Stavby ze slámy se vracejí

STAVBA  |  DISKUSE (2)
28 / 06 / 2012
Stavby ze slámy se vracejí

Dům ze slámy stále vyvolává spíše představu stohu nebo stavby, jež musí shořet nebo shnít. Avšak již před 120 lety byla v USA postavena první budova z balíků slámy – jednotřídní školní budova. Začátkem 20. století byly postaveny první evropské slaměné domy. Před 40 lety nastala renesance slaměného stavění téměř po celém světě, včetně naší republiky.  

 

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv Ekovesnice.cz, Svépomocné stavění.cz, Unite, Ekopanely.cz a archiv autora

Sláma je čistě přírodní materiál. Bydlení ve slaměném domě je nejen ekologické, ale také úsporné z hlediska spotřeby tepla. Stavba menšího venkovského domu je přitom poměrně jednoduchá. V případě potřeby lze navíc slámu znovu použít například v zemědělství, jako palivo, nebo ji recyklovat.

Úspora bez rizikadum_ze_slamy1

Dům s nízkou spotřebou tepla výrazně snižuje zátěž na životní prostředí. Není proto náhoda, že se návrhům staveb se slaměnými izolacemi věnují i průkopníci pasivního a nízkoenergetického stavění.

Použití slaměných balíků je výhodné i kvůli možnosti izolovat stavbu za mnohem nižší cenu, než při použití klasických izolačních materiálů. Tepelně-izolační vlastnosti, vyjádřené součinitelem tepelné vodivosti ?, se pohybují (podle způsobu osazení balíků a jejich vlastností) mezi 0,045-0,06 W/(mK). Slisovaná sláma je prakticky nehořlavá, zvláště když je uzavřená v nosné konstrukci a její životnost lze počítat na staletí, zatímco u běžných izolací na bázi polymerů je to jen v řádu desítek let.

Domy, u nichž většinu hmoty vnějších zdí tvoří balíky slámy, přitom nejsou nijak nestabilní či jinak nestandardní, právě naopak: V současnosti se balíky většinou vkládají do nosné dřevěné konstrukce, ale trendem jsou nosné zdi z obřích balíků.

chs3Jak se staví

Slaměné domy se staví dvěma způsoby: První využívá konstrukci přímo z nosných balíků, které však musejí být velmi dobře slisované. Z nich se pak staví zeď jako z cihel, a jsou vertikálně spojovány. Výhodou této techniky je malá spotřeba dřeva. Druhý způsob je postavit dřevěnou konstrukci, a tu poté vyplnit slaměnými balíky. V obou případech se používají betonové základy.

Slaměné domy bývají zpravidla jednopodlažní, ale mohou mít i více pater. A pokud si to majitel nepřeje, nikdo nepozná, že dům není z cihel. Většinou se ale majitelé k tomuto přírodnímu materiálu hlásí a využijí vlastností slámy k více či méně netradičnímu designu. Typickým příkladem jsou domy s kruhovým obvodem, oválnými výklenky a nepravidelnou hrbolatou omítkou.

Při stavbě se slámou je nutné brát na zřetel, že balíky zabírají více prostoru než obyčejné zdi – slaměný balík je mnohem širší než cihla. Dobrým nápadem je využít tloušťku slaměné „zdi“ ve svůj prospěch. Například ze širokého okraje, který zbude vedle vsazeného okna, může vzniknout lavička či lehátko pro relaxaci. Další nevýhoda se týká interiéru slaměného domu. Musíme pamatovat na to, že si nemůžeme jen tak pověsit něco těžšího na stěnu. O policích nebo kredencích, které bychom na stěnu chtěli připevnit, musíme proto uvažovat už při stavbě.

Snížení prodyšnosti

Za poslední roky již bylo vyzkoušeno mnoho způsobů, jak s balíky při stavbě nakládat. Architekti a projektanti musejí hledat především taková řešení, jež umožní co nejjednodušší použití balíků, aniž by byla snížena jejich tepelně izolační schopnost. Stlačená sláma s objemovou hmotností nad 70 kg/m3 dobře izoluje teplo proto, že většinu objemu balíku tvoří vzduch, rozdělený do malých komůrek. Tepelná vodivost vzduchu je totiž malá a ani tepelná vodivost slaměných vláken není vysoká; ta navíc tvoří jen malou část objemu balíku. U minerálních izolací je sice vodivost vláken vyšší, objemový podíl ale bývá zase menší. Důležité je, aby tepelná izolace byla co nejméně prodyšná. Proudění vzduchu se ale v nějaké míře vyskytuje ve všech prodyšných materiálech. Při malých rozdílech venkovních a vnitřních teplot a tenké vrstvě izolace se sice tepelný tok téměř nezvyšuje, ale v zimě a při tlustých vrstvách – což je právě případ stěn ze slámy - bývá přece jen vyšší. Základním opatřením, jež sníží vliv proudění vzduchu na izolační schopnost slámy, je obložení balíků tenkou a neprodyšnou izolační fólií, například z polyetylénu.

Extra tip: Panely ze slámyekopanel

Panely ze slámy (ekopanely) byly vyvinuty jako řešení požadavků na levnější technologie a snížení montážních nákladů při zachování přesnosti a kvality provedení stavby. A právě to různé typy stavebních desek a panelů splňují. Sláma je navíc materiálem, který zaručuje nízkou energetickou náročnost stavby při jejím provozu. Jádro panelů je z lisované slámy, opláštěné recyklovanou lepenkou. Při výrobě se obvykle nepoužívají žádné chemické přísady. Panely nevyžadují žádné speciální nosné konstrukce ani stroje, při montáži se používají běžné spojovací materiály a nástroje.

Výběr balíků

Při výběru slaměných balíků vhodných na stavbu je potřeba všímat si několika věcí: velikosti balíku (obyčejně jsou k dostání dvě), barvy (měla by být zlatá; pokud je tmavší, může to být znakem vlhkosti), a také je dobré zkontrolovat pevnost balíku (neměl by změnit tvar, pokud je zdvižen za jeden z provázků, kterým je sláma v balíku svázaná). Dalším ukazatelem kvality balíků je, zda jsou všechny stejné.

Pro celoroční bydlenídum_ze_slamy3

Příkladem stavby ze slámy je dvoupodlažní, celoročně obytná chata pro čtyřčlennou rodinu o obytné ploše 2x36 m2 a obestavěném prostoru 156 m3: Na betonových patkách je postavena dřevěná hraněná kostra, z vnější strany opláštěná palubkovým obkladem 30 mm a neprodyšnou vrstvou odpadního papírového kartonu. Tento podklad je nasucho obložen balíky slámy. Sedlová střecha má sklon 30°. Přístavek zádveří a ekotoaleta mají zatravněnou stříšku. Vnitřní rozdělení je 3+1, ale dispozičně by se dal prostor rozdělit i na 4+1. Vytápění domku pomocí kamen na dřevo a ohřev užitkové vody v lázeňských kamnech. Stavbu realizovaly svépomocí dvě osoby asi za čtyři měsíce. Náklady na hrubou stavbu byly zhruba 600 000 Kč za materiál a práci tesařů, ostatní práce byly provedeny svépomocí. V případě přičtení ostatní práce by se cena zvýšila asi o 250 000 Kč. Obestavěný prostor je 165 m3, tedy asi 5152 Kč/m3.

Dalším příkladem je celoročně obyvatelná jurta s obytnou plochou asi 50 m2, vybavená koupelnou, toaletou a kuchyní. Převládajícím izolantem je sláma, další vnější izolací je ovčí vlna ve vrstvě 25 až 30 cm. Stěny jsou zatím neomítnuté, počítá se ale s hliněnou omítkou a obílením. Hrubou stavbu stavělo asi 10 lidí necelých 14 dní. Následovala fáze drobných úprav, doladění interiéru a napojení na zdroj vody a elektřiny a instalace kamen na dřevo. I v zimě zde bývá ve dne teplota kolem 22 až 24 °C, v noci noc nejméně 16 °C. Stavba svépomocí přišla zhruba na 450 tisíc Kč, při stavbě na klíč včetně s vybavení by to bylo asi 850 tisíc. Kč. Samozřejmě lze takto postavit i obdélníkový domek.

Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 5/2012.

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

7 / 12 / 2017
Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

více
30 / 11 / 2017
Češi věří Bramacu

Češi věří Bramacu

více
10 / 11 / 2017
NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

více
23 / 10 / 2017
Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

více
17 / 10 / 2017
Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

více
9 / 10 / 2017
Příčky jednoduše a pro klid v domě!

Příčky jednoduše a pro klid v domě!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace