Spojování konstrukcí ze dřeva

STAVBA  |  DISKUSE (0)
29 / 10 / 2014
Spojování konstrukcí ze dřeva

V dávné historii se pro spojování dřevěných konstrukcí používaly čepy z tvrdého dřeva. Práci pak výrazně zkvalitnily závity, které se do tyčí z tvrdého dřeva začaly vyřezávat zhruba od roku 400 př. n. l. Ocelové spojovací šrouby pocházejí ze 17. století, klasické vruty z 19. století. Nejnovější technologií je spojování pomocí lamelovací frézky.

V domácí dílně a při stavbě se pro rozpojitelné spojování dřevěných konstrukci požívají především vruty s kónickým či válcovým dříkem a se závitem, který dovoluje vytvořit se dřevem tzv. samosvorné spojení. Stále nenahraditelné zůstávají hřebíky, ale jen při správném použití. Za moderní spojovací prvky platí úhelníky a spojovací lamely.

Vruty do dřeva

Klasické ocelové vruty bez povrchové úpravy – s kónickým dříkem a jednou drážkou v hlavě –téměř vytlačily samořezné vruty z tvrdé oceli, povrchově upravené proti korozi. Drážka v hlavě stále může být podélná, ale dnes nejpoužívanější je křížová drážka Phillips - PH pro rychle šroubovatelný vrut. Dále se používá křížová drážka Pozidrive - PZ pro univerzální vrut, šestihranná drážka Imbus pro nábytkový vrut a hvězdicová drážka Torx pro silné utažení vrutu.

V domácí dílně používáme čtyři základní typy: Univerzální samořezný vrut s pozinkovaným povrchem (případně potažený plastem) – slouží ke spojení masivního dřeva, dřevotřískových desek a MDF desek. Zpravidla je doplněn plastovým kloboučkem k zakrytí otvoru. Vrut pro tzv. rychlé zašroubování má vytvrzený (zpravidla) fosfátovaný povrch s dvouchodým závitem. Používá se hlavně k upevnění sádrokartonových desek. Vrut se zápustnou, čočkovitou či půlkulatou hlavou slouží k upevnění ozdobného kování, lišt a štítků. Podstavcový vrut s šestihrannou hlavou je určen na pevné spojení masivnějších konstrukcí: hlava umožňuje pevnější zachycení při vtáčení a vytáčení.

Tradiční hřebíky

Při stavebních činnostech se dřevem upotřebíme hlavně hřebíky stavební, s plochou nebo se zápustnou hlavou. Vyrábějí se z běžné konstrukční oceli v délkách zhruba od 40 do 250 mm o různé tloušťce a používáme je pro montáže trámů, připevňování prkenného bednění, záklopů a podobně. Tvarově shodné jsou stavební hřebíky z uhlíkaté oceli s vyšší tvrdostí a zakalené, takže dobře proniknou i tvrdými deskami OSB, dřevotřískou a překližkou. Pro dlouhodobé a pevné spojování masivního dřeva se používají ocelové kroucené hřebíky s profilovaným dříkem.
Hřebíky v pozinkované úpravě s širokou hlavičkou, tzv. lepeňáky, slouží pro připevnění tenké lepenky, izolační fólie nebo plastového šindele. Kolářské hřebíky mají naopak hlavičku malou a používají se tam, kde by neměly být nápadné – při připevňování obkladových palubek, dokončovacích podlahových a dekoračních lišt a podobně.

Spojovací úhelníky

Pro spojování do pravého úhlu – u dřevěných trámků, desek nebo polic do regálů či přímo na stěnu – je nejjednodušší použít úhelníky. Vyrábějí se v různých tvarech, velikostech i materiálech (plech, plasty). Duté úhelníky se dají otevřít a po zašroubování vrutů opět zavřít. Mají různou nosnost a nemáme-li dostatečně silný úhelník, musíme zvýšit jejich počet – pak unesou úměrně tomu vyšší zatížení. U některých úhelníků je proto uvedeno maximální zatížení na konci vodorovného ramene. Pro spojování trámů jsou určeny masivní pozinkované úhelníky (vhodné například pro konstrukci pergol). Pro tyto účely lze použít i obdélníkové desky ze silného ocelového plechu, s otvory. Do značné míry nahradí tesařské spoje.



Neviditelné spojení

Všechny druhy plochých materiálů na bázi dřeva spojíme dřevěnými lamelkami pomocí lamelovací frézky. Předností lamelového spoje je pevnost a neviditelnost. Při použití frézky není zapotřebí šablona, jako třeba u kolíčků. Tloušťka materiálů může být od asi 10 až 50 mm, při silnějším materiálu použijeme více lamelek vedle sebe. Velikost lamelky zvolíme podle materiálu a možné hloubky zapuštění.

Dorazovou plochu lamelovací frézky můžeme aretovat pod libovolným úhlem podle zkosení. Snadno tak vyrobíme rámeček ve tvaru mnohoúhelníku, respektive spojíme rámečky pod úhlem například 45 stupňů.
Spoj je možné ještě před pevným stažením srovnat mírným poklepáním paličkou na hrany materiálu. Pro trvalou fixaci lamelek se používají disperzní lepidla, např. Herkules. Spojování pod úhlem ale vyzkoušíme nejdříve bez lepidla.


Extra tip: Z vrtačky šroubovák

Vruty je možno zašroubovat i méně výkonnou akumulátorovou vrtačkou s plynulou regulací otáček. Na šroubovák ji změníme tím, že do upínací hlavy vložíme tyčku s příslušným plochým nebo křížovým nástavcem – bitem. Užitečný doplněk je vícestupňový momentový klíč, kterým nastavíme potřebnou sílu dotažení.

Moderní aku­-šroubováky mají upínací hlavu se šestihranem. Šroubovací nástavec (bit) musí odpovídat velikosti i typu hlavy vrutu (plochý, PZ, PD atd.), jinak poškodíme hlavu a někdy i nástroj. Větší vruty lze snáze zašroubovat, když na závit naneseme vosk nebo mýdlo. Než si šroubování osvojíme, zvolíme nízké otáčky.

Předvrtání otvoru

Průměr otvoru pro samořezný vrut závisí na tvrdosti dřevních materiálů a tloušťce. Zatímco do měkkého dřeva o tloušťce asi do 20 mm není nutné předvrtávat otvor vůbec (vrut stačí jen zlehka přiklepnout kladívkem a vrtačkou došroubovat), u tvrdého dřeva, překližky a dřevotřísky se doporučuje vyvrtat v celé délce vrutu otvor o průměru tzv. malého průměru vrutu. Ten změříme posuvným měřítkem, nebo vypočítáme – je to zhruba polovina až dvě třetiny největšího průměru vrutu. Předvrtání je pak nutné i u tvrdých překližek vzdorujících vodě, které se používají ve stavebnictví. Délka vrutu, kterým upevňujeme například deskový materiál k pevné konstrukci, by měla být přibližně trojnásobkem tloušťky desky.

Práce s hřebíky

Délka hřebíku by měla být taková, aby přitlučený hřebík zasahoval dvěma třetinami délky do podkladu, neboli má být trojnásobkem tloušťky přibíjeného prkna či fošny.

Rozštípnutí přibíjeného materiálu hřebíkem zabráníme, když na hrot hřebíku poklepeme kladívkem, a tak jej lehce ztupíme. Profily z tvrdého dřeva bývá nutné mírně předvrtat

Abychom při přibíjení palubek nebo lišt kolářskými hřebíky nepoškodili dřevo, přikládáme na hlavičku vyřazený hlavičkář na nýty nebo ocelovou tyčku menšího průměru (můžeme použít důlčík nebo upravený větší hřebík).

Pro přibíjení malých hřebíčků, které se špatně drží, použijeme tzv. peán (používají jej chirurgové) nebo kleště s úzkými dlouhými čelistmi. Hřebíčky můžeme také zatlačit do proužku papíru, a ten po jejich přibití odtrhnout.

Pro spojování tvrdých materiálů (OSB, dřevotříska, lamino, překližka) používáme dražší, ale pevnější kalené hřebíky. Obyčejné hřebíky budeme zbytečně ohýbat.

Připevňování sádrokartonových desek hřebíky je riskantní a málo profesionální: jestliže deska nepraskne při prvních úderech kladívka, rozsype se téměř určitě při posledních.

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv autora a firem; vydáno v  RPN 3/2013

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

7 / 12 / 2017
Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

více
30 / 11 / 2017
Češi věří Bramacu

Češi věří Bramacu

více
10 / 11 / 2017
NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

více
23 / 10 / 2017
Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

více
17 / 10 / 2017
Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

více
9 / 10 / 2017
Příčky jednoduše a pro klid v domě!

Příčky jednoduše a pro klid v domě!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace