony jsou řešeny v souladu s permakulturními doporučeními. Žádná rašelina, pouze rostlinný odpad z vlastní zahrady, který si domácí sami založili.

Užitkové vyvýšené dřevěné záhony ve svahovité zahradě
Užitkové vyvýšené záhony | Zdroj: Miro Pochyba

„Uvnitř vespod jsou různé větve, zbytky rostlin, na tom je nahrnuta půda, do které každý rok přidáváme vlastní kompost. Jelikož jsou záhony dohromady čtyři, můžeme každoročně střídat plodiny, aby se na jednom místě nepěstovalo stále totéž. Jeden ze záhonů je rozdělený na užitkovou část a pískoviště, které je zároveň dopadovou plochou skluzavky. Když o ni děti ztratí zájem, proměníme ho na zeleninový záhon.“

Paní domácí používá jako hnojivo rostlinné výluhy. „Když vytrhnu nějakou léčivku, kterou již na daném místě nechci, dám ji do soudku a zalijeme vodou. Za týden je hotový výluh. Sice příliš nevoní, ale je to rychlé přírodní hnojivo. Pokud navíc mají byliny semena, do kompostu již nejsou vhodné, protože by se později roznesly. Po týdnu ve vodě jsou již dostatečně zničeny. Cíleně takto využívám i kopřivu.“

Příbytky i pro živočichy

„Na začátku, tedy na podzim hned po výsadbě, nebyla zahrada příliš pěkná,“ říká majitelka. „Ze země trčely malé rostliny a tenké holé kmínky. Nyní, asi po třech letech, je to už opravdu pěkný prostor. Jsem ráda, že jsou tu stále místa, která jsou jakoby nedokončená, kde můžu vymýšlet, jak je upravit, na co navázat. Často se při tom inspiruji samotnou zahradou. V místě, kde jsem potkávala malou ještěrku, jsem navrstvila suchou zídku, aby zde našla příbytek.

Domek pro ptáčky
Zdroj: Miro Pochyba

Občas sem zavítá i ježek, tak mu necháváme koutek plný větví a listí. Záměrně vytváříme podmínky živočichům, které jsou v zahradě bojovníky s přirozenými škůdci.“ Kolem přístavby dala zahradní architektka vysadit svoje oblíbené hortenzie latnaté. Paní domu hodnotí: „Zahradu plně využíváme, doslova zcela zpředu od plotu až po její konec. Je pro nás prodlouženým obývákem i hernou. Je nám tu dobře, dokonce tak dobře, že se nám nechce ani na žádnou dovolenou.“

Galerie

Text: Monika Felixová Králová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů