Příjemnější topení teplým vzduchem

STAVBA  |  DISKUSE (0)
25 / 02 / 2012
Příjemnější topení teplým vzduchem

Teplovzdušné vytápění je systém, kde se tepelná energie do vytápěné místnosti dostává proudícím teplým vzduchem. V místnosti se vzduch ochlazuje na požadovanou vnitřní teplotu a odchází mimo místnost. Má své nesporné výhody, ale také nevýhody, které je možné omezit.

Připravil: Radek Sýkora, foto: archivy autora a firem Clam, BeF, Lido, Caframo

 

Topení teplým vzduchem důležitou součástí otopné soustavy zejména v nízkoenergetických domech Populární je ale také u majitelů rekreačních objektů. V našich podmínkách jsou zdrojem tepla hlavně krbové vložky a krbová kamna, případně kompaktní kachlová kamna. Při jejich instalaci a provozu je třeba dodržet správný postup.

Pozor na prouděnívrtule

Teplovzdušná krbová topidla dodávají zhruba 80 % tepla prouděním teplého vzduchu (konvekcí) a 20 % sáláním tepla prosklením a materiálem obestavby. Rizika však spočívají právě v cirkulaci. V prvé řadě vznikají výrazné rozdíly mezi teplotou u podlahy a u stropu (až 10 °C), což není pro tepelnou pohodu optimální. Problém představuje i vysoká povrchová teplota krbového topidla a následná cirkulace prachových částic.

Teplosměnný prostor krbu (dýmník) je otevřená dutina, takže prach vnikne i tam, shoří a zplodiny unikají do místnosti. Zevnitř se prach utírá těžko: snad jen kdybychom měli větší revizní otvory a čas od času prostor vyluxovali. Prach se vyskytuje a spaluje také v rozvodech teplého vzduchu, které jsou obvykle zabudované v konstrukci, a tudíž obtížně čistitelné.

Neustále se sice zlepšuje prachová filtrace výdechů teplého vzduchu, ale i při použití kvalitní filtračně-ventilační jednotky bývají vydechovány  pachy a různé plyny, vznikající spalováním částic prachu, plastových vláken koberců a podobně.

Vhodné materiály

Norma pro krby mimo jiné předepisuje povinnost izolovat nosné i nenosné konstrukce odpovídajícím materiálem. Při stavbě teplovzdušného krbu se však rozhodně nemají používat izolace, uvolňující vláknité částečky (například minerální vata). Tím, jak kolem neustále proudí vzduch, jsou částečky vynášeny do interiéru. Situaci zcela neřeší ani pokrytí izolace hliníkovou fólií. Hliník odolává poměrně vysokým teplotám (asi do 600 °C), ale je zpravidla připevněn lepidlem, které takovou odolnost nemá, časem se odpaří a fólie se uvolní. Přepálením lepidla navíc vznikají další nebezpečné látky. Dodatečnou izolaci krbu provést nelze, takže pokud se topidlo používá často, vyplatí se teplosměnný prostor postavit znovu a správně.

Pro obestavbu teplosměnného prostoru také není příliš vhodný ani poměrně často užívaný pórobeton. Tento materiál by totiž měl trvale obsahovat určitou vlhkost (asi 5,5 %). Při dlouhodobém vystavení vysokým teplotám se ale vlhkost ztratí a s ní i konstrukční pevnost. Prach se pak prouděním dostává do interiéru.

alobalZlepšení funkce
Teplovzdušná topidla samozřejmě nelze zatracovat, jen je třeba omezit jejich nevýhody a zvýraznit klady:

- Vytápění lze zlepšit bezhlučnými ventilátory s automatickým řízením proudění vzduchu, které zlepší rozložení tepla v prostoru.
- Zajistíme v místnosti dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Pokud se vytápí více místností, vyplatí se přívod z chladného sklepa, nebo potrubím zvenku.
- Pro rozvod vzduchu i vytápěcí vody do dalších místností se obvykle používají flexibilní hliníkové roury. Pokud procházejí chladnými prostory, mají mít tepelnou izolaci.
- Při obestavbě krbů použijeme certifikované materiály dlouhodobě odolávající žáru. Pro izolaci jsou vhodné například desky z kalciumsilikátu nebo z expandovaného vermikulitu. Pokud chceme pro izolaci použít vláknité materiály, mohou se tímto materiálem odstínit.

- Vložka krbu by neměla mít příliš velké prosklení (typy rohové, panoramatické nebo prosklené z obou stran jsou opravdu spíše jen okrasné) a naopak by měla mít účinnou regulaci již od výkonu 2 kW.

- Topeniště by měla být orientovaná spíše na výšku, což umožňuje i spalování hořlavých plynů se sekundárním vzduchem. Mnoho oblíbených krbových vložek je ale naopak více širokých, takže dřevo se spaluje hůře a hořlavé plyny pak bez užitku vyletí komínem.

- Ventilační jednotka i rozvody teplého vzduchy by měly být vybaveny kvalitními prachovými a pokud možno i pachovými filtry. V místnostech udržujeme čistotu.

Extra tip: Teplovzdušný kolektorobr8

Pro optimalizaci teplovzdušného topení v nízkoenergetických domech i k temperování víkendových staveb je vhodný teplovzdušný sluneční kolektor.

Běžný typ kolektoru má plochu asi 2 m2 a montuje se na jižní osluněnou fasádu, spodním otvorem asi 30 cm od podlahy místnosti. V zimních měsících dopadají sluneční paprsky téměř kolmo na absorbér uvnitř kolektoru. Absorbér ohřívá vzduch, přiváděný spodním nasávacím otvorem z místnosti a fouká jej horním otvorem zpět do místnosti. Zařízení představuje samostatnou jednotku, bez potřeby další technologie. Cirkulaci vzduchu řídí termostat, zpětné klapky zamezují úniku tepla z místností do kolektoru večer nebo při nepříznivém počasí.

Zlepšuje pohodu

Malé ventilátory vykonávají při lokálním topení cennou službu: lépe distribuují teplý vzduch od kamen či jiného zdroje do celého bytu, čímž až o 35 % zvyšují efektivnost vytápění. Navíc zlepšují i tepelnou pohodu díky promísení teplejší a chladnější vrstvy. A to vše bez nároku na další energii: obvykle totiž obsahují termoelektrický modul, který tepelné vyzařování ze zdroje tepla využívá k pohonu větráku.

Užitečné informace

- Optimální stavební připravenost pro stavbu teplovzdušného krbu: komín průměru 200 mm, účinná výška komína 5 m, rovná zeď za krbem (komínové těleso nevystupuje ze zdi), vstup do komína pod úhlem 45°, ve výšce 2200 mm od čisté podlahy, podlaha s dlažbou, dostatečně únosný základ krbu bez podlahového topení, přívod vzduchu z exteriéru objektu.

- Bezpečnou protipožární vzdálenost od teplovzdušného krbu je přesně definována v normě ČSN 06 1008, ale dobrá rada hasičů zní: Bezpečná vzdálenost je ta, ve které při plném výkonu topidla udržíte holou dlaň.

modelKombinace s rekuperací

Pro nízkoenergetické domy se obvykle používá kombinace teplovzdušného vytápění s řízeným větráním s rekuperací tepla z odcházejícího vzduchu: Ventilátor odsává vzduch z koupelen, WC a kuchyní, přivádí jej do rekuperačního výměníku a pak ven z objektu. Místo něj nasává čerstvý vzduch. Ten je po ohřevu v rekuperačním výměníkem podle potřeby dohříván dalším zdrojem a pak přiváděn do místností. V interiérech jsou místo radiátorů jen průduchy v podlaze.

 

Článek z RPN č. 1-2/2012

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

7 / 12 / 2017
Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

více
30 / 11 / 2017
Češi věří Bramacu

Češi věří Bramacu

více
10 / 11 / 2017
NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

více
23 / 10 / 2017
Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

více
17 / 10 / 2017
Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

více
9 / 10 / 2017
Příčky jednoduše a pro klid v domě!

Příčky jednoduše a pro klid v domě!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace