Zvažujete sluneční kolektory?

STAVBA  |  DISKUSE (0)
19 / 05 / 2015
Zvažujete sluneční kolektory?

Energie neustále zdražují, to víme všichni. Snažíme se podle toho zařídit - třeba i tím, že využívám sluneční energii. Měli bychom v té souvislosti ovšem čtenářům přiblížit rozdíl mezi solárními a fotovoltaickými panely. Nezasvěceným se to plete…

Voltaický panel vyrábí elektřinu ze sluníčka. Naproti tomu solární trubicové nebo deskové panely slouží k ohřevu teplonosného média. Většinou se tyto panely montují na střechy, ale ani při špatně otočené střeše se jich nemusíte vzdát; dají se totiž instalovat na zem. Získané teplo ze slunečních paprsků pak můžete využít k ohřevu vody v bojleru, k vytápění akumulační nádrže ve které se teplo hromadí, a poté jej můžeme prohnat ústředním topením a podlahovým topením . V letních měsících, kdy je hodně světla a tudíž hodně energie se tyto poměrně velké tepelné přebytky uloží do zahradního bazénu. Vyzískané teplo se dá použít třeba i k dosoušení dřeva, hub a ovoce atd.



V čem vám nikdo neporadí…

Z reklamních prospektů se dozvíte, se že 1 m2 absorbční plochy je solární panel schopen za optimálních podmínek vyprodukovat 1 kW/h. Po odečtení ztrát (mohou v nepříznivých podmínkách činit až 20%) se tak dostaneme na čistý zisk 0,8 kW/h z jednoho panelu. To je výkon, odpovídající spotřebě malé plotýnky na elektrickém sporáku.
Jsem fanda pro tyto věci, a tak jsem se rozhodl pro instalaci takového to pomocníka. S ohledem na špatnou orientaci střechy se musely solární panely umístit na zem a potrubí včetně kabelu teplotního čidla schovat pod zem – pod chodník a část skalky. S tím nebyl větší problém. Jenže žádný prospekt ani montážní firma mi nedokázaly poradit, jak smysluplně a pokud možno bezúdržbově vyřešit prostor pod solárními panely z hlediska údržby, o estetické stránce věci nemluvě.

Obvyklá řešení se nehodila

U větších tepelných zdrojů se do ohraničeného prostoru vpustí několik oveček, které spásají trávu, a tím ji drží na uzdě. Mně ovšem vadilo i to, že zadní strana solárek je nevzhledná a působí chladně; stojí totiž hned vedle domu. Mám namontované 4 kusy panelů s instalovaným výkonem (po odečtení maximálních uvažovaných zrát) 3,2 KW/h, ve kterých je celkem 60 trubic. Zabírají prostor 3,5 x 9 m, tedy 31,5 m2. Nedovedl jsem si představit, jak budu kosit a udržovat plochu pod panely. Na tak malou plochu nešlo vpustit ani jehňátko! Uvažoval jsem o tedy o králících či morčatech, ale bydlíme na horách, a tak by travní pomocníky odlovila liška, kuna nebo dravý pták.

Jednoduché řešení i pro amatéra

Nakonec jsem situaci vyřešil následovně. Celou plochu jsem obehnal ohrádkou z recyklovaných plastů ve tvaru T, zatížených dlažebními kostkami. Do vzniklého obdélníku jsem natáhl stavební geotextilie s přesahem a toto podloží pak zasypal štěrkem frakce 16 - 32 mm ve vrstvě 15 cm. Jde o řesení  rychlé, funkční a i pro amatéra snadno proveditelné. Geotextilie přitom nepustí trávu a štěrk zase nedovolí, aby zde zakořenil náletový plevel. Nicméně prostor pak působil poněkud stroze…

Zazelenit část štěrku mechem

Rozhodl jsem se tedy část štěrkového lože ozelenit. Použil jsem k tomu mech, a to 8 druhů včetně několika dřípatek a játrovek. Dřípatky jsou malé nenáročné kvítky dorůstající 10 – 12 cm s modrým střapatým květenstvím; kvetou na jaře. Játrovky znají zahrádkáři jako neodbytné zelené lupínky, rostoucí všude, kde je trošku vlhko, chudo a nehostinno. Pořízení mechové sadby není proto náročné. Stačí obejít zapomenuté kameny na okrajích polí a odebrat z nich dvě třetiny mechového obrostu; ten potom vysadíte pod solární panely.

Mechy, odebrané z bludných kamenů, se pokládají na slabou vrstvičku říčního písku, který jste rozprostřeli na štěrk. Mech nepotřebuje hlínu ke zdárnému růstu. Stačí mu bloudivý stín a také ho musíte první rok po výsadbě pravidelně zalévat. Po zapojení porostů už není potřeba nic, jenom v opravdu horkých dnech je dobré večer zelený koberec zamlžit. Mechové porosty po „zakořenění“ snesou kupodivu i pořádný úpal a po obnovení  vodní rovnováhy v jednotlivých mechových větvičkách se celý koberec jako máchnutím kouzelným proutkem znovu zazelená.
Mechový koberec je krásný zvláště na jaře, kdy se nic dalšího ještě nezelená, a pak na podzim, když opadají listy. Mech také nepustí plevel. 

Maskování zadní části panelů

Pozadí panelů nám velice kazilo výhled na šumavské stráně a lesy. Pro šikovného kutila přitom není problém vyrobit několik stojanů s regály a na ně umístit sbírku bonsají, nebo několik misek se skalničkami, zajímavé kameny, samorosty či jiné přírodniny. Rostliny přitom nechávám na regálech celou zimu. Jsou ve svém přirozeném prostředí a dobře zimují, což se  odráží v jejich zdárném růstu a zdravotním stavu.

V zimních podmínkách Šumavy

Navštěvují nás lidé, kteří mají zájem o solární panely a kladou nám různé otázky. Ty nejčastější se týkají provozu v zimních podmínkách Šumavy. Tato technologie pracuje velice dobře i v zimních měsících, a to i při –25 °C. Rozhodující je světlo - sluneční paprsky, zatímco okolní teplota je téměř nepodstatná. Stačí měkkým koštětem omést sníh tak, aby na absorbční plochu dopadalo sluneční záření.

Zde je výhodné mít panely na zahradě a nikoli na střeše; nemusíte čekat, až sníh sjede či odtaje. Uvedu příklad. V mrazivém únoru 2012, kdy byla ve dne teplota na severní straně domu -16 a na jižní straně -9 °C, se ohřívalo teplonosné médium na +68 °C! Málo se ví, že trubicové solární vakuové panely sbírají teplo i při zatažené obloze.

Neuškodí krupobití?

Další častou otázkou bývá, jak se chovají skleněné trubice při krupobití. V roce 2012 se 20. června přehnala nad Volary opravdová smršť. Stál jsem u solárek a na hlavě měl několikrát složené tričko jako tlumič proti kroupám. Tichou modlitbou jsem se rozloučil s tímto zařízením a čekal, kdy ho kroupy rozmlátí. Ledové kusy se bez následků smekaly po hladkých stěnách kruhového průřezu skleněných trubic.

Otázka nejdůležitější: Jaká je úspora?

Pro srovnání uvádím spotřebu elektrické energie v naší domácnosti před montáží – v nočním tarifu představovala 168 KW/h za měsíc. Po montáži klesla v nočním tarifu na 80 KW/h, což je úspora 48%!

Připravil: Zdeněk Liberda, foto: autor; vydáno v RPN 7-8/2013

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

21 / 11 / 2016
ZAHRADNÍ STAVBY: PODSTAVEC PRO PEC V ALTÁNU

ZAHRADNÍ STAVBY: PODSTAVEC PRO PEC V ALTÁNU

více
14 / 11 / 2016
Stavba terasy svépomocí

Stavba terasy svépomocí

více
13 / 11 / 2016
Altán s grilem: GRILOVACÍ STŮL

Altán s grilem: GRILOVACÍ STŮL

více
8 / 11 / 2016
Deset doporučení pro správně zateplenou střechu

Deset doporučení pro správně zateplenou střechu

více
2 / 11 / 2016
OBNOVA TRADIČNÍCH DOMŮ: První pomoc v pěti krocích

OBNOVA TRADIČNÍCH DOMŮ: První pomoc v pěti krocích

více
1 / 11 / 2016
Vnitřní omítka Ytong Innenputz a hlazená vnitřní stěrka Ytong Glattputz

Vnitřní omítka Ytong Innenputz a hlazená vnitřní stěrka Ytong Gla...

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace