Larvy kovaříků útočí

ZAHRADA  |  DISKUSE (2)
03 / 05 / 2011
Larvy kovaříků útočí

V dubnu přichází ten pravý čas na výsadbu brambor. Řada pěstitelů ale zvažuje, zda se do toho po loňském neúspěchu pustit. Co bylo příčinou navrtaných bramborových hlíz, které se v důsledku takového poškození rychle kazily a prakticky se nedaly skladovat? Viníky nejsou háďátka, ale drátovci, což jsou larvy brouků kovaříků.

Připravil: Jan Kopřiva, foto autor

Tito brouci mají protáhlé, štíhlé, dopředu zúžené a ploché tělo. Nejčastějším zástupcem je kovařík obilní (Agriotes lineatus), kovařík tmavý (Agriotes obscures), kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus), kovařík locikový (Agriotes sputator) a kovařík černý (Hemicrepidius niger). Typický znak představuje schopnost vymršťovat se z pozice na hřbetu rychlým prohnutím těla v oblasti štítu.

Proč drátovci?kovarik

Žijí většinou skrytě v trávě, pod hroudami nebo rostlinnými zbytky. Většina druhů se živí rostlinnou potravou nebo nektarem, některé jsou však i dravé, avšak dospělci narozdíl od larev škody nepůsobí. Larvy jsou silně protáhlé a tuhé, proto se nazývají drátovci. Jejich vývoj je víceletý – 3 až 5 roků. Žijí v půdě, trouchnivějícím dřevě nebo v rostlinných zbytcích. Larvy mohou silně poškodit vzcházející rostliny, ale i velké hlízy brambor, bulvy řepy nebo kořeny kořenové zeleniny.

Imago má protáhlé tělo, podle druhu 6 až 17 mm dlouhé. Zbarvení je proměnlivé hnědožluté, hnědé, černé s kovovým leskem, červenohnědé. Larva má tvar těla protáhlý, silně chitinózní, oligopódního typu (tři páry krátkých hrudních končetin). Podle druhu bývá na konci tří až pětiletého vývoje 15 až 30 mm dlouhá, zbarvená okrově, žlutohnědě nebo světle hnědě. Žije v půdě nebo v rozkládajících se rostlinných zbytcích.

Jak škodí?

Larvy žírem silně ničí klíčící semena obilí, kukuřice, luskovin… Do dužnatých podzemních částí rostlin (hlízy brambor, bulvy řepy apod.) pro změnu vyžírají hluboké úzké chodbičky. Pletiva v okolí požerku často zahnívají. Přezimující brouci se objevují obvykle v dubnu nebo květnu. Dospělci se mohou skrývat v rostlinném podrostu nebo tlejících rostlinných zbytcích. Některé druhy však vyhledávají květenství zejména mrkvovitých rostlin. Dospělci se živí především rostlinnými šťávami, některé druhy jsou i masožravé. Od druhé poloviny května kladou samičky do půdy 100 až 200 vajíček. K vývoji potřebují vysoce vlhké prostředí, jinak zasychají. Vylíhlé larvy bývají velké jen několik milimetrů. Zpočátku se živí výhradně humusem. Po prvním roce vývoje poškozují rostliny. Vyskytují se v půdě ohniskovitě a největší škody způsobují po zaorání víceletých plodin, zejména pícnin. Během roku se stěhují do různých hloubek podle vlhkosti půdy. Larvy vyhledávají vlhkou, ale nepřemokřenou půdu. Největší škody způsobují na jaře a na podzim na klíčících semenech  obilí, kukuřice a na dužnatých podzemních částech rostlin. V důsledku poškození dochází zpravidla k druhotnému zahnívání.

kovarici_bramboraJak je odhalit?

Práh škodlivosti zjistíme kontrolou bramborových hlíz – vadí. pokud objevíme mezi 1 až 2 larvami na čtverečný metr. Zjišťování prahových hodnot je však dosud velmi obtížné, protože rozmístění larev na pozemku bývá velmi nepravidelné. Preventivně lze proti drátovcům využít moření osiva insekticidy nebo použít pro půdní dezinfekci dusíkaté vápno. Pozor ale na to, že doba mezi aplikací a výsadbou plodin musí být alespoň 3 týdny, jinak hrozí poškození rostlin.

Pomůže prevence?

Rozhodně se vyplatí podporovat přirozené nepřátele, jako jsou krtci, rejsci, střevlíci či ptáci. Těmto přirozeným predátorům připravíme úkryty a hnízdiště pomocí hromad kamení, dříví nebo hnízdních budek. Při zaorání nebo zarytí travního drnu je ideální na pozemek vypustit slepice, ty si velice dobře a dokonale s larvami kovaříků poradí. Patří totiž k jejich oblíbeným pochoutkám.
Kvalitním zpracováním půdy do hloubky minimálně 10 až 15 centimetrů a také pravidelnou okopávkou zamezíme nebezpečnému rozšíření drátovců. Ti, kdo používají pro přípravu půdy rotavátor, mají vítězství napůl jisté.

Extra tip na likvidaci drátovců

Na pozemek rozmístíme  rozpůlené brambory nebo plátky brambor, které zahrabeme na různých místech asi 5 až 10 cm hluboko. Do nich se přítomní drátovci rychle zavrtají. Pak stačí asi po dvou až čtyřech dnech tyto návnady posbírat i se škůdci. Umístění návnad se vyplatí vyznačit kolíky nebo vlněnou přízí.

(Tento článek vyšel v č. 4/2011 RPN)

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace