Stavba spárové skalky

ZAHRADA  |  DISKUSE (0)
28 / 08 / 2013
Stavba spárové skalky

Mám v oblibě různé skalkové kompozice hodně proložené kameny. A obdivuji práci starých mistrů - s jakou lehkostí ručně vytesali kaménky, náhrobky, morové sloupy, kašny, sochy… Kámen se přitom válí všude. Na zahradě se z něj stává pro někoho obtížný balast. Ti šikovnější z něj vytvoří skalku, kamenný tarásek apod.

 

 

Připravil: Zdeněk Liberda, foto: autor 

Při výkopových pracích na svém pozemku jsem narazil na žulovou desku o rozměrech 120 x 60 x 20 cm. První úvaha byla – vyrobím z ní lavičku. Jenže kámen je studený a u nás na Šumavě je chladno téměř po celý rok, tudíž by se kamenné sezení dalo využívat jenom v teplých letních dnech. Proto jsem do kamenné desky vydlabal mělké korýtko, umístil ho na ručně přitesané žulové kvádry a vytvořil z něj miniaturní spárovou skalku. 

Kam s ní?

Šikminou ukončený chodník přímo vybízel k umístění vytesané kaménky. Po nezbytných výkopových pracech jsem na toto místo napojil obrubníky a do vzniklého lichoběžníkového prostoru natáhl geotextilii na ochranu proti plevelům a krtkům. Do takto ohraničeného prostoru jsem navozil praný valounový kačírek, vše řádně utužil prkýnkem a znovu dosypal kačírek. Na upravený povrch jsem usadil ručně odštípnutou a opracovanou širokou nohu - žulový podstavec; vyzvedne kamenný podnos i se skalkou o několik centimetrů výše, takže při sezení na lavičce se vlastní skalka dostane do lepšího zorného úhlu pozorovatele, než kdyby ležela jenom na kačírku. Takto působí kompozice elegantněji a odlehčeněji než klasická koryta, která se dříve používala ve stájích a nyní se do nich sázejí kytky. Vše musí být rovněž vyváženě a souměrně usazeno vzhledem k hraně obrubníku.   

Instalace kamenného objektu  

Do středu horní plochy žulového podstavce vyvrtáme pořádnou díru pro masivní hmoždinku, a našroubujeme do ní vrut se závitem (aspoň M 12 mm). Do kamenného korýtka vyvrtáme tři otvory - střední kotvící a dva krajní odvodňovací. Na vyčnívající závit se nasadí kamenné mělké korýtko. Než tak učiníme, musíme po celé horní ploše podstavce nanést vrstvičku 3 až 5 cm vlhkého sadebního substrátu. Proč? Ručně štípané plochy žuly totiž nejsou ideálně rovné a směs kompostu a říčního písku v poměru 1:1 vytvoří dosedací „polštář“, který umožní vyvážit korýtko do rovnováhy. Po vyvážení nasadíme na vyčnívající závit ve dně kaménky velkou gumovou podložku, na ni dáme velkou ocelovou podložku a vše zajistíme maticí. Pevně tak spojíme horní a spodní díl. Po obvodu mezi podstavec a vydlabanou kamennou desku se zasunou kamenné odštěpky společně s netřesky a jinými  skalničkami tak, aby se substrát nevyplavoval. Na severní neosluněnou stranu lze nasadit mech. Tímto jednoduchým opatřením dlouhodobě a navíc i způsobem hezkým na pohled esteticky stabilizujeme horní díl žulové sestavy. Poté citlivě dotáhneme zajišťovací matici.  

Ujasnění koncepce

Musíme si předem ujasnit, co by měla vymodelovaná skalka představovat a hlavně co v ní poroste. Vzhledem k tomu, že celá sestava bude celý den osluněná a má malou vrstvu zeminy, bude hodně „na suchu“. Já se pokusil vytvořit spárovou skalku, v jejíchž šikmých spárách jsou zasazeny převážně netřesky a delospermy, které snášejí ba přímo vyžadují hodně slunce a sucho. A naopak - pro případný plevel a nálety (pampelišky, jívy, břízy…) je tento mini skalní útvar nehostinný a stává se tudíž téměř bezúdržbový. Další podmínkou je, aby srážková voda rychle protekla horní a spodní drenážní vrstvou.

Pokusně jsem na levou stranu do vytvořeného skalního sedla zasadil jeřáb s bohatým kořenovým balem, rozloženým ve spodním sadebním substrátu. Pokud se jeřáb ujme, bude opečováván jako bonsaj a v jeho stínu by se mělo dařit bělomechu, který snáší i sucho. 

Vlastní „stavba“  

Nejprve ovšem nasypeme jako spodní drenáž na dno korýtka vrstvičku kačírku, na kterou přijde předem namíchaný sadební substrát. Pak si připravíme naštípané kamenné desky v dostatečném množství a můžeme vytvářet jednotlivé skalní útvary tak, jako jsou běžně k vidění například v Alpách. Důležité je, aby šikmé desky dobře držely a neměly tendenci vypadávat – vyvracet se z požadovaného tvaru. Jednotlivé ploché kameny od sebe oddělujeme vsunutým kamínkem. Do vzniklých mezer po usazení jednotlivých „skal“ pak nasypeme substrát ve složení jeden díl kompostu a nejméně dva díly písku. Vše se řádně „prošťouchá“ dřevěným kolíčkem, a potom se neosázený „horský útvar“ řádně zalije. Voda totiž zanese substrát do všech mezer a skulin, čímž se kamenné desky ještě více usadí.

Osázení rostlinami

Po takto odvedené práci je dobré si sednout opodál a dílo nějaký čas pozorovat. Není vůbec špatné nechat práci „uležet“ aspoň do příštího dne, případě konzultovat osazovací plán s kolegou skalničkářem. Vyvarujeme se tím chyb a zklamání. Při pozorování si pečlivě rozvrhneme osazovací plán, a poté začneme sázet. Je třeba vzít v úvahu, že jednotlivé rostlinky se začnou rozrůstat a brzo vyplní prostor kolem sebe. Dbáme na to, aby pohledová strana skalky byla dobře a zajímavě osázená.

Závěrečné kroky

Jednotlivé kameny se chovají jako skutečné skalní útvary, jež vrhají stíny a vytvářejí mikroklima (závětří, částečný i trvalý srážkový či slunečný stín, místní silné přehřátí okolí atd.). Po zasazení rostlin zajdeme na místo, kde jsme štípali kámen, a nasbíráme hodně malých odštěpků. Klademe je tak, aby zamaskovaly substrát a navodily dojem kamenné sutě, hromadící se pod skálou. Má to i strategickou funkci – tvorbu horní odvodňovací drenáže. Je totiž mnoho skalniček, které jsou citlivé na zamokření kořenového krčku a přímo vyžadují povrchovou drenáž. Nakonec celou skalku znova zalijeme. Voda nám ukáže, kudy se bude odplavovat drobný skalkový materiál. To odstraníme, když na tato místa přidáme hrubší kamennou suť.

Štípání žuly

Potřebujete-li žulové desky rozdělit na menší kusy, opracovat a sestavit do nových funkčních celků (zde kaménka a nožky), pak hlavní limitující faktor představuje požadavek, aby byl člověk schopen sám manipulovat s jednotlivými kusy.

Nejprve si tedy tužkou vyznačíme, kudy by měl jít lom. Poté špičákem nebo majzlíkem vyklepeme podélné kapsy ve směru budoucího lomu a dělený materiál podložíme tak, aby oddělovaná část byla nad terénem (stačí jen pár milimetrů). Do vzniklých štěrbin zasuneme klíny, které střídavě zarážíme paličkou. V materiálu tak vznikne poměrně velké pnutí a každým úderem se vytvoří rázová vlna, která žulu úspěšně ulomí i bez použití brutální síly. Lom je krásně čistý. Můžeme si pomoci i diamantovým kotoučem a podélné kapsy jím vyříznout. Dá se také částečně proříznout vyznačený budoucí lom (i já jsem tak učinil), což je nesrovnatelně rychlejší a snažší. Pak ovšem po rozlomení žulové desky zůstane po obvodu znatelný strojní řez, zatímco ve středu je patrný krásný přírodní lom a textura žuly. Abychom zamaskovali tuto vadu na kráse, je třeba kladívkem oklepat vlastní řez i jeho hrany. Po namočení pak už není poznat, že k rozdělení bloku byl použit diamantový kotouč.

 Článek z RPN č. 9/2013

                            

 

 

                    

             

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace