Je čas založit teplé pařeniště

ZAHRADA  |  DISKUSE (4)
24 / 04 / 2011
Je čas založit teplé pařeniště

Zahrádkáři již netrpělivě vyhlížejí příchod jara a začínají přemýšlet o prvních výsevech zeleniny. Ve volné půdě však můžeme začít až tehdy, kdy nehrozí nebezpečí pozdních mrazíků. Pokud chceme začít vysévat co nejdříve, může být velice dobrým pomocníkem teplé pařeniště.

Připravil: Jan Kopřiva, foto: autor

 

Co je to vlastně pařeniště? Malý uzavřený prostor, kde se oproti venkovní teplotě dosahuje teplot o několik stupňů vyšších. Rozlišujeme pařeniště studená, kde je zdrojem tepla sluneční záření, které prostor pod sklem ohřívá, a dále pařeniště teplá, u kterých navíc dochází k uvolňování tepla rozkladem biomasy v útrobách pěstírny.

 

rezVlastní stavba

Samotná stavba se skládá z rámu a oken. Rámy se většinou vyrábějí v normalizovaném rozměru 150 x 100 cm, kde delší rozměr určuje šířku pařeniště. Je to optimální šířka s ohledem na to, aby šlo z venčí snadno dosáhnout na kterékoliv místo pěstírny. Rámy si můžeme zhotovit sami, nejlépe z borového dřeva, které je trvanlivější než dřevo smrkové. Na užších stranách se vyplatí vyhloubit žlábky pro odtok vody. V rozích je možné okna vyztužit ocelovými rohovníky. Síla skla by měla být alespoň 3 mm. Pro zvýšení trvanlivosti napustíme rámy fermeží a natřeme fermežovou barvou. Místo skla je možné rámy potáhnout průhlednou PE fólií, je to ale řešení nouzové, neboť jsou tady horší izolační vlastnosti, dochází k větším ztrátám tepla a navíc je takový rám lehký a může ho snadno nadzvednout vítr. Pro malé pařeniště se dají použít i vyřazená stavební okna, která ale zpravidla nevypadají zrovna pěkně.

Tradiční materiál pro výrobu pařeništního rámu představují borové fošny, silné 4 cm a široké alespoň 30 cm. Rozhodně výhodnější, i když finančně náročnější, je stavba z plastových dílců. Jsou prakticky věčné bez jakékoliv údržby, dají se přitom zpracovávat řezáním, frézováním i vrtáním a mají velice dobré tepelně izolační vlastnosti.

Ideálním řešením je i stavba zděného pařeniště. Základ stěn je nutné vyhloubit minimálně 100 cm hluboko, aby nedocházelo k sesedání či borcení. Ke stavbě se dají použít betonové prefabrikáty, cihly nebo tvárnice. Pro zajištění dokonalé pevnosti se stěny vyztuží armovacím železem.

 

honzaPařeniště studené i teplé

Samotné dno pařeniště vytvoříme v hloubce asi 50 cm, což postačuje při zakládání teplého pařeniště; u pařeniště studeného bohatě stačí hloubka 30 cm. Na dně vyhloubené jámy vytvoříme jemnou drenážní vrstvičku z písku nebo škváry a u teplého pařeniště našlapeme následovně vrstvu 30 až 40 cm hnoje, na kterou dáme 10 až 15 cm kvalitní proseté kompostové zeminy. U studeného pařeniště vyplníme celou hloubku výkopu kompostovou zeminou. Vzdálenost urovnaného povrchu země od položených pařeništních oken by neměla být větší než 10 až 15 cm.

Nyní bude nutné položit otázku: Jaký hnůj je pro vyhřívání pařeniště nejvhodnější? Zásadně musíme používat hnůj čerstvý, který se po ušlapání začne pařit a produkuje teplo. Nejvíce tepla nám dá hnůj koňský s příměsí slámy. Za méně vhodný platí hnůj kravský, ovčí, kozí či králičí, i když jsou také použitelné. Za zcela nevhodný považujeme studený hnůj prasečí. Obstarání statkových hnojiv však bývá pro řadu zahrádkářů neřešitelným rébusem. Vítaným řešením je proto novinka na trhu – fermentovaný koňský hnůj. Výhodou je, že neobsahuje semena plevelů a má největší výhřevnost v porovnání s dalšími fermentovanými statkovými hnojivy. Fermentovaný koňský hnůj obohacený o rohovinu se prodává v podobě pelet a přidává se do listí, slámy nebo trávy v dávce 2 litry na 1 m2 pařeništní plochy. Pokud je použitý materiál příliš suchý, vyplatí se ho současně prolévat teplou vodou a důkladně sešlapávat. Zajistíme tak dostatečné množství živin po celou vegetační sezónu.

A můžeme vysévat, vysazovathonza2

Po několika dnech od založení můžeme do pařeniště vysévat nebo vysazovat. Ideálními plodinami jsou raný salát, ředkvičky, kedlubny, raný květák. Teplé pařeniště se vyplatí pro vlastní výrobu sadby brukvovité zeleniny nebo květin. V chladnějších klimatických oblastech se dá pařeniště s úspěchem využít pro pěstování okurek nakládaček. Přitom později, když je již porost mohutný a venkovní teploty příhodné, stačí okna jednoduše odstranit, takže pařeniště pak slouží jako ohraničený pěstební záhon.

A na závěr důležité upozornění! Malý vzdušný prostor pod okny se za slunečního svitu lehce přehřívá, proto je potřeba si pořídit jednoduché podpěrky a okna včas z jedné strany podložit. Při nebezpečí nočních mrazíků zase naopak rozložíme večer přes okna zateplovací rohože, které zabrání rychlému ochlazování pěstebního prostoru.

Článek z RPN č. 3/2011

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace