Umístění stavby na pozemku

STAVBA  |  DISKUSE (2)
27 / 02 / 2011
Umístění stavby na pozemku

Chci postavit zahradní chatu u sousedova plotu. Je nutné tuto stavbu ohlásit stavebnímu úřadu? Musíme o tom informovat souseda? Je třeba dodržet nějakou vzdálenost od jeho pozemku? Tyto a podobné dotazy přicházejí do redakce často. A jak to tedy je podle zákona?

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Mobilheim, Arbos a archiv autora

Paragraf 103 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona 183/206 Sb. (stavebního zákona) stanoví, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienické zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin ani hořlavých plynů. Tato kritéria obvykle splňují i zahradní chaty, garáže, kůlny apod. Mohlo by se tak zdát, že jejich volné realizaci nic nebrání. Ale tak snadné to není. Platný stavební zákon totiž rozlišuje mezi oprávněním k provedení (výstavbě) a umístěním stavby z hlediska územního plánování.


Rozhodnutí či souhlasu_plotu

Zatímco povolení k realizaci stavby je v novém stavebním zákoně pro stavebníky jednodušší (byly vymezeny stavby bez stavebního povolení či ohlášení apod.), v územního plánování nadále platí, že umísťovat stavby nebo zařízení lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 79 odst. 3 stavebního zákona toto nevyžadují jen v zákoně vyjmenované stavby či zařízení, například bleskosvody, opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi ani s veřejným prostranstvím, přenosné stavby a další. Zahradní chatka ani garáž zde vyjmenovány nejsou, takže před jejím provedením potřebujeme získat (na podkladě žádosti) od stavebního úřadu rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas, kde budou stanoveny i podmínky pro realizaci, okruhu účastníků řízení, rozhodnuto o námitkách účastníků řízení a podobně.


Odstupy podle vyhlášky

Vzájemné odstupy staveb a jejich vzdálenosti od hranic pozemků a dalších staveb upravuje vyhláška č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších změn.

Podle § 20 odst. 1 citované vyhlášky je obecným požadavkem vymezování pozemků a umísťování staveb na nich (tedy všech staveb) to, aby se stanovováním podmínek jejich využívání a umísťování staveb na nich nezhoršovala kvalita prostředí a hodnota území. Podle odst. 2 lze v zastavěném území obce, která nemá územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny vymezovat pozemky a umísťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Vymezování staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy.

Také podle ustanovení § 25 odst. 1 této vyhlášky musí vzájemné odstupy staveb splňovat mimo jiné požadavky na zachování kvality prostředí.

V paragrafu 25 se konkrétně uvádí, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vytvářejí-li mezi sebou volný prostor stavby pro rodinnou rekreaci, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. Vyhláška sice výslovně nestanoví závazné minimální vzdálenosti (odstupy) mezi jinými stavbami, ale upravuje je nepřímo, a to prostřednictvím ustanovení paragrafů 4, 20 a 25. Je možné odkázat i na ustanovení odst. 5 této vyhlášky, které říká, že vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení, umístěných na pozemku rodinného domu, nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 metry. Podle § 25 odst. 1 musí odstupy staveb umožňovat také údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti.
V této souvislosti je rovněž důležité ustanovení § 17 odst. 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění. Požárně nebezpečný prostor se zde definuje jako prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi, a který nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku. Podle § 23 odst. 2 vyhlášky 1/2006 Sb. zase nesmí být umístěním stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti znemožněna zástavba sousedního pozemku.

Rozhoduje stavební úřad

O možnosti umístit chatu u sousedova plotu tedy nerozhoduje stavebník ani soused, ale stavební úřad formou rozhodnutí o umístění či územním souhlasem. Souhlas souseda tedy není podmínkou, ale když jej získáme, bude to ku prospěchu věci neboť proces na stavebním úřadě se urychlí.

Za podmínek stanovených stavebním zákonem jsou ale možné i výjimky z určitých ustanovení vyhlášky č. 501/2006 a může tedy dojít k povolení stavby, která nebude splňovat vzdálenosti stanovené vyhláškami. V takových případech obecně platí, že pokud něco není v zákoně výslovně uvedeno, je nutné to posoudit podle jiných obdobných ustanovení. Stavební úřad tedy může žádost posoudit ve vztahu k obdobným právním ustanovením obsaženým a na základě toho vyvodit závěry. V případě, že stavební úřad rozhodne tak, že nebudou splněny podmínky některé vyhlášky a některý účastník řízení bude mít pocit, že by došlo k omezení výkonu vlastnického práva a ke zhoršení podmínek při užívání nemovitosti, může se bránit správní a případně i soudní cestou.

Extra tip: Souběžné ohlášení
Stavbu nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle § 103 stavebního zákona lze povolit i jen formou ohlášení, tedy bez toho, že by si stavebník musel opatřovat rozhodnutí o jejím umístění či územní souhlas. Umožňuje to ustanovení § 4 stavebného zákona, podle jehož prvního odstavce orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Je-li tedy například povolována hlavní stavba pro bydlení formou ohlášení podle § 104 (při splnění předpokladů stanovených v § 104 odst. 1), může být tímto způsobem povolena i související stavba, která spadá pod režim § 103 stavebního zákona, tedy například garáž, zahradní chata, kůlna a podobně. Výkladový problém může na stavebních úřadech nastat v případě, kdy taková stavba není povolována současně se stavbou hlavní, ale až po ní. Otázka zní, zda i v tomto případě se může postupovat v povolovacím režimu stavby hlavní. Obecně se má za to, že ano, neboť při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, což je i tento případ.

Připomínáme

- Ani stavbu nepodléhající ohlášení nelze na pozemek umístit bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. V opačném případě jde o přestupek podle § 178, odst. 1 stavebního zákona.
- Umístit zahradní chatku a podobně těsně na hranici sousedova pozemku není vhodné již z toho důvodu, že to obvykle naruší dobré vztahy.

Diskuse k článku

Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

7 / 12 / 2017
Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

Pasivní dům projektovaný pomocí BIM

více
30 / 11 / 2017
Češi věří Bramacu

Češi věří Bramacu

více
10 / 11 / 2017
NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

NOVÁ FASÁDNÍ OMÍTKA - až 30 km vláken v každém kbelíku

více
23 / 10 / 2017
Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

Jak na snadné a rychlé zdění i omítání?

více
17 / 10 / 2017
Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

Jak zajistit tepelnou pohodu pod střechou

více
9 / 10 / 2017
Příčky jednoduše a pro klid v domě!

Příčky jednoduše a pro klid v domě!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace