LÉČIVÉ HOUBY ZE ZAHRADY

ZDRAVÍ  |  DISKUSE (5)
29 / 01 / 2016
LÉČIVÉ HOUBY ZE ZAHRADY

Příroda nám nabízí své výživné i léčivé dary v různých podobách – léčivé rostliny, zelenina či ovoce, ale i houby. Vedle bohatých nálezů HŘIBOVITÝCH HUB v přírodě zůstávají v úvozu nejednou stejně chutné, ba dokonce i léčivé LUPENATÉ HOUBY, ale zejména houby DŘEVOKAZNÉ, které se nám v lese přímo nabízejí, a to prakticky po celý rok.

Výživná hodnota hub

Houby mohou do určité míry pomoci doplnit v naší stravě chybějící kvalitní bílkoviny, a to chutným způsobem – příjemně okoření a dochutí jídlo. S výrazným ozdravným a léčebným účinkům nám mohou pomoci jak v zdravotní prevenci (zejména v stimulaci imunitního systému). Takto působí hlavně přítomné polysacharidy, které plní v našem těle jako účinná detoxikační vláknina důležitou očistnou funkci a originální beta glukany navíc disponují vysokým léčebným potenciálem. Náš život, zdraví, ba doslova naše existence stojí a padá s účinnou obrannou funkcí imunitního systému, jehož účinnou aktivitu, především prevenci, ale i léčebně mohou ovlivnit právě léčivé houby. Energetických mono- a oligosacharidů (glukózy, sacharózy,...) je v houbách málo, takže spolu s nízkým obsahem tuků nepředstavují pro nás žádnou mimořádnou energetickou zátěž a vytvářejí dlouhý pocit nasycení, díky čemuž se využívají při redukčních dietách.

V houbách najdeme i skoro celý komplex B vitaminů, ale i vitamin C. V boltcovitce bezové najdeme až 20 mg beta karotenu, límcovka obrovská je zase bohatá na vitaminy B, E, K, ale i draslík, zinek a vápník.

Nejvyšší je obsah draslíku, a to až 3000 mg/100 g sušiny, a fosforu až 1000 mg, dále síry a hořčíku je okolo 200 mg, ale málo je v houbách sodíku a vápníku. Tyto obsahy minerálů jsou velmi vhodné pro srdcaře. Navíc se zde nachází celá skupina důležitých stopových prvků, které houby získávají ze substrátu.

Škála přítomných antioxidantů a dalších léčivých látek je poměrně široká a vždy specificky vázaná na konkrétní druh houby, případně ovlivněná i druhem substrátu, na němž tato houba roste.

VÍTE, ŽE...

Z výživového hlediska jsou pro nás houby zajímavé především svými esenciálními aminokyselinami v přítomných bílkovinách, jejichž obsahem převyšují zeleninu a vyrovnávají se luštěninám.

 

Průměrné procentuální množství bílkovin, sacharidů a lipidů v sušině běžně pěstovaných hub

houba                                               bílkoviny                   sacharidy                  lipidy

žampion dvojvýtrusný        23,9                            60,1                            8,0

límcovka obrovská              19,6                            71,1                            1,9

houževnatec jedlý             13,4                            78,0                            4,9

hlíva ústričná                                 30,4                            57,6                            2,2

boltcovitka bezová              2,1                            62,4                            1,5

 

Léčivé účinky vybraných hub

Účinky použitých hub

Ab

Cs

Ff

Fv

Gf

Gl

He

Io

Le

Po

Pu

Sc

Tv

St

Protivirové

×

 

×

×

×

×

 

×

×

×

 

 

×

 

Protibakteriální

 

×

×

 

×

×

×

×

×

×

×

×

×

×

Protizánětlivé

 

 

 

×

×

×

×

×

×

 

 

×

×

×

Protirakovinové

×

×

 

×

×

×

×

×

×

×

×

×

×

×

Léčba astmatu, plic

 

×

 

 

×

×

 

 

 

 

×

 

 

 

Snížení stresu

 

×

 

 

×

×

 

 

×

 

 

 

 

×

Posilnění činnosti jater

 

×

 

 

×

×

 

×

×

 

×

×

×

 

Posilnění činnosti ledvin

 

×

 

 

 

×

 

 

×

 

 

 

×

 

Zvýšení libida

 

×

 

 

 

×

 

 

×

 

 

 

 

 

Imunomodulační

×

×

 

×

×

×

×

×

×

 

×

×

×

 

Kardiovaskulární choroby

 

×

 

 

 

×

 

 

 

×

 

 

 

 

Posilnění nervové činnosti

 

×

 

 

 

×

×

 

 

×

 

 

 

×

Snížení cholesterolu

×

×

 

×

×

 

 

×

×

×

 

 

 

×

Snížení krevního tlaku

 

×

 

 

×

×

 

×

×

 

 

 

 

 

Léčba únavového syndromu

 

 

 

 

×

×

 

 

×

 

 

 

 

×

 

Zkratky označující druhy hub: Ab – Agaricus brasiliensis – žampion brazilský; Cs – Cordyceps sinensis – housenice čínská; Ff – Fomes fomentarius – troudnatec kopytovitý; Fv – Flammulina velutipes – penízovka sametonohá; Gf – Grifola frondosa – trsnatec lupenitý; Gl – Ganoderma lucidum – lesklokorka lesklá; He – Hericium erinaceus – korálovec ježatý; Io – Inonotus obliquus – rezavec šikmý; Le – Lentinula edodes – houževnatec jedlý; Po – Pleurotus ostreatus – hlíva ústřičná ; Pu – Polyporus umbellatus – choroš oříš; Sc – Schizophyllum commune – klanolístka obecná; Tv – Trametes versicolor – outkovka pestrá; St – Stropharia rugosoannulata – límcovka vrásčitoprstenná

 

Rozmnožování a růst hub

Houby se většinou rozmnožují výtrusy převážně pohlavně, ale bez pohlavních orgánů, tedy určitým pro ně specifickým způsobem. Z výtrusných orgánů houbových plodnic miliardy výtrusů vítr roznese do velkých vzdáleností. Ačkoliv výtrusů je obrovské množství, reálně vyrostlých plodnic je relativně málo. Je to dané náročností podmínek pro splynutí pohlavně rozdílných výtrusů, ale i podmínkami pro jejich další růst. Tyto spory totiž musejí ve vhodném substrátu, na který spadnou, a za vhodných podmínek pro daný druh hub nejprve vyklíčit a vytvořit tak vláknité hyfy, které nejprve vytvoří primární různopohlavní mycelia. Když se vlákna těchto různopohlavních mycelií v substrátu setkají, srostou nebo splynou – vytvoří potenciálně plodné tzv. sekundární mycelium a až následně vytvoří v substrátu jakýsi „houbový strom“. Jeho úlohou je shromáždit dostatek živin a zásobních látek, aby mohl za vhodných iniciačních podmínek (teplota, vlhkost, iniciační látky z okolí) urodit plodnice jako výtrusonosné orgány, čímž je jejich roční, či etapový životní okruh uzavřen. Mycelium, podhoubí, však má často za vhodných podmínek a dostatku živin mnohaletou životnost. Životnost našeho pěstitelského podhoubí však končí vyčerpáním živin v daném množství substrátu.

 

Dobré RADY

Zjednodušené pěstování hub

Na začátek vyzkoušejte pěstování hub, které si můžete zakoupit už naočkované na vhodném substrátu, a při dodržení postupu získáte zakrátko slušnou úrodu tohoto chutného i vysoce léčivého houževnatce jedlého zvaného též šiitake. Druhou pěstitelsky málo náročnou houbu si vyzkoušejte vypěstovat v zahradě nebo na balkoně. Potřebujete k tomu balík slámy a houbovou sadbu, kterou si zakoupíte buď v zahrádkářském obchodě, nebo si ji objednáte přes internet.

 

Ekologické substráty

Mnohé houby dokážou na svou výživu využít celulózové substráty, které jsou často odpadem u různých výrobních technologií. Ze zemědělské produkce to u nás mohou být druhotné suroviny z výroby řepky, hořčice, různých ořechů, ale i jablečné či citrusové slupky, odpady z kukuřice, slunečnice, rákos, seno, listy, trávy, dřevnaté stonky rostlin, odpady z brambor, zeleniny, z vinice, ale i sláma, hnůj, z lesnické a dřevařské výroby zase dřevěná polena, hobliny, piliny, štěpky, kůra, ale i použitý papír, karton, dokonce i bezbarvé bavlněné látkové odstřižky. Využitím tohoto organického odpadu, který se bez užitku spaluje a zamořuje ovzduší, vodu i půdu, na pěstování hub, nevzniká prakticky žádný odpad (substrát je naopak výborným krmivem, nebo i hnojivem) a může se tak začlenit zpět do přírodního koloběhu prvků na Zemi.

 

Pro jednoduché amatérské pěstování hub doma nebo na zahradě přichází v úvahu několik dostupných substrátů:

  • dřevo, větve, pařezy, kůra, piliny, hobliny,
  • obilná sláma, vinohradnický odpad, rákos,
  • kukuřičná sláma a kukuřičné klasy,
  • fermentovaný hnůj.

 

ŠIITAKE – HOUBOVÝ ELIXÍR

šitaké

Odedávna se používala k léčení, zdravotní prevenci a též jako elixír mládí a dlouhověkosti, nebo na výrazné posilnění imunity při prochladnutí, ale i nádorových chorobách, při slabosti a vyčerpání na opětovné získání energie, na podporu činnosti jater, ledvin, při slabém krevním oběhu a na snížení vysokého krevního tlaku. Velmi významný je její léčebný účinek u několika druhů rakoviny, při artróze, poruchách metabolizmu tuku, zvýšené hladiny kyseliny močové a při ztučnění jater. Šiitake se stala léčebně nejperspektivnější houbou vůbec, dokonce se stala funkční léčivou potravinou. Preventivní i léčebný účinek má denní konzumace 10 g této sušené houby nebo 100 g čerstvé houby. Pěstování houby šiitake je velmi složité. Velkou výhodou je možnost zakoupit si hotový, touto houbou naočkovaný substrát a podle návodu si zakrátko pochutnávat na voňavé a léčivé houbě. Plodnice šiitake jsou v sušině bohaté na sacharidy (68 %), bílkoviny (23 %), tuky (4 %) a nenasycené mastné kyseliny. Obsahují 18 aminokyselin, z toho 8 je esenciálních, a to v lepším poměru než je tomu v mléce, sójových bobech či mase nebo ve vejcích.

Léčebné účinky dřevokazné houby šiitake

  • podpora tvorby bílých krvinek – zvýšení rezistence člověka proti nádorovým onemocněním
  • inhibování rozmnožování leukemických buněk,
  • snižování hladiny cholesterolu urychlováním jeho rozkladu,
  • zlepšení funkce jater,
  • zvýšení tvorby protilátek proti viru hepatitidy typu B,
  • využívání při léčbě a léčebné podpoře chronické žloutenky nebo virové infekce HIV,
  • snížení vysoký krevní tlak,
  • zvýšení hladiny testosteronu a prodlužování doby erekce,
  • prevence proti přepracování, vyčerpání a stresu,
  • kosmetické využití proti ekzémům a akné,
  • zlepšení funkce kloubů, pomáhá při zánětlivých a degenerativních onemocněních kloubů, při jejich otocích a bolestivosti,
  • blokování tvorby kancerogenních nitrosaminů z nitrátů, které konzumujeme v uzeninách a v rychlené nebo nekvalitně pěstované zelenině.

 

LÍMCOVKA – ZE SLÁMY

límcovka

Límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata) se vyznačuje jednoduchým pěstováním, a to nejen v zahradě, ale i na balkoně či terase. Stačí na to balík slámy, kousek zastíněného místa, zakoupená sadba, a za relativně krátkou dobu se dá dosáhnout celkem slušné úrody (podle podmínek 15–20 kg z 1 m2) velkých a chutných plodnic límcovky i s průměrem klobouku 20–40 cm a hmotností až 700 g.

I když límcovka nedosahuje takových super vlastností, jako má houževnatec jedlý, jídlo nám nejen ochutí a výrazně zvýší jeho výživovou hodnotu, ale pomůže nám i ve zdravotně významných oblastech, jako je stimulace imunitního systému, snižování cholesterolu, antistres, podpora nervové činnosti, detoxikace organizmu, a nezanedbatelná je i její protinádorová aktivita.

 

Přehled pěstitelských podmínek:

  • v zahradě nebo na balkoně zakládáme kulturu límcovek až po 15. květnu,
  • substrát musí být čerstvý, ale vždy zdravý – neplesnivý, tepelně neošetřený, (pšeničná nebo žitná sláma, nebo rákos),
  • substrát nesmí obsahovat žádné chemikálie, musí pocházet z ekologického pěstování,
  • substrát musí být dobře nasáklý vodou,
  • houba není náročná na světlo, pěstitelský záhon nesmí však být na přímém slunci,
  • důležitá je vysoká vzdušná vlhkost prostředí, a to až 85 %,
  • podhoubí snáší vyšší obsah CO2 , ale při tvorbě plodnic je jeho zvýšený obsah nežádoucí, pěstitelský prostor musí být proto větraný, ale ne v průvanu,
  • plodnice se vytvářejí v širokém teplotním rozmezí 10–25 °C, a právě to umožňuje houbu pěstovat jak venku, tak i v místnosti, ideální je, když se dá teplota regulovat,
  • houbu tedy pěstujeme buď na záhoně, v pařeništi, nebo v místnosti na podlaze, na policích, v bednách, v pytlích...

 

máčení slámy

Pěstitelský postup – příprava pěstitelského záhonu:

  • slámu krátce máčíme ve vodě nebo kropíme tak, aby obsahovala okolo 75 % vody,
  • balíky slámy máčíme v sudu, v jezírku, v jezeře 1–2 dny v čisté vodě,
  • řezanou volnou slámu rozložíme na betonové ploše nebo na fólii asi do 30cm vrstvy a kropíme vodou 4–5 dní za občasného prohození,
  • chceme-li máčení urychlit, tak slámu nejprve zbavíme povrchové voskové vrstvičky, ale jen krátkým přelitím horkou vodou (nemáčíme ji v této vodě),
  • pěstitelský záhon vytvoříme v místě chráněném před větrem i sluncem, nejlépe pod šikmou stříškou nebo pod stromy,
  • pod stromy vyhloubíme 25 cm hluboký, různě dlouhý příkop široký jen 0,8–1,0 m,
  • výkop vyložíme umělohmotnou fólií, postupně po vrstvách plníme namočenou slámou bez přídavku hnojiv, ušlapeme ji a postup opakujeme až do vyplnění celé jámy,
  • je-li pěstitelský záhon z nutnosti umístěn na slunci, musíme ho překrýt šikmou stříškou chránící ho před velkým deštěm a po zastínění, je-li ze skla, i před sluncem; stříška musí být zdvižena asi 40 cm nad záhonem kvůli větrání i obsluze záhonu.

houby pod stromy

 

Výsadba a pěstování hub:

  • na výsadbu si můžete vybrat kusovou sadbu, to je upravená sláma prorostlá jemným bílým podhoubím límcovek nebo zrnitou sadbu vyrostlou na pšenici či žitě,
  • sadbu použijeme hned, nebo při teplotě 2–4°C ji můžeme skladovat maximálně 3 týdny,
  • červenohnědý kmen límcovky zvaný Vinnetou roste pomaleji, kmen se žlutým kloboukem Gelbschopf rychleji prorůstá substrátem, má spolehlivější výnos a používá se častěji,
  • sadbu rozdělíme na kousky o velikosti vlašského ořechu a vpravíme je asi 8 cm pod povrch substrátu ve sponu 20 × 20 cm; spotřeba sadby na 1 m2 je 0,7–1,0 litru,
  • po výsadbě záhon pokryjeme několika vrstvami novinového papíru nebo lepenky, jemně ho pokropíme, aby byl vlhký, a proti vysychání ho zakryjeme PE fólií,
  • záhon proti slunečním paprskům zastíníme a při teplotě 24–28 °C ho necháme 4–6 týdnů prorůstat podhoubím,
  • pokud záhon nebyl dostatečně chráněn před vysycháním, sláma do této doby podhoubím neprorostla, proto asi 20mm vrchní vrstvu slámy i s krycím papírem odstraníme a záhon překryjeme vlhkou zeminou v tloušťce asi 6 cm, aby tato postupně odevzdávala podhoubí svou vlhkost,
  • nejvhodnější krycí zemina má mít vysokou vodní kapacitu a hrudkovitou strukturu; vhodná je dobrá zahradní zemina, případně listovka smíchaná s  rašelinou v poměru 1 : 1, která nemá mít vyšší pH než 7; před překrytím zeminu dobře provlhčíme, ale nerozbahníme,
  • když však byl vysazený záhon před vysycháním dobře chráněn a podhoubí dobře substrát prorostlo, krycí papír i fólii odstraníme, podle potřeby záhon jemně zvlhčíme (pozor na přelití, to houby nemají rády) a záhon asi 6cm vrstvou zavlhčené zeminy překryjeme, když houby pěstujeme ve fóliovníku, tak ho uzavřeme, abychom aspoň na 2 týdny udrželi teplotu 25 °C (vyšší teplota však škodí),
  • chceme-li zvýšit úrodnost záhonu, před překrytím zeminou povrch prorostlého substrátu opatrně promícháme s přídavkem buď sójové moučky, nebo moučky z lněného semene v množství 1 kg na m2; úrodnost se může zvýšit o 30–50 %,
  • když se na povrchu zeminy objeví podhoubí, snížíme teplotu větráním na optimálních 20 °C (při teplotě 10–12 °C se plodnice vyvíjejí velmi pomalu, proto je více napadají škůdci).

 

houby

Sbíráme úrodu:

  • plodnice se objeví až tehdy, kdy podhoubí dozraje; když se to stane dříve, než slaměný substrát překryjeme zeminou, nic špatného se nestane, plodnice budou mít jen hrubší až hřibovitou nohu a obvykle i větší hmotnost,
  • po objevení se plodnic a v průběhu jejich sběru udržujeme substrát přiměřeně vlhký; právě hlavní rolí zeminy je vlhkost udržovat, voda však nesmí proplavit spodní slaměný substrát – kulturu bychom tím silně poškodili,
  • první plodnice, které se začínají objevovat na okrajích záhonu, sbíráme podle ročního období a teploty většinou za 7–10 týdnů po osazení substrátu,
  • sbírat plodnice začínáme, když se klobouk začíná otvírat a lupeny mají už modrošedou barvu,
  • při sběru plodnice je ze zeminy opatrně vykroutíme a ihned je i očistíme,
  • plodnice se objevují v růstových vlnách, jejichž sběr trvá 5–7 dní; vlny přicházejí v odstupu 2–3 týdnů,
  • na podzim, po poklesu teploty pod 10 °C, se vývoj plodnic zastaví,
  • není-li substrát ještě vyčerpaný, záhon překryjeme 30cm vrstvou slámy nebo listí a fólií zatíženou deskami jako ochranu před mrazem,
  • na jaře ochranu odstraníme a očekáváme pokračování růstu plodnic, které začíná už koncem dubna.
  • běžný výnos plodnic z 1 m2 záhonu je 4–5 kg, dobrý výnos 6–10 kg a velmi dobrý je větší než 15 kg; ve volné půdě, kde jsou pěstitelské podmínky závislé na klimatu a počasí je výnos obvykle nižší než v optimálně regulovaných podmínkách v místnosti.

NEZAPOMEŇTE

  • Prvořadé a nejdůležitější je udržovat substrát i povrch záhonu přiměřeně, ale ne nadměrně vlhký.
  • Pěstitelské úspěchy límcovky ohrožují konkurenční houby, zejména zelená plíseň a plevelné druhy hnojníků, po jejichž objevení dochází ke snížení úrod.
  • Chorobami límcovka netrpí, ale mohou ji napadat slimáky a hlodavci.

 

Text a kresby Ing. Jaroslav Pížl

Foto Thinkstock.com

 

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

29 / 11 / 2017
VITAMÍN K: Na srážlivost krve i na pevné kosti (2. díl)

VITAMÍN K: Na srážlivost krve i na pevné kosti (2. díl)

více
24 / 11 / 2017
MED A JEHO VYUŽITÍ

MED A JEHO VYUŽITÍ

více
22 / 11 / 2017
DOKTOR JABLKO: Proč pěstovat jablka

DOKTOR JABLKO: Proč pěstovat jablka

více
16 / 11 / 2017
ŠTÍTNA ŽLÁZA = ZÁKLAD VŠEHO

ŠTÍTNA ŽLÁZA = ZÁKLAD VŠEHO

více
14 / 11 / 2017
ZDRAVÉ PODZIMNÍ PLODY A JEJICH VYUŽITÍ

ZDRAVÉ PODZIMNÍ PLODY A JEJICH VYUŽITÍ

více
2 / 11 / 2017
Malebné podzimní Lázně Mšené

Malebné podzimní Lázně Mšené

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace