Na barokním statku

STAVBA  |  DISKUSE (0)
05 / 09 / 2014
Na barokním statku

Na návsi jedné z menších obcí nedaleko hradu Okoř jsme objevili dokonale zrekonstruovaný barokní statek, vystavěný stejně jako hrad z břidlice. Po tři století patřil rodině bohatého mlynáře, náležely k němu i polnosti a dvůr se zahradou.

Rozlehlou usedlost řadu let obhospodařovali socialističtí zemědělci, prošel si obdobím devastace. Pak přišel čas, kdy se opět navrátil do vlastnictví rodiny původních majitelů. Energická paní domu rekonstrukci komentuje s úsměvem, k němuž ale řadu let patřila velká píle. „Kdo statek znal za socialistické éry, dnes by ho asi poznal jen stěží. Zmizela spoustu přístavků a vnitřních vestaveb, které k domu dočasní držitelé přičinili, prokoukla zazděná okna i dveře.“ Jedna z největších počátečních položek tak šla na odvoz suti na skládku… Půdorys statku se nezměnil, jen vnitřní dispozice prodělaly spoustu změn. „Naštěstí se tu zachovaly krásné původní klenby,“ libuje si majitelka. Nebylo to ale snadné, protože na původním půdorysu statku nenajdete ani jeden pravý úhel, takže firmy provádějící rekonstrukci dost reptaly…

Zahrada za kamennou zdí

Dnes to v létě před jižním průčelím domu za poctivými dřevěnými vraty voní levandulí, jen pár kroků je to k novému a prostornému zahradnímu altánu. Právě odtud máme velmi pěkný pohled na zahradu, která je krytá kamennou zdí s nově vybudovanými nikami, plnými květin. Zeď proti altánu krášlí vzrostlý plamének, v době naší návštěvy v plném květu.

Díky dopolední přeháňce šlapeme v doprovodu majitelky přes mokré, cihlami vydlážděné nádvoříčko, a pak míříme vydlážděnou cestičkou k bráně na protější straně rozlehlého obdélníku zahrady. Ta je z jedné strany ohraničená hospodářskými budovami, z druhé malebnou, i když nezvykle vysokou kamennou zdí. Na trávníkovou plochu zeleného čtverce už majitelka stihla vysadit několik okrasných listnáčů i konifer. Ale jen tolik, aby hlavní slovo patřilo pažitu. „Zelinařit tu nebudeme a kytky sem moc nepatří. Stačí květináče v nikách a podél zdí, záležet jsem si dala na květinové výzdobě pergoly.“

Střízlivost a jednoduchost nás pak provázejí celou návštěvou domu i venkovních dispozic, vše je dotaženo do detailu a působí účelně a svěže.

Domu sluší jednoduchost

Na začátku rekonstrukce projektant přišel s ideou kovu, plastu a skla, ale majitelka se vzbouřila. „Mám ráda přírodní materiály a tohle je staré selské stavení, takže pro žádnou avantgardu tu není místo. Starému domu sluší prostota a spojení bílé a hnědé. Hlavně jsem chtěla docílit, aby vzniklo příjemné a uklidňující bydlení,“ svěřuje se hostitelka.


Potvrzujeme, že přesně tak na nás vnitřek domu působí, ještě více však okouzluje spojení starých věcí a svěžích, místy až provokativních nápadů majitelky. „Inspiraci jsem čerpala během svých návštěv v Provence, ale i z francouzských časopisů o bydlení. Snažila jsem se vycházet i z dispozic domu a jeho ducha, daného masivností zdí. Bylo mi také jasné, že tu mohu mít jen nábytek zhotovený na míru a že nesmím přeplnit prostor.“

Rekonstrukce podle fotografií

„Před rekonstrukcí jsme nejprve očistili všechny zdi; to abychom vycházeli z co nejpůvodnějšího stavu. Pak jsme všechny původní a později zazděné otvory pro okna vybourali a osadili okny, která nejvíce odpovídají původnímu typu ze starých fotografií. Jak vidíte, i když jsme nepřidali ani jedno okno, máme tu světla dost. Nakonec jsme vybourali a znovu postavili vnitřní zdi, protože bylo nutné změnit dispozice.“


Dnes přízemí domu dělí na dvě poloviny chodba – vpravo vznikla kuchyň a obývací pokoj, na protilehlé straně chodby je koupelna a ložnice majitelky. „Nemám ráda radiátory, proto jsem po celém domě nechala zařídit podlahové topení z tepelného čerpadla. Kvůli němu tu není dřevěná podlaha, ale půdové cihly. Kdysi tu byla kachlová kamna, ze kterých ovšem nezbylo nic, takže jsem nechala postavit kamna nová pro případ, že by tu někdy byla obzvláštní zima. Ale topila jsem v nich snad dvakrát, vždycky při poruše tepelného čerpadla, jinak tu jsou opravdu jen pro ozdobu.“

Ve stylu Provence

Dům je veliký, ale když někdo přijde na návštěvu, obvykle se usadí v kuchyni. Proto majitelka nechala pod kuchyňské okno udělat na míru dřevěnou lavici, která nátěrem a patinováním ladí se starou kredenci po babičce, s níž sousedí.
Zvláštností kuchyně je okachlíkovaný útvar, tvářící se jako kamna, na němž sedí řeznický špalek na maso – je to pracovní plocha pro kuchařku, která uvnitř skrývá výklopný odpadkový koš. Kuchyňská linka je jednoduchá, a také celá vyzděná z cihel, aby se dala rychle uklidit a umýt.

Ve stejném duchu je i nevelký obývací pokoj, kde majitelka do centimetru využila niky mezi mohutnými nosnými pilíři. Jejím středobodem je masivní stůl a velká knihovna. Skříň na porcelán využívá výklenek, původně určený pro dveře. Atmosféru místnosti dotvářejí kachlová kamna, ale díky podlahovému topení se v nich zatápí jen výjimečně. Pouhá dvě okna stačí prozářit celou místnost. Metr silné, bíle natřené zdi vytvářejí ideální odraznou a rozptylovou plochu.

Ounc nenucenosti

„Do obytné místnosti jsem nechala na míru vyrobit knihovnu - druhou, jež souvisela s dveřmi na chodbu, jsem nejprve zaslepila, a pak na vzniklou stěnu vymyslela policovou skříň na porcelán a další drobnosti. Truhlář se snažil, skříň se mu povedla, jen protestoval, když jsem se rozhodla, že dvířka skříně nebudou osazená skly, ale drátěnou sítí…“

Kromě nábytku zhotoveného na míru se do domu vešla i spousta nových a starších kousků. Něco majitelka koupila v Ikea, část židlí je po babičce nebo z bazaru. Právě tento mix uděluje domu punc nenucenosti.

Nechybí ani dámský budoár

Hnědobílé střídmosti zařízení se vymyká jen ložnice paní domu. Ladila si ji jako ženskou oázu do romanticky růžovobílých barev. Díky bílým zdem s jižní expozicí je plná světla. Majitelka jí říká „budoár“, i když tu na jednoduchém stolku často pracuje na notebooku.

„Ve stejnou dobu, kdy jsem začala s renovací rodinného statku, jsem se zbláznila do koní,“ vypráví paní domu. „Naučila jsem se jezdit, a pak jsem se rozhodla, že se jednou na statek přestěhuju a pořídím si koně.“ A stalo se… I díky koním je tu majitelka velmi spokojená. Konečně - vycházky a projížďky mírně zvlněnou krajinou při západním okraji Prahy na trase Noutonice, Statenice, Únětice a Okoř je sport i romantika v jednom.

Připravila: Radka Rollerová, foto Zdeněk Roller; vydáno v RPN 11/2013

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

21 / 11 / 2016
ZAHRADNÍ STAVBY: PODSTAVEC PRO PEC V ALTÁNU

ZAHRADNÍ STAVBY: PODSTAVEC PRO PEC V ALTÁNU

více
14 / 11 / 2016
Stavba terasy svépomocí

Stavba terasy svépomocí

více
13 / 11 / 2016
Altán s grilem: GRILOVACÍ STŮL

Altán s grilem: GRILOVACÍ STŮL

více
8 / 11 / 2016
Deset doporučení pro správně zateplenou střechu

Deset doporučení pro správně zateplenou střechu

více
2 / 11 / 2016
OBNOVA TRADIČNÍCH DOMŮ: První pomoc v pěti krocích

OBNOVA TRADIČNÍCH DOMŮ: První pomoc v pěti krocích

více
1 / 11 / 2016
Vnitřní omítka Ytong Innenputz a hlazená vnitřní stěrka Ytong Glattputz

Vnitřní omítka Ytong Innenputz a hlazená vnitřní stěrka Ytong Gla...

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace