Den sv. Valentýna představuje poměrnou novinku v rámci tuzemské kulturní tradice. Některé lidí až nečekaně zlobí fakt, že ho řada zvláště mladých lidí vzala za svůj. Přitom má tenhle světec s českým prostředím společného víc, než možná tušíte. Jeho ostatky – přesněji část kosti z lopatky - je totiž uložena na pražském, Vyšehradě!
Vánoční zvyky se případ od případu, zem od země liší. To, co máme za samozřejmé my, může překvapit třeba Angličany, Finové zas mohou zaskočit nás, jiný den než u nác jsou roznášeny dárky v USA atd.
Zámek jakoby přenesený ze slunného Toskánska do blízkosti Litoměřic má dlouhou a pohnutou historii. Zapsal se do dějin staročeštiny, neboť věta „dal gest Ploscouicih zemu“ z počátku 13. století je nejstarší souvislou českou větou, jaká se dochovala v našich listinách (psaných jinak latinsky). V Ploskovicích sídlil loupeživý rytíř, vládli tu johanité i husité, došlo tu k několika povstáním a žil tu také poslední český korunovaný král Ferdinand V.
V srdci Českého ráje stojí na strmé skále nad Jizerou, ale jeho masivní zdi svědčí o tom, že to byl původně starobylý hrad. Teprve v renesanci byl přestavěn na zámek a znovu upraven na počátku 19. století, jako jeden z prvních u nás v duchu dobového romantismu. Jeho poslední majitelé, rod hraběte Des Fours Walderode, ho obývali až do konce druhé světové války a veškeré zařízení se na zámku dochovalo. Dnes nabízí unikátní expozici života šlechtické rodiny v první polovině 20. století.
Dnes bývá svatební noc pokládána za sice romantickou a příjemnou, ale z hlediska vlastní svatby vlastně trochu formální záležitost. A většinou už nezáleží ani na tom, jestli se novomanželé před svatbou důvěrně poznali, anebo zda je nevěsta ještě panna.
Špinavé doly, špinavá Poldovka, unavené industriální město… Do Kladna se na nedělní výlet obvykle nevydáváme. Když se však odhodláme smést pavučinu představ, dostaneme se k jiskřivým střípkům minulosti svérázného místa.
Podle staré aztécké legendy se tato rostlinka s oslnivě rudými listy zrodila z několika kapek krve ze zlomeného srdce jedné nešťastně zamilované místní bohyně. Aztékové si však této květiny vážili více pro její praktické výhody. Z jejích listů vyráběli červené barvivo na látky a používali je jako přísadu do kosmetiky. Mléčnou mízu zpracovávali na lék proti horečce.
Po tisíciletí se lidé radují z narození dítěte. Pro každou rodinu to je svátek, doprovázený různými zvyky a rituály. Záleží jen na době, kultuře či víře.
Být kronikářem v tak malebném městě, jako jsou Litoměřice, to musí být radost. Tuhle naivní myšlenku rozprášil dlouholetý litoměřický kronikář Oldřich Doskočil.
Třešňové větévky při troše štěstí vykvetou na Štědrý den bílými kvítky a přinesou neprovdané dívce příští rok ženicha. S Vánocemi a různými rostlinami jsou však spojené i další pověry...
Aktuální číslo
5/ 2012
další číslo vychází
31.5.2012
Předplatné na rok
za pouhých 312,-
dnes je sobota 19.5.
a svátek má Ivo
REKLAMA
Aktuálně
Když se medvěd probere ze zimního spánku, jeho první starostí je pořádně se nacpat medvědím česnekem a dalšími bylinami. Dávka, kterou následkem toho ...
Okapy mají zásadní význam: odvádějí dešťové srážky se střechy mimo stavbu. Proto je musíme nejen správně instalovat, ale také ...
Anketa
Jak se Vám líbí náš nový web?
REKLAMA
Copyright © 2011-2012 Created by ARKAS s.r.o.
REKLAMA
