Čarověníky z Bělečka

ZAHRADA  |  DISKUSE (1)
03 / 07 / 2012
Čarověníky z Bělečka

Zahrady se sbírkami čarověníků jsou v Čechách dosti hojné, ale jen málokde lze vidět tři tisícovky exemplářů propojené v  originální zahradní kompozici – tak, jako u Vladimíra Valenty z Bělečka. Právě tam před deseti lety utekl z Hradce Králové za přírodou.

 

Připravila: Radka Borovičková, foto: Zdeněk Roller

Svůj sen - zahradu zaměřenou na čarověníky a zakrslé jehličnaté  i listnaté dřeviny začal budovat v roce 1999. A protože je mimo jiné i milovníkem zálesáckého stylu, postavil tu pro svoji rodinu repliku mohutného kanadského srubu. Díky tomu, že dům i zahradu ze všech stran obklopuje písčina s borovým lesem, jeho cizokrajnost a robustnost působí velmi přirozeně.

Belecko1

Učarovala mi šmidka

„Všechno to začalo, když jsem vybíral rostliny pro svoji první, malou zahradu,“ vzpomíná Milan Valenta. „Sortiment dřevin na tehdejším trhu mě zdaleka neuspokojoval. Jednoho dne mi můj přítel Michal ukázal „šmitku", jeden z nejrozšířenějších českých čarověníků. Od té doby jsem byl ztracen a zcela jsem propadl jejich tajemnému kouzlu. Staly se mou celoživotní láskou, nadšením a nepoznaným dobrodružstvím. 

Nejdříve pomalu, ale pak rychleji jsem se seznamoval s lidmi od čarověníků, nadšenci, jako já. Z této doby mi zůstalo jen málo těchto „kytek", ale zato hodně dobrých přátel, prověřených časem. Však také spolu každý rok vyrážíme do různých koutů Evropy za novými a neobjevenými druhy čarověníků. Doma pak roubujeme a roubujeme. Pouštíme se do stále obtížnějších druhů. Ročně tak získám až 100 novinek. A to od přátel, nebo našich, hlavně od syna Jana, který má oko na nové nálezy.“

Belecko2 

Stavěli jsme na písku

Deset let stačilo na to, aby Vladimír Valenta vybudoval také rozsáhlou školku, samozřejmě čarověníkovou, i zajímavou zahradu s roklinou, kterou musel vybagrovat v písku. Na jejím dně je foliové jezírko, jehož úkolem je především zrcadlení stromků. „Zpočátku to vypadalo, že v místě jezírka máme pramen. Voda však nakonec odtekla někam jinam,“ říká majitel. Téměř celá zahrada má umělé zavlažování. „Sucho by mým výpěstkům nesvědčilo,“ glosuje stavební práce majitel. Zahradní partie nad jezírkem je zpevněná dubovými trámy a koncipovaná do podoby skalního amfiterátru s několik terasami. Roste na nich mini les z jehličnanů i listnáčů, ale i spousta suchomilných podrostových rostlin, zejména trav.

Terasy jsou ozvláštněné rozměrnými i menšími balvany, a také několika solitéry. „Bílé balvany, to je vápenec z Prachovic od Seče, k nim jsem přidal drobnější vápencovou břidlici z téhož lomu,” vysvětluje pan Valenta. „Říká se se sice, že se dva druhy nemají kombinovat, ale protože oba druhy kamene pocházejí ze stejného místa, tak myslím, že k sobě i na zahradě patří.”

Belecko3 

Jak se stát „kytkařem“

Procházíme zahradou a potkáváme stromky s malými, středními či skoro neviditelnými jehličkami, některé jakoby zaťaté do malé dlaně, jiné podobné chomáči trávy, další připomínající přezrálý míč. „Záleží na tom, jak je čarověník zaštipovaný a na jakou podnož ho zahradník narouboval,“ vysvětluje majitel.

Mimochodem, naše země je na čarověníky mimořádně úrodná, existují tisíce kultivarů nasbírané českými sběrateli zejména na jehličnanech - borovicích a smrcích.

Mnohé z nich jsou známé a oblíbené u nás i v zahraničí. Nesou populární jména známých sběratelů-průkopníků - Kalouš, Malík, Halda, Borovec, Beran, Sláma a samozřejmě také Valenta.

„Dnes už však na běžných borovicích lesních „kytky“ nikdo nesbírá, jsou totiž náchylné na sypavku a další houbová onemocnění,“ vysvětluje čarověníkář. „K tomu udrží jen dva ročníky jehličí - letošní a loňské. „Ta „kytka“ je proto dost řídká na podívání. Borovice lesní se zkrátka hodí spíše na tvarované bonsaje. Někdo je sice sbírá, ale nemá to cenu, protože se pořád musí držet fungicidy. Já se proto zajímám především o čarověníky z klečí, třeba z kleče bažinné. Díky této vášni jsme poznali s kamarády všechny bažiny v Evropě.

Během let jsme tak objevili asi jeden a půl tisíce čarověníků, jen tři z mých objevů jsou opravdu známé: Valenta filigrán a Valenta hexe. Zajímavý je čarověník z polských rašelinišť, ten se jmenuje Absolut a je to sběratelská bomba. Jeden čarověník jsme si dokonce dovezli až ze Sachalinu - ze smrku ajanského. Bohužel ze sto roubů žije u mne jen jeden. A to jsme to měli pojištěné a vysazené na dvou místech. Některé rouby zkrátka nejsou moc životaschopné. Sbírám také čarověníky z kaštanů, modřínů, jilmů a dřištálů, ty dodávají zahradě barvy a načechraný půvab listnáčů.“

Belecko4 

Pro malé i velké zahrady

Čarověníky jsou u nás velmi populární. Na větších zahradách z nich lze vytvořit zajímavé lesíky, na menší vnesou druhovou pestrost a přitom nespotřebují mnoho místa. „Však jsme také v tomto oboru světová velmoc, třeba Američani na concolorkách (jedle ojíněná), kterou mají za národní strom, objevili 40 čarovněníků. A naši sběratelé jich mají na kontě také čtyřicet.”

Sběratelé dělí čarověníky na trpasličí a malé. Ty trpasličí jsou husté jako karfiol, ale mají jen nepatrné přírůstky. „Pro běžné zahrady je nedoporučuji, říká pan Valenta. „Jsou problematické i proto, že jsou až příliš husté, takže na nich zůstává odumřelé jehličí. Lze ho vytahat jen pinzetou. Pokud to neuděláte, může se mrtvé jehličí stát živnou půdou pro bakterie a miniatura odejde. Proto jsou pro běžné pěstování lepší volnější, méně husté typy čarověníků.”

Belecko5

Mám rád neobyklé věci

Květů na zahradě Valentových najdete jen poskrovnu a pokud ano, jsou to opravdové vzácnosti - třeba růžový střevíčník královnin (Cypripedium reginae), divoká orchidej ze severovýchodní Ameriky. „Tyto orchideje jsou moji miláčkové a také zahradní bomba,” usmívá se pan Valenta, který byl kdysi sběratelem orchidejí. „Měl jsem jak venkovní, tak i tropické a dokonce i velký skleník na střeše. A tyhle kousky jsou pro mne příjemná reminiscence.”

Za některými kameny ve skalce jsme také vystopovali počerné skupinky trilií. Patří mezi dálnovýchodní hajní rostliny, dost ceněné. „Mne prostě shánět a pěstovat takové ptákoviny baví, glosuje výsadbu majitel.”

Extra tip

Sběratelé dnes přecházejí na čarověníky snesené z exotických borovic, ať už to jsou aristaty (Pinus arista, borovice osinatá) nebo concolorky (Abies concolor, jedle ojínělá). I takovéto vzácnosti jsme na zahradě pana Valenty objevili. „To víte, těší mne, když se mohu kamarádům pochlubit něčím neobvyklým.”

 Článek z časopisu Receúty prima nápadů č. 6/2012.

 

 

 

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace