Výběr dřevin na zahradu

ZAHRADA  |  DISKUSE (1)
28 / 02 / 2013
Výběr dřevin na zahradu

V minulém čísle jsme si vysvětlili, nač je třeba dát pozor při výběru a pořizování rostlin do zahrady. Tentokrát si ujasníme, pro jaký účel dané rostliny chceme. Zda chceme vysadit živý plot, osázet střešní zahradu, zpevnit svah či vyzkoušet nevšednost mobilní zeleně.  

Připravila: Jiřina Neckářová, foto: Štěpán Luťanský a archiv

Dřeviny pro tvarované živé ploty a stěny

Chcete-li mít živý plot opravdu funkční, vybírejte rostliny pro něj opravdu pečlivě. Nevhodné jsou například dřeviny choulostivé, odnožující, špatně regenerující, přechovávající škůdce a trpící chorobami (třeba hlohy). Důležité je vybírat druhy hustě větvené s co nejmenším listem. Z jehličnanů nelze doporučit ty, které se pod tíhou sněhu rozklesávají a ztrácejí tvar (Thuja occidentalis ´Ellwangeriana´). Proto je nutné setřásat sníh nejen ze solitérně vysazených jehličnanů na zahradě, ale i z těch v živém plotě. Nejspolehlivější a prověřené druhy jsou: Chamaecyparis lawsoniana (cypřišek), Chamaecyparis nootkatensis, Juniperus chinensis (jalovec), Juniperus virginiana, Picea abies (smrk ztepilý), Picea omorika, Taxus baccata (tis), Taxus cuspidata, Thuja occidentalis (zerav), Thuja plicata, Tsuga canadensis (jedlovec kanadský), Berberis buxifolia (dřišťál), Berberis candidula, Berberis thunbergie, Berberis vulgaris, Buxus sempevirens (zimostráz), Ligustrum vulgare (ptačí zob), Lonicera tatarica (zimolez), Potentilla fruticosa (mochna), Ribes alpinum (meruzalka), Symphoricarpos orbiculatus (pámelník), Acer campestre (javor), Caragana arborescens (čimišník), Carpinus betulus (habr obecný), Cornus mas (svída bílá), Eleagnus angustifolia (hlošina úzkolistá), Fagus sylvatica (buk lesní), Forsythia intermedia (zlatice prostřední), Morus alba (morušovník bílý), Prunus mahaleb (mahalebka), Prunus spinosa (trnka), Spiraea vanhouttei (tavolník), Tilia cordata (lípa srdčitá).

Dřeviny pro volně rostoucí živé ploty a stěny

Ani pro tyto výsadby se nehodí dřeviny choulostivé a odnožující. Zohlednit je potřeba druhy, odpovídající daným ekologickým podmínkám: Chamaecyparis lawsoniana, Juniperus sabina, Juniperus squamata ´Blue Star´, Taxus baccata Taxus cuspidata, Thuja occidentalis, Picea abies – kultivary, Pinus mugo – kultivary (borovice kleč), Pinus sylvestris (borovice), Berberis buxifolia, Berberis julianae, Berberis candidula, Berberis thunbergie, Berberis verruculosa, Buxus sempervirens ´Suffruticosa´, Mahonia aquifolium, Cornus alba, Cornus stolonifera, Cornus sanquinea, Hydrangea arborescens (hortenzie), Hydrangea paniculata, Philadelphus lemoinei (pustoryl), Physocarpus opulifolius (tavola kalinolistá), Prunus spinosa (trnka), Deutzia gracilis (trojpuk), Chaenomeles japonica (kdoulovec), Potentilla fruticosa (mochna), Pyracantha coccinea (hlohyně), Viburnum pragense (kalina), Viburnum rhytidophyllum, Lonicera tatarica, Ribes alpinum, Rosa - růže (záhonové mnohokvěté), Spiraea bumalda, Spiraea japonica, Spiraea arguta, Spiraea cinerea, Symphoricarpos doorenbosii, Symphoricarpos orbiculatus, Staphylea pineta (klokoč), Syringa chinensis (šeřík), Weigela hybrida (vajgélie).

Dřeviny pro vřesoviště

Pro vytvoření co nejpřirozeněji působícího společenstva zde nalezneme nejvhodnější druhy mezi rostlinami z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). Vřesoviště je podmíněno kyselým pH půdy, kterou je nutné obohatit dostatečným množstvím rašeliny. Uvedené druhy vyžadují slunce či polostín: Acer palmatum, Acer ginnala, Berberis, Betula (bříza), Caluna vulgaris (vřes), Caragana, Caryopteris (ořechokřídlatec), Chaenomeles japonica, Cotoneaster, Cytisus (čilimník), Eleagnus argentea, Erica carnea (vřesovec), Genista (kručinka), Hebe, Hippophae (rakytník), Hypericum (třezalka), Ilex (cesmína), Lavandula, Potentilla, Pyracantha, Rhododendron, Robinia hispida (akát), Rosa, Salix – zakrslé (vrba), Spiraea betulifolia (tavolník), Spiraea japonica ´Little Princess´, Tamarix (tamaryšek), Vinca minor (barvínek), Chamaecyparis (zakrslé kultivary), Ephedra (chvojník), Juniperus, Larix (modřín), Picea - zakrslé kultivary (smrk), Pinus (borovice).

Dřeviny pro výsadbu v nádobách

Z nedostatku prostoru se často musíme omezit na pěstování rostlin v nádobách – na tzv. mobilní zeleň. Výhodou je, že nádoby lze osazovat dle momentální nálady a ty plně mobilní přesouvat z místa na místo. Ovšem ne všem rostlinným druhům se tyto podmínky zamlouvají… V malé zahradě je vhodné připevnit nádoby na zeď nebo na okenní římsu. Tím se uspoří místo na zemi, kde lze umístit trvalejší rostliny v květináčích a velkých džberech, které vyžadují pevný základ. Pro nejlepší estetický účinek kombinujte různé nádoby. Kromě klasických květináčů a různých džberů, se dají osázet staré kamenné žlaby, závěsné a nástěnné košíky, výklenky ve zdi, staré hrnce apod. Budete překvapeni, jak úžasně pak rostliny působí. Velkým nešvarem je sesazovat mnoho druhů rostlin do jedné nádoby. Lepší je použít jeden druh a jeho kultivary; působí to klidně a harmonicky. Vhodná je směs rostlin s různým habitem, nejlépe druhy vzpřímené v kombinaci s keříčkovitě a převisle rostoucími. U dřevin zde preferujeme volnější stavbu koruny.

Rostliny pro střešní zahrady

Nejprve si zjistěte, zda na své střeše můžete nějaké rostliny pěstovat, což vám ověří statik. Nejedná se jen o tíhu rostlin, ale také o hmotnost izolace a substrátu. Střecha musí být také vodotěsná a mít snadno přístupný zdroj vody, neboť vítr a slunce způsobují velmi rychlé vysýchání substrátu. U dřevin na střešní zahrady dáváme přednost těm, které jsou zcela otužilé a mají pěkný habitus. U trvalek jsou vhodnější druhy s drobnějším listem, díky kterému dochází k minimálním ztrátám vody transpirací. Při výběru mějte na paměti, že na střeše panují nepříznivé podmínky: úpal, zastínění, kolísavé teploty, vítr, nízká vlhkost vzduchu, menší prostor pro kořeny, který v zimě zcela promrzá… Velký vliv má expozice ke světovým stranám (nejvýhodnější je severozápadní, nejhorší východní nebo severovýchodní - hlavně u stálezelených dřevin). Přesto existují druhy, které tyto extrémní podmínky úspěšně snášejí. Nejvhodnější jsou rostliny sukulentního charakteru, tzn.  rozchodníky, lomikameny, netřesky apod. a dále: Chamaecyparis nootkatensis, Chamaecyparis pisifera, Ginkgo biloba (jinan), Juniperus, Microbiota decussata, Picea abies, Picea omorika, Picea pungens, Pinus (všechny druhy a kultivary, hlavně keřovité), Taxus, Thuja occidentalis, Acer ginnala, Acer negundo, Acer palmatum, Caragana arborescens, Carpinus betulus ´Columnaris´ a ´Fastigiata´, Celtis (břestovec), Eleagnus angustifolia, Chaenomeles, Cornus alba, Cornus stolonifera, Corylus avellana (líska), Cotinus coggygria ´Royal Purple´ (ruj), Cotoeaster (skalník), Crataegus crus – galli (hloh), Forsythia, Hippophae, Hydrangea, Potentilla, Prunus mahaleb, Prunus triloba (mandloň), Rhododendron (azalka), Rhus tyhina (škumpa), Rosa, Salix matsudana ´Tortuosa´ (vrba), Spiraea arguta, Spiraea bumalda, Spiraea japonica ´Little Princess´, Berberis, Buxus sempevirens, Calluna vulgaris, Erica carnea, Euonymus fortunei (brslen), Lavandula angustifolia, Mahonia aquifolium, Pyracantha coccinea, Rhododendron, Vaccinium (brusnice borůvka, brusinka), Vinca minor (barvínek).

Dřeviny pro zpevnění svahů

Následující druhy dřevin se rychle rozrůstají a svojí rozvinutou kořenovou soustavou zpevňují svah: Acer campestre, Acer platonoides, Acer pseudoplatanus, Alnus (olše), Betula, Crataegus  (hloh), Eleagnus angustifolia, Fagus, Fraxinus (jasan), Populus alba (topol), Populus tremula, Prunus mahaleb, Prunus padus (střemcha), Quercus (dub), Robinia pseudoaccacia (akát), Salix, Sorbus aucuparia (jeřáb), Sorbus aria, Acer tataricum, Amorpha (netvařec), Berberis, Caragana, Colutea (žanovec), Cornus alba, Cornus (svída), Corylus, Cotinus, Cotoneaster, Euonymus europaeus, Forsythia, Hippophae, Ligustrum vulgare, Lonicera, Prunus spinosa, Pyracantha, Rhus, Ribes alpinum, Rosa canina, Rosa rugosa, Sambucus (bez), Spiraea vanhouttei, Symphoricarpos, Syringa vulgaris, Tamarix, Viburnum lantana, Viburnum opulus, Juniperus, Larix, Pinus.

Extra tip

Aby psi a kočky neškodili

Pokud necháte po zahradě volně pobíhat své zvířecí miláčky, může vám najednou začít žloutnout třeba zakrslý kultivar jehličnanu anebo živý plot z túje. Pejskové totiž rádi močí především na jehličnany, které pak postupně žloutnou. I žluté skvrny v trávníku mohou označovat místa, kam vykonává svoji potřebu pejsek. Řešením je buď výběr takových druhů, které ho nebudou lákat anebo mu vymezit na zahradě prostor, kde se může volně pohybovat. U koček zase platí, že se nejraději sluní a odpočívají v nižších trvalkách. Zde pomůže vysadit šantu kočičí (Nepeta faassenii), kterou kočky doslova milují a budou se proto držet v její blízkosti.

Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 3/2013.

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace