STĚHOVAVÁ CHALUPA

STAVBA  |  DISKUSE (1)
09 / 09 / 2013
STĚHOVAVÁ CHALUPA

Roubenka Firstových a Slabých nad Kašperskými Horami evokuje svým vzhledem zálesácké sídlo. Však také, když se tu sejdou obě rodiny majitelů se všemi známými a potomky, připomíná jejich rojení sraz menší osady.

TEXT:RADKA ROLLEROVÁ

FOTO:ZDENĚK ROLLER

Historie roubené chalupy, postavené na vysokém tarasu u silnice nad obcí Kašperské Hory, je více nežli pozoruhodná. Kamarádi Jiří a Stanislava Firstovi a Petr a Jarmila Slabých kdysi u Děčína koupili starou faru na zbourání a pozemek s vyhořelou chalupou na Šumavě. Faru postupně přestěhovali, znovu postavili a nyní v ní už hezkou řádku let společně hospodaří.

Výhled z pavlače

Přitom společná chaloupka není vůbec velká: ve zděném přízemí je společná a poměrně malá kuchyně a dála dílna a sociální zařízení, v patře pak najdete dva pokoje (pro každou rodinu jeden) plus miniaturní kuchyňku na chodbě.

Zato v rekonstruovaném podkroví je rozlehlá místnost s krbem a s možností spaní pro návštěvy. Z patra vybíhá před roubenku dřevěná pavlač, lemující dům po délce, kde majitelé rádi sedávají v pohodlném křesle a obzírají odsud terén.

A tahle vyhlídka opravdu stojí zato! Z pavlače lze observovat velkou část údolí pod kopcem Šibeničák s kostelíkem a malebnou silničkou, svažující se dolů ke zlatonosné Losenici. Úplně vpravo horizont vyplňuje ježatý hřeben Šumavy s tušeným Zhůřím a Horskou Kvildou. Stačí otočit hlavu doleva a můžete zahlédnout věže a věžičky Kašperských Hor.

A protože je okolní terén dosti svažitý, lze na jednom konci pavlače po šesti schůdcích sejít na travnatou plochu vedle domu. Sahá na této straně domu až k okýnkům ve zděném přízemí, zatímco na protější straně se naopak od úrovně vchodu svažuje terén dolů. Před chalupou je samozřejmě úhledné zápraží, lemované drobnými a vyššími dřevinami. A úplně dole pěkná zídka a silnice.

Stěhování staré fary

„Na tomhle místě stávala chalupa, která někdy v roce 1968 shořela a obec všechno srovnala buldozerem,“ vysvětluje majitel. „Tehdy jsme sem jezdili za kamarádem, který v Kašperských Horách pracoval na statku jako zootechnik. Chtěli jsme chalupu, on nám jich několik sehnal, ale vždy to na něčem ztroskotalo. Kamaráda napadlo, že na téhle parcele určitě nebude těžké sehnat stavební povolení, když už tu dům stával, a že taky nebude drahá. To se také vyplnilo. Parcelu jsme koupili společně s dalšími kamarády, kteří dodnes chalupu vlastní spolu s námi. Dojížděli jsme sem na motorce, krumpáč s sebou, a začali s výkopovými pracemi.

Pak zasáhla další náhoda. Jeden kolega bydlel v Jílovém u Děčína. Tam se právě prováděla takzvaná sanace, což bylo bezohledné bourání všech starých budov, aby se mohly stavět samoobsluhy nebo nové bytovky. Stála tam i dřevěná fara z roku 1780, kterou měli bourat. A to je tahle naše chalupa.

Kolega se postaral, aby faru nestrhli buldozerem, ale aby stavení rozebrali. Všechny trámy očísloval podle našeho návrhu na to, jak stavení rozebírat. Pikantní je, že jsme očekávali nějaké decentní číslování, ale kamarád koupil bílý email a vyvedl tak obří číslice, že se je nepovedlo úplně odstranit a některé jsou dodnes vidět.

Nakonec se sem nepřevážela celá fara. Některé trámy byly shnilé a nepoužitelné, také celé kamenné přízemí jsme postavili nově z místního šumavského kamene, posbíraného po polích. Také jsme požádali tehdejší Národní výbor, abychom si mohli brát kameny z místních zbořenišť. Vlastně jsme tak trochu zdejší krajinu uklízeli.“

Když staví dva kamarádi

Na chalupě nikdy nepracoval žádný řemeslník, všechno spolumajitelé zvládli vlastními silami. Dlužno upřesnit, že pan First je strojař a jeho kolega je stavař. Společně převezli všechny použitelné trámy a celou střechu z fary přes celou republiku a začali stavět na kamenném základě. Ale vyskytl se problém: fara nebyla celá roubená, jednu zeď měla z cihel. „Chtěli jsme zachovat stylovou čistotu roubenky, a tak jsme pátrali, kde sehnat staré dřevo.“

Následovalo neuvěřitelné rozuzlení: místní radnice kamarádům prodala starý dřevěný most přes říčku Losenici, který se měl bourat. „Most jsme rozebrali, úřad byl rád, že nemusí demolici mostu platit, a my jsme z těch trámů vystavěli pravou část domu. Jednu nevýhodu však ta naše autenticita má. Chtěli jsme stůj co stůj zachovat původní parametry, ale lidé před třemi sty lety byli o dost nižší než my. Takže tu opravdu nemáme nikde vysoké stropy a někteří vyšší přátelé mají problém projít dveřmi.“

Dvě ženské v jedné kuchyni

Kuchyně, stejně jako obývací pokoje v patře, jsou malé místnosti. V nevelké kuchyni s klasickou starou kredencí a S rozlehlým chalupářským stolem s četnými židlemi a rohovou lavicí se střídají a vaří obě domácnosti. Často obě hospodyně připravují společně stejné jídlo, někdy i velmi složité. Třeba první srpnový víkend, kdy tu je pouť, bývá zvykem péct koláče.

Zařízení chalupy je ve stylu „co kdo dal a tohle taky sbíráme“. Získané kousky jsou poskládané do humorných i nostalgických kompozic. Třeba staré prvorepublikové umyvadlo našlo nové uplatnění na zdi chodby v přízemí a slouží jen jako dekorace. Firstovi ho zachránili ze šrotu, a bylo jim líto nikam ho nenainstalovat. Společnost mu dělá dřevěný zouvák a ševcovské nářadí. V kuchyni nás zaujala sbírka starých forem na bábovky a na velikonoční zajíčky. Občas se v nich také peče. Na chalupě se během let podivuhodně namnožily staré mlýnky, šlehače bílků, džbány, bandasky a drátované kameninové mísy. Místo si našly vysoko na policích a jejich úkolem je „dělat atmosféru“.

Horská zahrada

Dům kryjí před příliš zvědavými pohledy vysoké smrky, vzrostlé jalovce a rozevlátý keř černého bezu, vedle schůdků se musí trochu krotit stříháním šípková růže. Na levé straně od vchodu, kde se travnatá plocha zvedá až k oknům dílny, stojí pod starou jabloní dřevěný stůl a lavičkou. U ní se našel plácek pro miniaturní bylinkovou zahrádku s mátou, bazalkou a šalvějí. O skromnou kvetoucí výzdobu se stará i pnoucí zimolez, keř skalníku a kolotočník, typický pro podhorské oblasti. Přímo před vchodem do přízemí chalupy vedle starého brusu a několika dalších artefaktů kvetou voskovky. Celkově zahrada odpovídá drsnějšímu šumavskému klimatu, ale i tak jsme tu zastihli kvetoucí růžové, fialové i bílé floxy, doplněné žlutými vrbinami, modrými zvonky a kobercem rožců, kvetoucími přímo pod zápražím s terasou. Majitelé, kteří rádi a hodně cestují, si také občas pohrají s kameny, přivezenými z cest. Skládají z nich různé pajduláky a věže. Inu, chalupa světoběžníků…

 Článek z RPN č. 7-8/2013

 

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

7 / 12 / 2017
Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

více
30 / 11 / 2017
Češi věří Bramacu

Češi věří Bramacu

více
10 / 11 / 2017
NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

více
23 / 10 / 2017
Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

více
17 / 10 / 2017
Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

více
9 / 10 / 2017
Příčky jednoduše a pro klid v domě!

Příčky jednoduše a pro klid v domě!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace