Ochrana před velkou vodou

STAVBA  |  DISKUSE (0)
02 / 05 / 2011
Ochrana před velkou vodou

Povodně ohrožují lidská sídla odedávna a je naivní si myslet, že tomu budeme umět zcela zabránit. Nicméně se o to musíme alespoň snažit, ale vždy jen s ohledem na přírodu. Po každé povodni je důležité rychle odstranit následky a poučit se s chyb při prevenci.

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv autora a MÚ Toušeň, MÚ Kačina, Aquapol a Poodří.cz

 

Ochranu před povodněmi řeší v České republice zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v platném znění. Zákon stanovuje povinnosti vlastníků či uživatelů vodohospodářských děl a majitelů nemovitostí v ohrožených zátopových územích. Určuje i způsob práce tzv. povodňových orgánů. Jen zákon ale nestačí: obyvatelé v ohrožených územích by měli dodržovat i různá stavebně-technická opatření.

 

Záplavová územípovoden2

Zástavbu sídel na našem území již v první polovině 19. století zobrazoval soubor plánů tzv. „stabilního katastru“. Hned od vzniku katastrů se do nich po každé povodni zanesla hranice záplavového (inundačního) území. Cenné doklady o záplavových územích i zkušenosti předků s povodněmi se ale postupem času stále více ignorovaly. Rozsáhlá regulace řek ve 20. století navíc výrazně zkrátila říční toky a urychlila průtok vody krajinou. Povodně tak s ještě větší silou škodí o to více, o co je obec či město dál po řece. Přesto, že se jedná o prokazatelné jevy, i v současnosti se stále plánují a realizují nové tzv. protipovodňové úpravy vodních toků a spadlé domy se opět staví i na historicky doložených záplavových územích. Výsledkem jsou jen další škody po další povodni a potřeba udržovat nákladný systém protipovodňové ochrany.

 

Kde znovu stavět

povoden3První otázkou po povodni je, kde postavit nové domy. Bohužel je chtějí lidé často stavět opět na původním místě. Do určité míry to lze pochopit: Lokalita je spjata s jejich existencí, změnu mohou cítit jako ohrožení, nemají na koupi jiného pozemku atd. Často argumentují tím, že další velká voda přijde k jejich domu až za sto let. V důsledku změn klimatu však může být původně „bezpečná“ lokalita zaplavena mnohem dříve. Díky častějším přívalovým dešťům je třeba zvažovat ohrožení přicházející nejen z řečišť, ale i ze svahů. Měli bychom znát, kudy přívaly protékají a případně je vhodnými intervencemi odklánět mimo zástavbu. Mírný sklon v otevřeném terénu je výhodnější, než rovina v uzavřené kotlině s obtížným odtokem.

 

Odolnější konstrukce

Další problém je, z čeho stavět. Poznatky z posledních let ukazují zejména na závažnost jevů, jako je promáčení konstrukcí, dlouhé vysychání a následná tvorba plísní a nebezpečí destrukce mrazem. Z toho plyne požadavek stavět hlavně z materiálů málo nasákavých, a to včetně dřeva, které při povodni nasákne jen povrchově. V zásadě je ale třeba rozlišovat dvojí nebezpečí: Pokud v daném území hrozí voda „dynamická“, která silou strhává vše, co stojí v cestě, není zde radno stavět vůbec. Když v lokalitě hrozí spíše voda „statická“, která se rozlije a jen pomalu odtéká, stavět můžeme, ale z odolných materiálů: hrozí zde hlavně promáčení, případně rozpuštění konstrukcí. Dlouhodobé promočení v době mrazů ale může ohrozit i poměrně pevné materiály (podle nasákavosti).

 

Extra tip: Preventivní opatření


Odborníci doporučují základní pravidla preventivní ochrany rodinných domů v záplavovém území. Uplatnit by se měla před výstavbou, ale mohou být prospěšná i u stávajících domů:

- Svažitý terén zabezpečíme proti podemletí a odnesení zeminy z paty svahu při zatopení. Terénní úpravy ale nesmějí zhoršit odtokové poměry.

- Drobné stavby a sklady řešíme tak, aby při povodni nemohly poškodit hlavní stavbu a neohrožovaly ani sousední stavby po proudu.

- Drobné stavby alespoň jednoduchým způsobem ukotvíme (dobře poradí statik znalý místních poměrů).

- Oplocení upravíme tak, aby se na něm nemohly zachytit splavované větve, popřípadě je postavíme jako sklopné.
- Hlavní stavbu založíme až do podloží, které se při zatopení nemění a jehož materiál nehrozí vyplavením (například použijeme bodové základy ve větší hloubce).

- Okna a dveře dobře ukotvíme do zdiva a doplníme ochrannými prvky (okenicemi, žaluziemi). Vnější dveře výškově rozdělíme tak, aby byly i po částečném zaplavení průlezné.
- Povrchové úpravy konstrukcí by měly být paropropustné, omyvatelné, s přiměřenou hydroizolační odolností.
- Energetická a technologická centra umístíme mimo zatopitelné části stavby.

Protipovodňová ochrana povoden4

Činnosti při ochraně před povodněmi vycházejí z dokumentu Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, který byl schválen vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují tzv. povodňové orgány, které se řídí povodňovými plány. Povodňovými orgány jsou povodňové komise různých stupňů, které spolupracují se složkami Integrovaného záchranného systému ČR.

- Povodňové plány: Na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu zpracovávají vlastníci (popřípadě uživatelé) nemovitostí ohrožených povodněmi povodňové plány. Musí však být zpracovatelem průběžně aktualizován a poskytován k využití povodňovým orgánům i ostatním účastníkům ochrany před povodněmi.
- Zvláštní prohlídky: Povodňové orgány organizují a provádějí podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání nebo letních přívalových dešťů, zvláštní prohlídky. Zjistí-li povodňové orgány při prohlídce předměty nebo zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta vodního toku, nařídí příslušné osobě jejich odstranění.
- Předpovědní služba: Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci významných vodních toků informuje povodňové orgány o možnosti vzniku přirozené povodně. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a okresů a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné služby organizují obce v případě potřeby hlídky.
- Povodňové aktivity: Rozsah opatření k ochraně před povodněmi se řídí vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:
- 1. stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí. Činnost zahajuje hlásná a hlídková služba.
- 2. stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti.

- 3. stupeň (stav ohrožení, případně extrémního ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů a majetku v zátopovém území a také při dosažení kritických hodnot na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření.

- Zabezpečovací práce: Správci vodních toků a vlastníci či uživatelé dotčených objektů provádějí, podle vlastního posouzení situace nebo na příkaz povodňových orgánů, povodňové zabezpečovací práce.

(Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 4/2011)

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

7 / 12 / 2017
Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

více
30 / 11 / 2017
Češi věří Bramacu

Češi věří Bramacu

více
10 / 11 / 2017
NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

více
23 / 10 / 2017
Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

více
17 / 10 / 2017
Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

více
9 / 10 / 2017
Příčky jednoduše a pro klid v domě!

Příčky jednoduše a pro klid v domě!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace