Rozbor vody v jezírku

ZAHRADA  |  DISKUSE (0)
27 / 06 / 2012
Rozbor vody v jezírku

Máte sen postavit si na zahradě nádherné jezírko? Představujete si křišťálově čistou vodu, v ní hejno rejdících koikaprů, obrovské barevné květy leknínů a po okrajích nějaké  „trávy“? Leckdo má podobné představy a touhy, ale aby tomu tak bylo, musíte pro to něco udělat.

 

Připravil: Ing. Vladimír Borovec, CSc. foto: Štěpán Luťanský

Dostatek zón na výsadbu rostlinjezirko_dite

První, co je potřeba si uvědomit, je fakt, že lepší bude problémům s řasami předcházet a ne je řešit až dodatečně. Uvádí se, že alespoň třetina plochy jezírka by měla být osázená rostlinami. Výsadba mokřadních rostlin se provádí výhradně do kačírku; doporučená frakce je 16/32 mm. Pro dosažení přirozeného vzhledu lze přidat trochu větších valounů. Drobnějším frakcím se raději vyhneme. Stejně tak nepoužíváme drť z lomu. Vrstva kačírku se doporučuje alespoň  30 cm. U vrstvy silnější než 50 cm může nastat problém. Potřebujeme, aby bylo ve vrstvě kačírku dostatečné množství  kyslíku, který zajistí aerobní rozklad organických zbytků. V tomto případě jsou konečným produktem rozkladu živiny využitelné rostlinami a bakteriemi. Kyslík se do vody dostane pohybem vody - ať už to větrem, vodopádem, potokem nebo i uměle vzduchováním. Samozřejmě ho do vody uvolňují také rostliny, hlavně ponořené. V případě, že použijeme kačírek drobné frakce, může se brzy stát, že se ucpe kalem. V tom případě pak aerobní procesy se změní na anaerobní. Výsledkem jsou pak jedovaté ionty a plyny, které ohrožují ryby a rostliny v jezírku. Popisovanému jevu nezabrání ani technika, pouze ho o nějaký čas oddálí.

Vhodný substrát

Jak jsme se již zmínili, nedáváme do jezírka jemný substrát. Lomová drť má ostré hrany, které jsou hrozbou pro folii. Kromě toho se může tento substrát snadno utužit tak, že vytvoří jednolitou hmotu. Vzduch pak dovnitř proniká velice obtížně. Setkali jsme se již i s tím, že firma použila do koupacího jezírka jako substrát písek. Prvním rokem jezírko fungovalo, jak mělo. Už druhým rokem se ale písek zhutnil tak, že vznikla neprodyšná krusta. Zhutnění bylo takové, že v něm nebyly vidět stopy dospělého českého obézního muže. Důsledkem byly výše popsané pochody. Citlivější rostliny zahynuly. Odolnější rostliny, hlavně orobinec a skřípiny, živořily. Zbarvení listů bylo žlutozelené, na koncích oschlé. Řešením je již zmiňovaný hrubší kačírek frakce 16/32 mm a vysazení dostatečného množství rostlin, dále pravidelné dodávání bakterií a účinná technologie. Tu bychom měli pravidelně čistit. Obecně řečeno - udělat vše pro to, aby se do jezírka dostávalo zvnějšku co nejméně organických nečistot.

jezirko_kapriProč větší kačírek?

Vliv velikosti frakce kačírku na biologické pochody v jezírku nám ukáže následující příklad. Jednalo se o velice pěkné jezírko, kde byla použita silná mechanická filtrace z bazénu. Aby se čištění vody posílilo také o biologické procesy, byl vybudován ještě mokřad s hustě nasazenými rostlinami. Vodu z jezírka se čerpala do čističky, odkud tekla do mokřadu, a pak teprve potůčkem do jezírka. Voda v jezírku tak byla čistá, mechanicky přefiltrovaná, nemohl se však zbavit vláknitých řas, které měly evidentně k dispozici spoustu živin. Majitel nemohl pochopit, proč tomu tak je. Vždyť měl dvojité čištění vody, ryb poskrovnu, filtr pravidelně čistil od kalu, který vypouštěl do mokřadu, aby se tam rozložil. Stále ale narážel na problém s mokřadem. Ať dělal, co dělal, rostliny mu tam nerostly. Někde byla chyba.

Případ téměř detektivní

Nastalo téměř detektivní pátrání. Nejdříve bylo potřeba odebrat vzorek vody z jezírka. Vše bylo v pořádku, ukazatele byly v normě. Až zpověď majitele pomohla problém odhalit. Aby byl mokřad plně funkční, měl hloubku asi 1,2 m. Jako substrát byl použit drobný kačírek a mechanický filtr byl čištěn každé tři týdny tak, že byl kal vypouštěn do mokřadu. Drobný kačírek se kalem velmi rychle ucpal. Následkem toho byl vznik právě opačných pochodů, než pro jaké byl mokřad vybudován – totiž anaerobní procesy, které v mase jemného kačírku produkovaly dusitany a plyny v takové míře, že spolehlivě ničily rostliny. Zajímavé bylo, že zatímco v jezírku byly dusitany v normě, v mokřadu měly 3x vyšší hodnotu. Mokřad byl dokonale nefunkční. Potok, tekoucí od mokřadu do jezírka s rostlinami,  dokázal naštěstí NO2 částečně eliminovat.

lekniny_ruzovePomoc pak již byla jednoduchá. Vyhodit jemný kačírek z mokřadu, na dno dát větší valouny a navrch kačírek frakce 16/32 mm. Dále nevypouštět kal při čištění filtru do mokřadu, vysadit nové rostliny a dodat nové kultury bakterií. Výsledek nenechal na sebe dlouho čekat. Po 2 měsících byla voda jak v jezírku tak v mokřadu v normě a rostliny rostly jedna báseň.

Z toho plyne i doporučení: Pokud se objeví problém s vodou v jezírku, jako první provedeme rozbor vody (pH, fosfor, dusičnany, dusitany, tvrdost celkovou a tvrdost karbonovou). Ten vždy ukáže na vzniklý problém, který pak můžeme řešit.   

Pozor na okolí jezírka

Znám i další příklad nečekaných problémů s vodou v jezírku. Šlo o jezírko střední velikosti s kačírkem 16/32 mm, množstvím rostlin, vhodnou technikou a s vodou ze studny. Za tři dny bylo zelené jako brčál! Voda byla vyčerpána, jezírko vyčištěno od napadané zeminy, kterou sem zřejmě nahrnuli muži zapojující elektřinu. Za čtyři dny bylo jezírko opět brčálové. Bylo tedy potřeba provést rozbor vody – jednak nedalekého potoka, pak z jezírka a také ze studny. Potok byl v normě, zato v jezírku bylo 3x více NO3, než je normální, a ve studně dokonce 6x více než doporučená hodnota. Čím to?

Jak se ukázalo, na vině byl otevřený kompostér asi 2 m od studny, každý týden s novou dávkou čerstvě posekané trávy. Závlaha, dopadající i na kompostér, pak udělala svoje. Vytékající močůvka se vsakovala do zeminy okolo studny. Kompostér jsme tedy přestěhovali jinam. A protože v jezírku ještě nebyly ryby, dal se problém vyřešit biologickou cestou. Jezírko bylo ovšem potřeba znovu vypustit, vyčistit a do nové vody dodat další dávku bakterií. Pak stačilo vzít starou punčochu a jít lovit vodní blechy – drobné korýše dafnie. V následujících dnech se voda mírně zakalila, ale nezelenala. Korýši fungovali jako účinný biologický filtr. Po ujmutí rostlin se do procesu spotřeby živin zapojily i ony.

Toto řešení je však efektivní pouze tehdy, nemáme-li v jezírku ryby. Jakmile je tam vypustíme, máme po „blechách“. Ale to už fungují naplno rostliny, bakterie a technika. K vyřešení problému nám opět pomohl rozbor vody.

 Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 5/2012.

 

 

 

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

14 / 12 / 2017
SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

SNÍH: Kde (ne)solit a jak ho využít

více
13 / 12 / 2017
Užitková zahrada v prosinci

Užitková zahrada v prosinci

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

ZAHRADNÍ PORADNA: Plody ořechů pokryté černým obalem

více
12 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

ZAHRADNÍ TECHNIKA: Základní údržba sněhové frézy

více
10 / 12 / 2017
Chráníme rostliny a stromy v zimě

Chráníme rostliny a stromy v zimě

více
8 / 12 / 2017
ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

ZAHRADNÍ PORADNA: Proč hnědnou a měknou jablka

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace