Stres rostlin: jak jej zmírnit na minimum?

ZAHRADA  |  DISKUSE (0)
02 / 10 / 2014
Stres rostlin: jak jej zmírnit na minimum?

Choroby a škůdci rostlin patří k nejobávanějším nepřátelům zahradnického snažení. Neustále jsme nuceni rostliny kontrolovat a zjistíme-li první příznaky napadení, okamžitě zahajujeme škálu postřiků apod. Je zde však ještě další nepřítel, který může být ještě zákeřnější, než všechny choroby a škůdci, a to je stres.

Stres je obecně nepříznivý stav, vyvolaný působením činitele zvaného stresor. Vyvolá stresovou reakci, což je aktivace obranných mechanismů. V důsledku stresu zastavuje rostlina růst, zakrní, usychá nebo naopak zahnívá. U rostlin může být stresorem například zaplavení, nedostatek živin, příliš vysoká ozářenost, nízké teploty apod. Často způsobí stres nedostatek nebo naopak nadbytek nějakého potřebného a běžného faktoru, jako je voda, kyslík, světlo nebo teplo.

Stres je běžnou součástí života všech rostlin, a ty proto mají mechanismy, jak se s ním vypořádat. Adaptací (postupným přivykáním) lze zvýšit odolnost rostliny vůči stresoru. Obecně platí, že čím pozvolnější je adaptace, tím lépe. Se značným stresem se musejí potýkat rostliny, přenesené z vnitřního prostředí do venkovního. Největší ohrožení pro ně představuje nedostatek nebo nadbytek vody, přímé sluneční ozáření či velké kolísání teploty.

Základem kvalitní půda

V těžkých, nepropustných zemích rostliny pomalu přirůstají, špatně přijímají potřebné živiny. Bývají pak často jakousi miniaturou skutečné velikosti; listové plochy jsou světlé, postupně hnědnou a usychají. Vyplatí se proto věnovat přípravě půdy dostatečnou pozornost, pravidelně přidávat kompost, používat zelené hnojení a statková hnojiva. Vytvořením humózní zahradní půdy máme polovinu úspěchu zajištěnu. Jde ale o běh na dlouhou trať, nelze počítat s tím, že jedno organické přihnojení stav půdy okamžitě zlepší.

Velkým nebezpečím je mráz

Pozdní jarní mrazíky, kdy teplota klesne pod nulu, nebývají v květnu žádnou výjimkou, přitom v tuto dobu máme již většinu rostlin ve volné půdě. Slabé poškození dokáže rostlina časem překonat, někdy ale může mrazové poškození nepříjemně zbrzdit růst a ovlivnit i konečnou kvalitu a výši sklizně. Velice dobrým řešením je využití bílé netkané textilie, s níž rostliny v případě nebezpečí mrazíků zakrýváme. Pozor ale na kontakt fólie s rostlinami. Mohlo by dojít k přimrznutí fólie a tím ke značnému poškození kultury.



Škodí nadbytek i nedostatek vody

Vodní režim rostliny je neoddělitelně spjat s dalšími důležitými procesy. Je to především příjem minerálních látek, transport látek v rostlině, fotosyntéza a stabilizace teplotních poměrů v rostlině i jejím okolí. Vyplatí se proto  při nedostatku dešťových srážek porosty zavlažovat. Je zde ale důležitá zásada - zalévat vydatně, ale méně často. Rozhodně je nesmyslné každý den trochu zalít. Je potřeba zalévat v intervalu několika dnů tak, aby se zem provlhčila až do hloubky kořenů. Naopak při silných a dlouho trvajících deštích zajistíme odvod vody z pozemku pomocí různých rýh a brázdiček, aby voda v záhonech nestála.

Silné sluneční záření může i popálit

Sluneční světlo umožňuje fotosyntézu rostlin, zajišťuje potravu a kyslík, na nichž rostliny závisejí. Proto při nedostatku slunce rostliny strádají a chřadnou. Na škodu je ale i jeho nadbytek. Při letním žáru může dojít k popálení rostlinného pletiva. Vyplatí se proto choulostivější rostliny přistínit pomocí rákosových nebo textilních stínovek, které se dají natáhnout na jednoduchou konstrukci a v případě potřeby zase snadno odstranit.



Kroupy sklízí úrodu

Velikost krup může být od 5 do 50 mm a hmotnost může dosahovat až 500 g. Poškození rostlin krupobitím záleží na velikosti a hustotě krup, zmírnit jej může současný silnější déšť, vliv má také velikost a stupeň vývoje rostliny i její druh. Poranění kroupami bývá patrné na zasažené straně. Mezi hlavní příznaky patří roztřepené listy, léze na větvích, postupně bělavé až nažloutlé skvrny, částečné nebo úplné zničení květů či plodů, odlistění rostlin, odlámání letorostů a zničení mladých rostlin. Většinou bývá nutné poškozené části odstranit, ošetřit rostliny fungicidy a použít regenerační přihnojení.

Připravil: Jan Burkáček, foto: autor; vydáno v RPN 10/2012

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace