Zahrada

Čarověníky aneb Hromová košťata

Je-li něco znetvořené, deformované, ztrácí to hodnotu. Ovšem až na jednu výjimku – čarověníky! Tak se označují stromy či keře, ale i byliny, jejichž větve vyrůstají v rozporu s obvyklými zákonitostmi a dodávají různým rostlinám vzhled u nich neobvyklý. Lidově se jim říká též hromová košťata anebo čarodějné metly. Jedná se přitom zpravidla o zákrsky a co je hlavní – vypadají moc hezky!

Připravila: Ivana Hudcová, foto: Štěpán Luťanský 

Miroslav_Malik_carovenikyNapsat o čarověnících jsem se rozhodla po vyjití minulého čísla, kdy se mě nad reportáží o zahradě plné čarověníků několik lidí zeptalo: A co je to vlastně ten čarověník? Sama jsem čarověníky poprvé zaregistrovala na zahradě dr. Přemka Podlahy, přesněji před vchodem do jeho domu. Malé dekorativní jehličnany v nádobách mě zaujaly nejen svým pěkným vzhledem, ale neméně i subtilním vzrůstem. „Jsou víceméně stejné už řadu let,“ ujistila mě tehdy paní Kalendová, manželka dr. Podlahy, a nasměrovala mě k člověku, od něhož kdysi Podlahovi své čarověníky získali – ke „králi čarověníků“, jejich sběrateli a zároveň i jednomu z průkopníků tohoto oboru u nás panu Miroslavu Malíkovi z Českého Vrbného.

Tajemné příčiny vzniku

Porozumět slovu čarověník znamená i lépe pochopit čarověníky samotné. Věník je totiž zastaralý výraz, označující trs či svazek větviček. Představu čehosi čarodějného pak navozují zbylé dvě slabiky. A skutečně netušíme, jakým „kouzlem“ ony deformace v podobě čarověníku vzniknou na „normálním“ stromě či keři, ať už jehličnatém anebo listnatém.

Existují přitom tři různé teorie, vysvětlující, kdy a proč se na rostlině čarověník vytvoří. První připisuje jejich vznik vlivům smogu. Tomu nasvědčuje jejich častý výskyt v Krušných horách, kde les dostává plnou smogovou dávku z četných průmyslových provozů v bezprostředním sousedství. Jeden z kolegů pana Malíka zaregistroval pro změnu mimořádný růst čarověníků (45 druhů na 5 arech!) tam, kde se vyskytují těžké kovy. Zatímco v okruhu do 10 kilometrů se pak už nedal najít ani jeden! Hledal by je tudíž podle geologické mapy. Poslední verze si všímá vlivu náletů velkých mšic na stromy. Vytvářejí totiž kvůli páření shluky, ve velkém vysávají rostlinu, a také to se zdá vést ke vzniku čarověníků.   

carovenik_kvitekMusíte ho ulovit

Ať už čarověníky vznikají z toho či onoho důvodu, jedno platí stoprocentně – nedají se vypěstovat ze semene, odnože ani řízku. Čarověník musíte v prvé řadě ulovit – a to téměř doslova. Ten vlastně nepatřičný útvar na těle jinak zdravé rostliny musíte nejprve objevit někde v přírodě, odborně ho od rostliny oddělit, a pak ho rovněž odborně naroubovat na vhodnou odnož. Zpočátku si je tak zájemci pořizovali jen sobě pro radost, ale zájem o čarověníky je přivedl k tomu, že je nakonec někteří začali množit ve velkém. K takovým pěstitelům dnes patří i pan Malík. Díky němu a řadě dalších zahradníků a nadšenců se z České republiky stala v průběhu let čarověníková velmoc. A tak si dokonce i obyvatelé Mekky zahradníků – Holanďané – vozí čarověníky od nás.  

Nenahraditelné do malé zahrádky

Pokud jste to nepochopili z poznámky paní Kalendové v úvodu, pak hlavní vítanou vlastnostní čarověníků je, že se jejich vzrůst nijak výrazně nemění ani během dlouhých let. Znamená to, že jde o rostliny vhodné pro malé zahrádky, a taky na terasy, balkóny, k ozdobě vstupu do domu apod. Představují skvělou volbu i pro ty, kdo chtějí na svou zahradu vměstnat co největší množství krásných kultivarů. Není divu, že se tak z čarověníků stala i dosti módní záležitost.

Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 7-8/2012.